Už je otlučený od blesků, pořád něco ladíme, říká technik obřího stožáru

  13:21aktualizováno  13:21
Žádná vyšší stavba v České republice od roku 1989 nevyrostla. Čtvrt kilometru vysoký stožár atmosférické stanice Křešín u Pacova udržuje Vlastimil Hanuš z Centra výzkumu globální změny Akademie věd. Na jeho vrchol vystoupá zhruba jednou za měsíc.

Atmosférická stanice, jak se také košetický stožár označuje, patří k vůbec nejvyšším stavbám v České republice. S rovným čtvrt kilometrem se zařadila na čtrnáctou příčku. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Stožár se tyčí daleko od měst i frekventovaných silnic - u Košetic na Pelhřimovsku. Funguje přibližně rok a půl, jeho vybudování stálo téměř 34 milionů korun. O tom, k čemu stožár slouží, se mohli zájemci dozvědět v sobotu při příležitosti Dne otevřených dveří.

Jak se atmosferický stožár dokáže rozhýbat při silném větru?
Nahoře se stožár nehýbe až tak dramaticky, výkyv má něco málo přes čtyři metry - počítáno při rychlosti větru 120 kilometrů v hodině. Doba, kdy přijde z jedné úvratě do druhé, je zhruba čtvrthodiny a paradoxně je ten pohyb nahoře víc cítit, když je bezvětří. To se každé lano hýbe trochu jinak, a tak ten stožár také „pracuje“. Při větru se naopak ta konstrukce opře do větru, vypnou se lana a víceméně to celé drnčí. A při nějakých extrémních vichřicích jsem nahoře nebyl.

Fotogalerie

Co bylo zatím během dosavadního provozu atmosférického stožáru nejnáročnější?
Uvést a udržet vše v chodu. Jak na stožáru přibývá zařízení a přibývá měření a navíc přístroje po roce začínají stárnout, tak to tu vyžaduje čím dál víc servisní práce. Vlastně se na tom všem i sami učíme, zařízení musíme dolaďovat. A když jej vyladíme, tak zase začnou servisy. Nahoru jezdíme tak jednou za měsíc.

A co jste už zjistili? Máme na Vysočině lepší vzduch než jinde v cizině, kde stojí podobné stožáry?
Takto se to říct nedá. Navíc, my teprve začínáme s datovými řadami.

A zjistíte, jestli máme v Košeticích lepší ovzduší než třeba na měřicích místech v Polsku, Maďarsku a jiných zemích?
To není našim cílem, že bychom měřili takovéto hygienické kvality. To dělají kolegové vedle v observatoři, nebo z hygienické stanice. Našim hlavním úkolem je zkoumat dálkové přenosy látek v atmosféře, pokud to řeknu takto hodně obecně.

Co dokáží se stožárem udělat silné bouřky?
Blesky, to je docela zajímavé téma. Už jen spočítat hromosvod pro tento stožár bylo zajímavé. Není to stavba úplně obvyklá, takže na ni nejsou „tabulky“, už se musí počítat individuálně a trošku i selským rozumem. Počítáno podle tabulek, pak ten stožár chrání jako hromosvod i sousední observatoř a relativně daleké okolí. V praxi to ale funguje malinko jinak.

Atmosferická stanice Křešín

  • Nadmořská výška: 535 metrů
  • Výška stožáru: 250 metrů
  • Celková délka kotevních lan: 2 590 metrů
  • Celková délka trubek: 4 060 metrů včetně žebříků a lávek
  • Hlavní účel: monitorování koncentrací skleníkových plynů a vybraných látek v atmosféře i jejich dálkového transportu.

Jak?
Hromosvod blesky stahuje, je už docela otlučený. Před několika drobnějšími blesky už také observatoř ochránil. Naopak, když přijde něco většího, tak je to tu trošičku dramatičtější. Už se také „povedlo“, že kotvící lana stožáru zafungovala jako rozptylovač a uzemnění. Takže výboj neprošel poslušně dolů po konstrukci pod nás, ale rozhodl se, že seběhne po laně a vybral si zrovna lana vedoucí k technice observatoře. Přeskákal do jejího areálu a vytloukl, co měli meteorologové v měřicích kontejnerech.

