Sobota 18. září 2021, svátek má Kryštof
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 18. září 2021 Kryštof

Stopem a na bruslích do Atén? Redaktor MF DNES tam dojel za tři dny

  9:49
Redaktor MF DNES Michal Kolařík se o prázdninách vydal stopem a na kolečkových bruslích Evropou. Chtěl dorazit do řeckých Atén a po pár dnech vyrazit zpět. I přes počáteční trable to šlo skoro hladce. Za tři dny a dvě noci ujel dva tisíce kilometrů na jih, cesta zpět trvala dokonce o den méně.

Trasa do řeckých Atén a zpět. | foto: Michal Kolařík, MF DNES

Nikdy jsem nestopoval. Ani na přespolní trase. Anglicky chabě rozumím a ještě hůř mluvím. Ta výzva ale byla silnější než všechny argumenty, proč by měl letní výlet na kolečkových bruslích a stopem do řeckých Atén a zpět skončit nezdarem.

V plné polní s krosnou obtěžkanou kolečkovými bruslemi se vydávám stopovat.

V plné polní s krosnou obtěžkanou kolečkovými bruslemi se vydávám stopovat.

Na cestu Evropou jsme se z Jihlavy chystali s kamarádem Tomášem dva.

Třetí kolega do party na nás čekal v Aténách, kde pracuje. Vlastně na jeho pozvání celý tento bláznivý nápad vznikl.

Balíme. Na plnou krosnu jsem upevnil i kolečkové brusle. Při přepravě na kratší vzdálenosti, třeba centry měst se mohou hodit, tušil jsem. Ukázaly se být zásadní.

V sobotu se přesouváme do Brna, kde parkujeme u výpadovky na Bratislavu. Záměr stopovat ve dvou ale brzy padá. Dva kluci s objemnými krosnami jsou pro řidiče příliš. A tak se rozdělujeme, a když Tomáš odjíždí prvním stopem, přepadají mě obavy, že bych se měl raději vrátit.

Fotogalerie

Váhám, ale nakonec sedám na poslední večerní autobus do Bratislavy a odtud jedu už po tmě linkou do Šamorína, což je blízko hranic s Maďarskem. Tam začíná mé dobrodružství...

Na bruslích v dešti. Hlavně jet!

Na pumpě na okraji Šamorína v noci studuji mapy Evropy. Zjišťuji, kde jsem a plánuji trasu na další den: Györ, Budapest, Szeged. Kolem druhé hodiny si rozestelu spacák nedaleko benzinky. A se svítáním ho zase balím a vyrážím na stop. Můj první stop v životě!

Mladší řidič osobáku míří do Gabčíkova. Tam záhy zastavuji auto do Györu. Přejíždíme Dunaj a míjíme hranici. Začíná pršet.

V Györu zahalený v pláštěnce a v žabkách na nohách chvíli tápu. V obchodě vyptám další karton a píšu na něj Budapest. Dostávám se jen do nedaleké příhraniční obce Gönyű.

Znovu začíná hustě pršet. V zoufalství poprvé nazouvám brusle a po cyklostezce v dešti s krosnou na zádech přijíždím k motorestu. Obědvám, suším se a převlékám a majitel motorestu mi ochotně anglicky radí, kudy dál.

Kousek za Gönyű se silnice rozděluje. Hlavní směr vede do pohraničního Komárna, vedlejší na dálnici do Budapešti. Vydávám se tudy. Protože je silnice prázdná, obouvám znovu brusle.

Kousek za Gönyű se silnice rozděluje. Hlavní směr vede do pohraničního Komárna,...

Kousek za Gönyű se silnice rozděluje. Hlavní směr vede do pohraničního Komárna, vedlejší na dálnici do Budapešti. Vydávám se tudy. Protože je silnice prázdná, obouvám znovu brusle.

Vysvítá slunce, na horizontu vidím dálniční provoz. U dálnice zouvám brusle a unavený z šestikilometrové trasy zjišťuji, že jsem ve špatném směru. Do protisměru na Budapešť se dostávám přes dva kilometry vzdálený most.

Jsou asi čtyři odpoledne, došla mi voda, sotva stojím na nohách, mám hlad a chuť to zabalit. Při stopu se ale snažím tvářit „v pohodě“.

Zastavuje červený Fiat Brava. Beru krosnu na záda a běžím pár desítek metrů k autu. Pár ve středním věku jede až do Szegedu! Po cestě ale po mně chtějí peníze, které se tvářím, že nemám. Vysazují mě proto už ve městě Kecskemét, 130 kilometrů od hranic Srbska.

