Na rozdíl od běžné spalovny bude ve žďárském zařízení odpad nejen spálen, ale také dál energeticky využit. Energii uvolněnou při spalování zařízení využije k produkci tepla pro město a jeho obyvatele i k výrobě elektřiny.
Jde o vůbec první ZEVO na Vysočině. Investorem záměru za zhruba 1,4 miliardy korun je městská společnost SATT, jež má systém i provozovat. Počítá se státní dotací, která pokryje až 45 % nákladů, a dále s úvěrem. Úřady teď projekt posuzují z hlediska dopadů na životní prostředí.
„Sami usilujeme o to, aby byla při hodnocení uplatněna takzvaná velká EIA, která je ve zkoumání důkladnější. Chceme jasně ukázat, že projekt vyhovuje nejpřísnějším kritériím,“ uvedl Petr Scheib, ředitel firmy SATT.
Plány na vznik zařízení i s dotřiďovací linkou jsou hlavně reakcí na blížící se zákaz skládkování v Česku. Od roku 2030 už musí mít obce vyřešeno, jak s odpadem naloží. Ostatně již nyní je motivací rostoucí poplatek za uložení na skládce, který z pětistovky za tunu, jež se platila v roce 2020, vyroste k sumě 1850 korun avizované na rok 2029. Hrozí i sankce za nízké třídění.
Teplo ze spalování bude vytápět sídliště
Žďárské ZEVO bude s kapacitou 40 tisíc tun odpadu ročně patřit k menším svého druhu. Obslouží ho kolem dese
ti až patnácti vozidel denně. Směřovat tam nebude jen materiál ze Žďáru, ale také z okolních obcí v okruhu asi 40 kilometrů. „Počítá se se Žďárskem, Novoměstskem, Bystřickem a větší částí Jihlavska,“ vyjmenoval Scheib.
Otázku, kam dál s odpady, si tak budou moci odškrtnout i další samosprávy. „Plány na vznik ZEVO na Vysočině rozhodně vítáme, pro nás by to byla vydatná pomoc. Ušetřili bychom mimo jiné náklady na přepravu či překládání odpadu,“ řekl Michal Šmarda, starosta Nového Města na Moravě. Z Nového Města nyní cestuje směsný odpad na skládku a do spalovny v Brně.
Žďárské náměstí zaplnily boxy plné odpadků. Více třiďte, nabádá radnice |
Teplo, jež při spalování odpadu ve Žďáře vznikne, zužitkují domácnosti, které jsou teď vyhřívány teplem vyráběným v podniku Žďas. Společně s využitím kotelny firmy SATT na sídlišti Libušín, již čeká modernizace za více než 200 milionů korun, tak bude mít město kompletně zajištěny dodávky tepla vlastního. Vyrobená elektřina půjde do sítě.
„Tím, že si vyrobíme vlastní energii, posílí město svou nezávislost a stabilizuje ceny tepla. Nesmírně důležité je také to, že jde o regionální komunální projekt. Nepůsobí zde žádný soukromý subjekt, který by si ze Žďáru a obcí v regionu udělal vazaly,“ okomentoval žďárský starosta Martin Mrkos.
Lidé se nemusí bát hluku, ani zápachu
ZEVO vyroste u vznikající části obchvatu, mezi tratí a průmyslovými objekty v Brněnské ulici – tedy mimo obydlenou zónu. Lidé se podle radnice nemusejí obávat ani hluku, zápachu či zplodin.
Jak to funguje?
Více informací je na webu zevozdar.cz |
„Nároky na podobné energetické projekty jsou velmi vysoké a stále se zpřísňují. Žďárské ZEVO bude vybaveno nejmodernějšími technologiemi, které zachytí hluk i zplodiny, takže nijak nezatíží okolí. Například bunkr na příjem odpadu je podtlakový, žádný zápach neunikne,“ ujistil Rostislav Dvořák, předseda představenstva firmy SATT a místostarosta Žďáru. Budova i s komínem neruší podle něj ani panorama města.
Také dopravně nemá být zařízení pro místní zátěží. Transport odpadu a odvoz popílku zajistí deset až patnáct nákladních vozů, jež mají využívat hlavně komunikace před vjezdem do města, včetně nové propojky Jihlavská – Brněnská. Dopravu odpadu do zařízení ZEVO zajistí auta svozové firmy. Jen namísto na skládku pojedou právě do nového žďárského areálu.
„Přáli bychom si, aby ZEVO prošlo zkušebním provozem během posledního čtvrtletí roku 2029,“ upřesnil Scheib. Vybudování zařízení přinese podle jeho slov i desítky nových pracovních míst.
Memoranda se spalovnami mimo Vysočinu
V současné době žádné ZEVO v kraji nefunguje. „Na Vysočině máme takové záměry nyní dva. Kromě Žďáru, kde jsou zatím nejdál, se jedná ještě o Třebíč. Tam bude projekt menšího rozsahu – s kapacitou 20 tisíc tun odpadu ročně, a pokryje právě Třebíčsko,“ shrnul Pavel Řehoř, krajský radní pro oblast životního prostředí.
Odpad by Brod mohl vozit do nové spalovny v Plané, řeší i bateriové úložiště |
Pro rok 2030 je produkce odpadu na Vysočině odhadována na zhruba 112 až 120 tisíc tun. Kraj proto prostřednictvím memorand o spolupráci zajišťuje další kapacity pro jeho zpracování. Uzavřena jsou třeba s Elektrárnou Opatovice, C-Energy Planá, Vrátno České Budějovice nebo se SAKO Brno.
„Tato kapacita dostatečně převyšuje předpokládanou produkci,“ podotkl radní Řehoř s tím, že vlastní projekty jednotlivých obcí jsou však vítaným krokem k jejich soběstačnosti v tomto odvětví.
