Stožár se tyčí daleko od měst i frekventovaných silnic - u Košetic na Pelhřimovsku. Funguje přibližně rok a půl, jeho vybudování stálo téměř 34 milionů korun. O tom, k čemu stožár slouží, se mohli zájemci dozvědět v sobotu při příležitosti Dne otevřených dveří.
Jak se atmosferický stožár dokáže rozhýbat při silném větru?
Nahoře se stožár nehýbe až tak dramaticky, výkyv má něco málo přes čtyři metry - počítáno při rychlosti větru 120 kilometrů v hodině. Doba, kdy přijde z jedné úvratě do druhé, je zhruba čtvrthodiny a paradoxně je ten pohyb nahoře víc cítit, když je bezvětří. To se každé lano hýbe trochu jinak, a tak ten stožár také „pracuje“. Při větru se naopak ta konstrukce opře do větru, vypnou se lana a víceméně to celé drnčí. A při nějakých extrémních vichřicích jsem nahoře nebyl.
Co bylo zatím během dosavadního provozu atmosférického stožáru nejnáročnější?
Uvést a udržet vše v chodu. Jak na stožáru přibývá zařízení a přibývá měření a navíc přístroje po roce začínají stárnout, tak to tu vyžaduje čím dál víc servisní práce. Vlastně se na tom všem i sami učíme, zařízení musíme dolaďovat. A když jej vyladíme, tak zase začnou servisy. Nahoru jezdíme tak jednou za měsíc.
A co jste už zjistili? Máme na Vysočině lepší vzduch než jinde v cizině, kde stojí podobné stožáry?
Takto se to říct nedá. Navíc, my teprve začínáme s datovými řadami.
A zjistíte, jestli máme v Košeticích lepší ovzduší než třeba na měřicích místech v Polsku, Maďarsku a jiných zemích?
To není našim cílem, že bychom měřili takovéto hygienické kvality. To dělají kolegové vedle v observatoři, nebo z hygienické stanice. Našim hlavním úkolem je zkoumat dálkové přenosy látek v atmosféře, pokud to řeknu takto hodně obecně.
Co dokáží se stožárem udělat silné bouřky?
Blesky, to je docela zajímavé téma. Už jen spočítat hromosvod pro tento stožár bylo zajímavé. Není to stavba úplně obvyklá, takže na ni nejsou „tabulky“, už se musí počítat individuálně a trošku i selským rozumem. Počítáno podle tabulek, pak ten stožár chrání jako hromosvod i sousední observatoř a relativně daleké okolí. V praxi to ale funguje malinko jinak.
Atmosferická stanice Křešín
|
Jak?
Hromosvod blesky stahuje, je už docela otlučený. Před několika drobnějšími blesky už také observatoř ochránil. Naopak, když přijde něco většího, tak je to tu trošičku dramatičtější. Už se také „povedlo“, že kotvící lana stožáru zafungovala jako rozptylovač a uzemnění. Takže výboj neprošel poslušně dolů po konstrukci pod nás, ale rozhodl se, že seběhne po laně a vybral si zrovna lana vedoucí k technice observatoře. Přeskákal do jejího areálu a vytloukl, co měli meteorologové v měřicích kontejnerech.
Vyhazují bouřky i proud, který potřebují ke svému provozu přístroje na stožáru?
Párkrát ano. Zrovna to bylo třeba v okamžiku, kdy se na výtahu dělala revize, tak jsem musel nahoru pěšky jen nahodit pojistky. To bylo „pěkné“, za půlhodiny jsem tam byl. O nic zas tak nešlo.
A jak rychlý je jinak výtah?
Výtahem jsem nahoře za dvacet minut (výtah jede maximálně zhruba 30 centimetrů za sekundu, pozn. red).
Co tu kupříkladu momentálně měříte?
Například koncentraci ozonu v ovzduší nebo dálkový přenos rtuti.
Kde se v ovzduší bere rtuť?
Je poměrně dost přírodních zdrojů rtuti, například ze sopek. A její druhá část pochází z průmyslové výroby - loužením zlata počínaje přes kdejakou metalurgickou výrobu.
Co říkají na stožár zemědělci, kteří obdělávají sousední pole?
Doslova jsme je ukecávali, aby pole obdělávali. Pomáhá to totiž vědeckému výzkumu, že není v sousedství stožáru jen louka. Zemědělcům lehce platíme za komplikace způsobené tím, že jejich technika objíždí naše objekty.
Kde například stojí další vysoké atmosferické stožáry?
Nejbližší je na německé straně Šumavy. Podobná stanice je v Maďarsku a v blízkosti polsko-ukrajinské hranice. V Německu jsou věže tři, jestli se nepletu, ve Francii čtyři nebo pět, další stožár je v Holandsku. Mají ho i ve Finsku, kde měří v oblasti jezer.
