Kosatíkova spolupráce s rodinou Kinských, která rodové majetky získala při restituci a postupně se ze žďárského areálu snaží dělat kulturní a historické centrum evropské úrovně, trvá už několik let. Proto autorovo jméno ve spojení se Žďárem nepřekvapí. „Spolupráce začala před víc než pěti lety,“ zavzpomínal při křtu knihy Pavel Kosatík.
Scénář pro muzeum
Tehdy se coby scenárista podílel na přípravě multimediální expozice Muzea nové generace, vytvořil také průvodce areálem a po čase je vrcholem snažení kniha s mnoha fotografiemi Aleše Jungmanna, mnohdy pořízenými dronem, a osvěžujícími ilustracemi Alexeye Klyuykova. „Jedná se o první knihu o celé historii zámeckého areálu. Jsem nadšen, že se náš několikaletý sen proměnil ve skutečnost,“ řekl majitel zámku Constantin Kinský.
O Žďáru tento potomek starobylého šlechtického rodu často mluví jako o radikálním místě, kde výrazně funguje genius loci. „Všechno je tady propojené, živá kultura i příroda. A kniha spojuje živý příběh,“ vyzdvihuje Kinský.
Spisovatel se při přípravě knihy ve Žďáře několikrát zastavil. Procházel celý rozlehlý areál, který se vyvíjí už od poloviny 13. století, kdy zde byl založen cisterciácký klášter při zemské hranici Čech a Moravy.
„Chodil jsem i po okolních lesích. Zelená hora na mě vykukovala skoro odevšad. Jako objekt dominuje a duchovně kontroluje krajinu,“ míní autor. „Díky Santinimu (který pro opata Václava Vejmluvu navrhl zelenohorský kostel a další stavby a vdechl barokní styl středověkým stavbám – pozn. aut.), ale i mnoha dalším lidem je Žďársko duchovní krajina. Už když odbočím z dálnice a zajedu do lesa, jsem najednou v jiném světě. Kdo sem přijde odjinud, dýchá na něj jiná atmosféra než třeba v Berouně, Třinci,“ vyznává se rodák z Boskovic.
Opat jako z románu
Kosatík si nehraje na znalce dějin, ale čtenářům je spíš průvodcem. Při diskusi o knize zmínil i některé kontroverzní postavy žďárských dějin, v hlavě mu leží například poslední opat Otto Steinbach.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
„To je nesmírné téma, dramatická látka, možná i na film, ale spíše na román,“ zmiňuje Kosatík.
Za Steinbacha, kterého ovlivnily osvícenské ideje, se stal klášter spíše vědeckým pracovištěm, on sám byl uznávaný historiograf. Opat volnomyšlenkář byl dokonce podezřelý ze založení ničivého požáru v červenci 1784. Panovníka totiž po této zkáze požádal o zrušení kláštera. Steinbach pak zmizel i s klášterními cennostmi v Praze, jeho život jej však přivedl do dluhů. A jak skončil? Oběsil se ve vězení.
Kosatíkova kniha však není jediný nový počin o žďárském zámku. Osmnáctého prosince vyšel třetí svazek Žďárského uličníku, tentokrát zaměřený na popis domů, ale i poutavé příběhy z kdysi samostatné obce Zámek Žďár.
