„My nejsme úplně proti výstavbě, ale vadí nám, že s námi vedení města coby s opozicí nekomunikuje o tom, jak si na ten záměr radnice vzala úvěr, postavila si na tom rozpočet. Původně se mluvilo o multifunkční hale, a najednou jde o záměr stavby sportovní haly,“ řekl Martin Husa, zástupce petičního výboru a opoziční zastupitel (zvolen za Pro jistoty Jaroměřicka).
Podle něj petenti žádají především otevřenou komunikaci s vedením města. „Nechceme nikomu házet klacky pod nohy. Ale s naším starostou to nejde. Když nám neumožnil, abychom toto téma veřejně probrali na zastupitelstvu, musíme bojovat jiným způsobem. Podpisů pod peticí je od více lidí, než kolik jich zvolilo toto vedení města, takže myslím, že máme silný hlas. Zvažujeme i referendum,“ řekl Husa.
V pondělí se peticí zabývali jaroměřičtí městští radní. „Rada města vzala petici na vědomí, budeme vypracovávat odpověď. Budeme se k tomu vyjadřovat na březnovém zastupitelstvu. Reakce na petici prvně sdělíme zastupitelům, ne novinářům,“ vyjádřil se místostarosta Vítězslav Pléha (SOCDEM).
Ze zákona musí město na petici odpovědět do 30 dnů od jejího předložení. Tento termín vyprší poslední únorový den. „Reakci ve lhůtě třiceti dnů určitě dáme. Nebylo by fér, abychom na to nereagovali, diskuse je potřebná, já se tomu nijak nebráním,“ řekl starosta Jaroslav Soukup (SOCDEM).
Pravda z jednoho pohledu
Výtku iniciátorů petice z opozice, že s nimi město o významném investičním záměru nekomunikuje, Soukup částečně odmítá. „Vytýkají nám, že jsme dopředu nepustili informace. To může být pravda z jednoho pohledu, ale z jiného pohledu nebylo žádným tajemství, že halu chystáme. Roky jednoznačně deklarujeme, že tu halu chceme postavit,“ reagoval Soukup.
Hala má vyrůst ve sportovním areálu u Jiráskovy ulice na místě, kde stávala stará sokolovna z roku 1925, zbouraná v roce 2017.
Jaroměřice chtějí novou halu. Pro město je to neefektivní investice, tvrdí opozice |
V podobě petice nyní znovu ožil letitý jaroměřický spor, jehož jádrem byly před rokem 2017 vášnivé diskuse, zda starou sokolovnu zbourat, nebo zachovat. V roce 2016 město odkoupilo stavbu od jihlavské Sokolské župy plukovníka Švece s úmyslem ji zbourat a na místě postavit novou halu.
Památkáři sice zahájili řízení o zapsání sokolovny na seznam památek, ale nakonec ji za památku neprohlásili. V roce 2017 tedy město nechalo sokolovnu zdemolovat.
Úvěr použijí i na jiné věci
Stavba nové haly by měla stát podle předběžných propočtů asi 160 milionů korun. Město na stavbu získalo dvacetimilionovou dotaci od kraje a chce si také vzít úvěr ve výši 110 milionů korun s dvacetiletou lhůtou splácení.
Tento úvěr by ale neměl být využit jenom na stavbu haly. „Úvěr je i na řadu jiných projektů, které jsou třeba už tři roky naprojektované, a nedělají se - ať je to škola, infrastruktura jaroměřického Horního města, nebo další projekty. Naším cílem je toho co nejdříve a co nejvíce udělat, protože čím více budeme otálet, tím to bude dražší,“ vyjádřil se Soukup.
Tento zmíněný úvěr spolu s dalšími, staršími úvěry města podle Soukupa tvoří deset procent z příjmů města. „Strop zadlužení města jsme nevyčerpali,“ míní Soukup. Právě způsob financování stavby haly je jádrem jaroměřické třenice.
Sportovní, nebo multifunkční hala?
Klíčové je podle kritiků také označení připravované stavby: zda půjde o sportovní, či jednoznačně multifunkční halu. Tu druhou by značná část obyvatel uvítala - soudě podle úspěchu petice - zřejmě raději, ale na tuto stavbu by město podle kritiků nemohlo čerpat dotace určené výhradně pro halu sportovní.
„Udržitelnost té dotace na sportovní účely je deset let, ale starosta se ohání tím, že sportovní halu, kterou chce budovat, bude moci město využívat i jinak než na sport. Ale už lidem neříká, že to bude až po těch deseti letech,“ reagoval petičník Husa.
Hala se nyní bude projektovat. „Teprve teď začne ta detailní piplačka se na všem dohadovat. Teď jdeme k jádru věci, projektant bude záměr odborně zaštiťovat podle požadavku našich sportovců a spolků,“ řekl Soukup.
Opozičníci se nebrání sportovní hale, ale upřednostnili by halu jednoznačně multifunkční, která by se nemusela například před pořádáním plesu vybavovat mobilním pódiem a kobercem na ochranu speciální podlahy.
„Chceme, aby byla veřejná diskuse, aby si lidé mohli vybrat, jak ten barák bude vypadat, vždyť tam bude stát sto let. Za mě bych těch 20 milionů dotace raději oželel a šel do něčeho, co budu moci použít na kulturní akce hned, a ne až za deset let,“ řekl Husa.
Parkoviště bude pro všechny
Soukup připomněl, že součástí záměru stavby haly je i vybudování asi stovky nových parkovacích míst, z nichž 40 by mělo být přímo v sousedství haly a zbytek využije místo na okolních ulicích.
„Parkoviště bude multifunkční, bude sloužit nejen pro tu halu, ale přes den i pro zaměstnance ve městě, kteří dnes parkují v centru města,“ řekl Soukup.
Zájem podpisujících o jaroměřickou petici podle opoziční zastupitelky a předsedkyně kontrolního výboru zastupitelstva Petry Pevné (zvolena za ODS) byl vyvolán nedostatkem informací o záměru stavby haly.
„To je pro mě asi to nejdůležitější poselství petice. Snažili jsme se přimět starostu, aby uspořádal veřejnou besedu, ale nebyli jsme vyslyšeni,“ řekla Pevná.
Raději byty a kulturní dům
Podle ní by pro Jaroměřice bylo důležitější stavět například byty, chystat pozemky pro stavby rodinných domů nebo postavit menší kulturní dům. „Proč město prosazuje sportovní halu ve čtyřtisícových Jaroměřicích, které mají jediný sportovní klub, a to jsou fotbalisté, to si neumím vysvětlit. Ta investice finančně město zatíží na x let a kdo potom bude s takovým zatížením vůbec chtít kandidovat do příštího zastupitelstva?“ ptá se Pevná.
„Budeme usilovat i o dotaci z Národní sportovní agentury i o jiné dotace, které se vypisují a které bychom jako město mohli čerpat,“ podotkl Soukup.
Posledním podobně výrazným dokladem veřejného mínění, jako je nynější petice, bylo v Jaroměřicích v létě 2018 referendum o výstavbě hlubinného úložiště použitého jaderného paliva v katastru obce. Místního referenda se tehdy zúčastnilo 1 493 lidí, tedy pětačtyřicet procent voličů. Na otázku, zda souhlasí s vybudováním úložiště, odpovědělo záporně 1 437 z nich.
