Velký stánek s pláštěm ze šedivého plechu a na něm hnědá cedule s fotografiemi řeckého gyrosu zabaleného do tortilly nebo pity. To vše korunováno výraznou konstrukcí vzduchotechniky. To je momentálně nepřehlédnutelný bod na Komenského náměstí v Třebíči.
Místa, které je jen několik desítek metrů vzdáleno od památek zapsaných v seznamu UNESCO.
Jak je možné, že takový objekt může stále v lokalitě stát, když se nedávno dělala revitalizace prostranství a silnic okolo? A jak to, že se neozvou památkáři, kteří mluví do každého detailu při plánované revitalizaci sousedního Karlova náměstí a připomínkovali také stavbu blízkého mostu přes řeku?
„Byla to výměna za původní stánek, objekt za objekt. Nebylo nutné vyřizovat nová povolení. Prostorově na metry čtvereční se stánek zmenšil oproti původnímu, to byl požadavek města,“ vysvětluje místostarostka Marie Černá, která má v kompetenci rozvoj města.
Podle jejích informací památkáři ústně doporučili, aby měl stánek určitou barevnost, která by korespondovala se sousedním obchodním domem.
„Nevím přesně, zda z jednání, kde toto padlo, existuje zápis. Tato část náměstí ale není v zóně přísnějšího památkového dozoru, protože historicky cenné budovy pivovaru se zbouraly už za socialismu,“ doplnila Černá.
Podle majitele je stánek hezčí než býval dřív. A barevnější bude
Majitel stánku Miroslav Horyna se názoru, že objekt nevhodně dominuje náměstí, brání.
„Nemyslím si to. Naopak mám ohlasy, že je pěknější než dřívější stánek. Mám řadu spokojených zákazníků. Až bude kolem zeleň, bude to zase vypadat jinak,“ zdůraznil. „Stánek letos čekají dodělávky i co se barevnosti týče. S tím počítám. Protože přes zimu klempíři ani lidi z reklamky venku dělat nemohli,“ upozorňuje Horyna.
Vzduchotechnika na střeše je podle jeho slov nejmenší, jakou šlo vyrobit. „A dát jsem ji tam musel. Protože jinak bych nedodržel hygienické předpisy. Zaměstnanci musejí mít nějaký normovaný prostor. Na všechno jsou nařízení a mantinely, ve kterých je nutné se pohybovat,“ konstatoval.
Proč ale výsledný tvar ze všeho nejvíc připomíná stavební buňku? „Základní požadavek byl, aby to bylo mobilní, což stánek splňuje,“ zhodnotil Horyna.
„Žádné památky tady nevidím, jsou až za mostem“
Na poznámku, že je stánek na dohled od památek UNESCO, odpověděl, že on žádné památky na dohled nevidí.
„Jsou až za mostem. Mně osobně se nynější stánek líbí víc než ten dřevěný, co tam byl a do jehož podoby mi mluvil bývalý městský architekt Herzán.“
A dodal, že co se zase jemu nelíbí, je velké parkoviště a autobusák o kus dál. „Je to celé jenom věc názoru,“ uzavřel debatu Horyna.
Mluvčí telčské pobočky Národního památkového ústavu Ilona Ampapová sdělila, že stánek s občerstvením na Komenského náměstí nebyl v poslední době předmětem zájmu památkářů.
„Nijak jsme se tedy nevyjadřovali, žádnou žádost o stanovisko jsme nedostali.“
Památkový ústav posuzuje, radí doporučuje, razítko dává město
K rozdílnému přístupu památkářů ke dvěma zmíněným náměstím uvedla, že Karlovo náměstí leží v městské památkové zóně. Naopak Komenského náměstí se nachází pouze v ochranném pásmu městské památkové zóny.
Zároveň zdůraznila, že se v poslední době neuskutečnila žádná komplexní revitalizace celého prostoru Komenského náměstí. Lze tomu rozumět tak, že potom by památkáři stanovisko vydávali.
„Odborné pracoviště Národního památkového ústavu posuzuje, radí nebo doporučuje. Ovšem souhlasné nebo zamítavé stanovisko s ‚kulatým razítkem‘ nakonec vydává příslušný městský úřad,“ doplnila Ampapová.
Město po několika letech plánuje obnovit úřad městského architekta. Pak se ukáže, zda bude promlouvat i do „maličkostí“, jako jsou stánky ve veřejném prostoru.