Znovu nazouvám brusle a centrem města projíždím až na výpadovku na Szeged. Tam mi zastavuje sympatická blondýnka a o pár kilometrů mi zkracuje cestu. Dozvídám se, že pracuje jako barmanka, cestou se bavíme. Velká motivace snažit se konverzovat anglicky. Když se loučíme, s úsměvem jí říkám, že příště budu stopovat ve druhém směru. Prý zastaví, ujišťuje mě se smíchem.

Pohádková Makedonie

Opět nazouvám brusle a deset kilometrů jedu po rovinaté stezce podél silnice. Dalším stopem je znovu žena, která mě odveze až k hranicím. To už se stmívá.

Mám štěstí a od srbských hranic mě odváží dodávka až k pumpě u Bělehradu. Je noc, a tak si nedaleko benzinky ustýlám na paletách.

Budí mě déšť, který se rychle mění v přívalový liják. Na benzince se převlékám do suchého a suším spacák. Ještě před úsvitem věci balím a s prvními paprsky už postávám na dálnici a stopuji směr Niš. Zastaví mi kamion, který míří až na hranice s Makedonií!

Cestou chvíli pospávám, ale nakonec je zvědavost silnější a z kabiny kamionu se kochám krajinou.

Makedonií jsem skoro celou projel ne po dálnici, ale cestou vedoucí horskými...

Makedonií jsem skoro celou projel ne po dálnici, ale cestou vedoucí horskými průsmyky, tunely a hlubokými srázy.

I hranici Makedonie přejdu pěšky. Nejbližší benzinka je 20 kilometrů daleko a já jsem zase bez vody. Je hic. Bere mě osobák, otec se synem, na nejbližší sjezd. Pak se stop nedaří. Po asi hodině pěší cesty po roztopené dálnici si všímám souběžné silnice a zkouším štěstí tam.

Jen co odložím těžkou krosnu, objeví se na obzoru rozkodrcaná dodávka s dědou jako z pohádky. Mám jediné přání. Aby mě odvezl někam do civilizace. A hle. Jede skoro přes celou Makedonii. Cestou horskými průsmyky, tunely a hlubokými srázy zastavujeme u pramene v horách. A nejsme jediní. Příjemné osvěžení.

Vysadí mě nedaleko nájezdu na dálnici. Tam mi vpodvečer zastavuje starší pár italských turistů s karavanem. Míří do řecké Soluně. Za soumraku mě na hranicích představují celníkovi jako přítele z Česka. Ten se usměje a pouští nás. Italští přátelé mě už po tmě vysazují na dálniční křižovatce na pobřeží.

Vůně moře a hejna komárů

První, co po tmě vnímám, je silná vůně moře. A útoky komárů. V deltě řeky Axios, která se zde vlévá do Egejského moře, je jich hodně. Přestože mi do Atén zbývá ještě 700 kilometrů, propukám v euforii. Dokázal jsem to, jsem v Řecku!

Pěšky se dostávám k dálničnímu mostu přes ústí řeky. Značka na něm zakazuje průchod pěších. Jiná cesta ale není. Na dálnici spát nemůžu, všude kolem bažiny a komáři. Potmě mi nikdo nezastaví. Musím přes most na druhou stranu!

Pohled na typickou aténskou ulici.

Pohled na typickou aténskou ulici.

Povedlo se a za mostem u mýtných bran se ptám na nejbližší benzinku Rumuna s pochybným autovrakem. Máme kus cesty společný. Pro jistotu píšu kamarádovi do SMS SPZ auta, kde jsem a kam mám namířeno. Rumun mě přibližuje k cíli o desítky kilometrů a když mě vysadí na benzínce, říká si o drobné. Dávám mu pár maďarských forintů, eura u sebe nemám. Jsem unavený, ale chci jet a ráno být v Aténách!

Od benzinky mě nabírá řidič dodávky se závozníkem, míří až do Atén. Dvakrát zastavujeme, protože usínáme všichni tři, řidič se jde prospat na korbu. Závozník mi vysvětluje, že nesmím spát, že pak usíná řidič. Únava je ale silnější.

Před polednem jsem v Aténách! Dodávka mě přiváží takřka až před dům, kde bydlí kamarád a kde mě už čeká stopař Tomáš. Ten do Atén dorazil večer. Nastávají tři dny odpočinku. Moře je lék na bolavé nohy...

Zpět přes Bulharsko

Cestu zpět začínáme ve městě Lamía vzdáleném 200 kilometrů od Atén. Tam jsme se dopravili autobusem, když nás policie v Aténách z dálnice vykázala. Pak stopujeme muže, který nás o kousek posouvá a nutí nám deset euro. Zkoušíme odmítnout, ale nedá se.