Vyhazují bouřky i proud, který potřebují ke svému provozu přístroje na stožáru?
Párkrát ano. Zrovna to bylo třeba v okamžiku, kdy se na výtahu dělala revize, tak jsem musel nahoru pěšky jen nahodit pojistky. To bylo „pěkné“, za půlhodiny jsem tam byl. O nic zas tak nešlo.

A jak rychlý je jinak výtah?
Výtahem jsem nahoře za dvacet minut (výtah jede maximálně zhruba 30 centimetrů za sekundu, pozn. red).

Co tu kupříkladu momentálně měříte?
Například koncentraci ozonu v ovzduší nebo dálkový přenos rtuti.

Kde se v ovzduší bere rtuť?
Je poměrně dost přírodních zdrojů rtuti, například ze sopek. A její druhá část pochází z průmyslové výroby - loužením zlata počínaje přes kdejakou metalurgickou výrobu.

Co říkají na stožár zemědělci, kteří obdělávají sousední pole?
Doslova jsme je ukecávali, aby pole obdělávali. Pomáhá to totiž vědeckému výzkumu, že není v sousedství stožáru jen louka. Zemědělcům lehce platíme za komplikace způsobené tím, že jejich technika objíždí naše objekty.

Kde například stojí další vysoké atmosferické stožáry?
Nejbližší je na německé straně Šumavy. Podobná stanice je v Maďarsku a v blízkosti polsko-ukrajinské hranice. V Německu jsou věže tři, jestli se nepletu, ve Francii čtyři nebo pět, další stožár je v Holandsku. Mají ho i ve Finsku, kde měří v oblasti jezer.

Nejčtenější

Mladík usnul na poli s hrachem, sekačka ho připravila o části nohou

Při tragické nehodě na Přerovsku zemřeli dva lidé (7. června 2019).

Mnohočetná zranění utrpěl čtyřiadvacetiletý mladík, který v úterý odpoledne usnul na poli u Brtnice na Jihlavsku....

Dálnici D1 u Velkého Meziříčí už od rána oboustranně blokují kolony

Kvůli zprovoznění části dálnice D1 a zakreslení vodorovného značení na 45....

Provoz na dálnici D1 na Vysočině u Velkého Meziříčí v pondělí po celý den obousměrně komplikovaly kolony. Auta v nich...

Dvacetikilometrové kolony na D1 mohou kvůli zúžení trvat až do středy

D1 Kolaps u Velkého Meziříčí

Dvacetikilometrové kolony, místo plynulé jízdy jen popojíždění, ztracené desítky minut. Tak od počátku týdne vypadá...

Nehoda tří aut zablokovala provoz na dálnici D1 ve směru na Brno

Na dálnici D1 na 139. kilometru se srazila dvě nákladní a jedno osobní auto....

Provoz na dálnici D1 ve směru na Brno ráno zkomplikovala nehoda na 139. kilometru. Za místem střetu se tvořila dlouhá...

Opravy starých traktorů zaberou i rok, výsledky sklízely obdiv na přehlídce

Setkání historických traktorů ve Škrdlovicích na Žďársku se letos konalo už...

Ochota obětovat koníčku čas i peníze, mít podporu blízkých a obrovské nadšení. To vše musí mít nadšenci zabývající se...

Další z rubriky

V Třebíči na čas zmizely dva mosty, dělníci je opravují

Východní část mostní rampy, propojující Hrotovickou ulici se Sportovní, byla ve...

Jeden z nejzatíženějších silničních uzlů v Třebíči je v nedbalkách. Stavbaři rozebrali dva mosty nad železnicí a...

Za rok nikdo většího kapra nechytil. Úlovek studenta je v knize rekordů

Fantastic. Tak pojmenoval Stanislav Blažka z Jihlavy obřího, 32 kilogramů...

Do České knihy rekordů přibyl další zápis. Nově do ní byl zanesen výkon osmnáctiletého Stanislava Blažky z Jihlavy,...

Nejen senioři. Zahrádkářské kolonie lákají stále víc mladé rodiny s dětmi

Z malých kluků a holek vyrůstajících v koloniích se stávají aktivní mladí...

Zahrádkářské kolonie, kde si i obyvatelé paneláků mohou na kousku půdy vypěstovat vlastní ovoce, zeleninu či květiny,...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz