Jen si to představte...
Hráči LTC vybojovali ve třicátých letech minulého století šest neoficiálních mistrovských titulů, po založení ligy se stali ještě před vypuknutím druhé světové války šampiony celkem třikrát. A vládli, až na jednu výjimku, i protektorátní soutěži.
Zkrátka šlo o jeden z nejlepších klubů v Evropě, jehož hráči tvořili základ reprezentace. „Nastupovali za něj i gólman Boža Modrý, Josef Maleček, Ladislav Troják, Stanislav Konopásek nebo Vladimír Zábrodský,“ zmiňuje žďárský historik Stanislav Mikule jména, která mají v úctě hokejoví fanoušci. Vyjma Konopáska jsou dnes všichni jmenovaní v Síni slávy Mezinárodní hokejové federace.
Ani největší tehdejší hvězdy Modrý s Malečkem nechyběly před 76 lety ve dvou zápasech proti místním hokejovým průkopníkům. „Když přijel takový mančaft z Prahy, bylo to pro nás něco. Nemohli jsme si nechat ujít ani jeden zápas,“ vzpomíná Jiří Ligmajer.
Tehdy mu bylo osm let a jako každý správný kluk spěchal k sokolovně. Kluziště bylo obklopené davy lidí. „Na hřišti se udělaly mantinely z prken a na plochu se nastříkala voda. Když na led chumelilo, chlapi s lopatami to o přestávce vyházeli. Také se používaly sáňky s horkou vodou v sudu, za sáňkami byl přidělaný pytel nebo nějaká hadrovina, tím se žehlil led,“ vybavuje si pamětník.
Boža Modrý se zamotal do šály
Podle některých pramenů skončil dopolední zápas výsledkem 2:12, historik Mikule však jeden gól domácím, kteří nastoupili v nových světle modrých dresech, ubírá. Zřejmě jediný žďárský gól navíc padl dost kuriózně. Božu Modrého, který se v brance asi dost nudil, zaskočila střela Líznera z dálky.
„Všichni pamětníci potvrzují, že se Boža Modrý zamotal do šály. Ale kde se tam vzala?“ ptá se Mikule.
„Ten moment pamatuji, opravdu se zamotal,“ přitakává Ligmajer.
Tehdejší gólmani podle žďárského historika používali šálu jako součást výstroje. „Říkalo se, že si brankáři omotávali šálou pravý kotník, ale to bylo hlavně v dobách, kdy ještě neměli betony. Boža Modrý je však ve Žďáře měl. Z fotek však nejsme schopni poznat, kde šála byla,“ poznamenal Mikule.
Po letech se snaží upřesnit, jak to tehdy s šálou bylo. „Boža Modrý byl vyhlášený elegán, který měl nabídky i od filmu,“ připomíná Mikule, že už za první republiky byli nejlepší hráči obletovaní.
Bohumil Modrý byl jedním z nejlepších gólmanů své doby, dokonce měl nabídku z NHL. Z ní nakonec nic nebylo, navíc komunistický režim hráče ve vykonstruovaném procesu v roce 1950 poslal na 15 let do vězení. Byl sice předčasně propuštěn na svobodu, ale zemřel v 46 letech na nemoc z ozáření, část trestu trpěl na uranu v Jáchymově.
Obleva pomohla Žďáru ke skalpu „neporazitelných“
Druhý žďárský zápas se nehrál u sokolovny, ale kvůli oblevě na Horním rybníku, kde silnější led lépe držel. „Pražanům už se špatně bruslilo, najednou prohrávali o dva góly,“ směje se i po letech Jiří Ligmajer.
Do třetí třetiny už LTC raději nenastoupilo, zápas se nedohrál a ve Žďáře se od té doby traduje historka, jak místní hokejisté zdolali i „neporazitelný“ tým, který před válkou dokázal vyhrát také Spenglerův pohár v Davosu.
Hoříme hokejemŽďárský hokej v letošní sezoně slaví 80 let od svého vzniku. Společně s Regionálním muzeem klub připravil výstavu Hoříme hokejem mapující historii i současnost SKLH Žďár. Výstava v malé výstavní síni Staré radnice potrvá až do 31. března. Zájemci uvidí spoustu historických fotografií, ale také například dresy úspěšných odchovanců Martina Nečase a Martina Kauta z draftu do NHL a další zajímavé exponáty. |
Přesto Pražané neodjížděli z města smutní. Do Žďáru si přijeli přilepšit. „Pohnutkou k zájezdu do venkovského Žďáru byly těžké válečné zásobovací poměry. Ty žďárští hostitelé s pomocí pana Jeřábka na obecním úřadě pomohli pražským mistrům vyvážit pohostinstvím a upomínkovými předměty,“ napsal tehdejší hokejový činovník a rozhodčí zápasu František Frendlovský do almanachu k 70 letům žďárského hokeje.
Doba byla zlá, Češi trpěli pod vládou hákového kříže. Válka trvala už tři a půl roku. Nejen na potraviny fungoval přídělový systém, hlavně maso bylo nedostatkovým zbožím. Ve stravovacích zařízeních už byly od roku 1942 tři dny v týdnu bezmasé...
Pro pražské hvězdy sháněl proviant včetně vepřového masa dentista Richard Němec. „O hlavním důvodu návštěvy LTC nikdo kvůli vyzrazení nemluvil, byly by za to vysoké tresty,“ připomíná Ligmajer.
„Šlo o život, lidé museli držet basu,“ upozorňuje historik. V předvečer dvojzápasu se konala také beseda s hráči v hotelu Veliš na náměstí.
Slavný klub zavítal do Žďáru i v následující sezoně. Tehdy porazil účastníka II. třídy západomoravské župy výsledky 17:2 a 2:0.
V té sezoně AFK Žďár svoji soutěž vyhrál. Postup si však hráči neužili, poslední válečnou zimu se pravidelné soutěže nehrály.