Cesta Bulharskem.

Cesta Bulharskem.

Po marném stopování v padesátistupňovém horku natrefím u nejbližšího motorestu na řidiče, který nás v kamionu sveze až ke křižovatce před Soluní, kde mě vysazovali italští turisté. Nocujeme na parkovišti pod okny policejní stanice.

Ráno stopujeme každý sám. Chytám kamion do bulharské Sofie. Odtud dva krátké stopy a zbývajících 15 kilometrů na srbské hranice jdu pěšky kolonou aut.

Od hranic cestuji s řidičem, který jede autem za prací z Rumunska do Německa a veze mě až k hranicím se Slovenskem! V noci nás brzdí kolony na srbsko - maďarských hranicích. Ráno mě šofér vysazuje ještě v Maďarsku, ale asi 30 kilometrů od Bratislavy.

Zastavuje mi mladý pár, který míří do Německa - přes Prahu! Kolem jedné hodiny mě vysazují na odpočívadle nedaleko jihlavského Pávova. Jsem doma!

Parlamentní volby v roce 2021 se konají ve dvou dnech, v pátek 8. října od 14 do 22 hodin a v sobotu 9. října od 8 do 14 hodin. Ve volbách vybíráme dvě stovky poslanců Sněmovny ve 14 volebních krajích.

Krajští lídři: Jiří Běhounek, Josef Zahradníček, Drahoslav Ryba, Radek Koten, Vít Kaňkovský, Blanka Lednická, Jan Tesař

  • Nejčtenější

Hledaní sourozenci z Jihlavy si prohlíželi Prahu, našli je při cestě domů

Policie našla dvě děti, které byly od úterního odpoledne nezvěstné. Sourozenci jsou v pořádku. Cestovali vlakem, ve...

Z Vysočiny vyjel konvoj s obřími nádržemi, přeruší proud a zatíží mosty

Z Kramolína na Třebíčsku ráno vyjel opravdu nadměrný náklad. Transport veze do Bratislavy obří nádrže na naftu. Každá...

Při sledování běžeckých scén se komparzistovi ze Zátopka rozbušilo srdce

Proč to nezkusit, tohle jsem ještě nedělal, řekl si před dvěma roky žďárský amatérský sportovec Vojtěch Klement, když...

POHLED: Dříč i neproduktivní smolař Tecl. Kamenovat, nebo spíš pochválit?

Góly v reprezentaci: nula. Góly v evropských pohárech: naposledy před sedmi lety, od té doby ani ťuk. Góly v lize za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kliment o Bröndby, reprezentaci i Wernerovi. Jak blízko měl do Sparty?

Premium Možná ho máte zafixovaného jako muže jediného zápasu: před šesti lety si hattrickem proti Srbsku vystřílel korunu krále...

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

  • Další z rubriky

V Moravských Budějovicích měli rušné a hlučné léto, kvůli nepřizpůsobivým

Řev, hlasitá hudba i neurvalé noční chování většího počtu nově přistěhovaných obyvatel. Rušné léto mají za sebou lidé z...

Celníci zadrželi dodávku převážející migranty, řidiči hrozí dva roky vězení

Hlídka celníků v úterý večer objevila tři nelegální migranty schované v dodávce na dálnici D1. Tři občané Turecka se...

Samice kriticky ohroženého prasete pohrdla ubikací zoo, šla rodit do výběhu

Kriticky ohrožená prasata visajanská negroská se podařilo rozmnožit v jihlavské zoo. Pruhované klubko, které si samice...

Jihlavští sportovci mají problém, firma na výměnu tartanu nenastoupila

Už v červenci měly být dokončeny práce na obnově tartanu atletické dráhy v areálu Sportovního stadionu Na Stoupách v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Gabriela Soukalová je poprvé maminkou, narodila se jí holčička

Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová (31) se stala maminkou. S partnerem Milošem Kadeřábkem přivítala moderátorka na...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Začalo to jako chřipka, pak vzal Tereze meningokok nohy a zničil ledviny

Před čtyřmi lety si Tereza myslela, že nastydla na kole. Jenže druhý den už ležela na JIP a kvůli meningokokové infekci...

Žena nemá žádné kamarádky, aby nesváděla svou postavou jejich partnery

Sedmadvacetiletá Moriah Millsová z Georgie se živí jako modelka a na své křivky je velmi hrdá. Nepodstoupila údajně...

Probudila mě bolest nehtů. Od té doby nemohu chodit, říká Alfred Strejček

Už téměř čtyři roky je Alfred Strejček (79) zcela odkázaný na péči druhých. Herci, recitátorovi, moderátorovi a...