Starší žena se naklání nad stolem soudkyně a nahlíží do spisu právě projednávaného případu.
„Ne, to není můj podpis. Ani ty další,“ odpovídá svědkyně z Cejle na Jihlavsku na otázku soudkyně Terezy Jedličkové, zda skutečně vlastnoručně podepsala dohody o provedení práce, které jí právě ukázala.
U jihlavského soudu se začal řešit případ dvou bývalých starostů Cejle Františka Němce a Dany Poláčkové. Ti měli podle obžaloby obci způsobit škodu přesahující 800 tisíc korun tím, že do jejího účetnictví v letech 2002 - 2008 zakládali doklady za práce, které nikdy nebyly provedeny.
A právě starší žena je jedním z několika lidí, na jejichž jméno byly vystaveny fiktivní dohody na provedení práce pro obec.
„Žádnou takovou dohodu jsem nikdy nepodepsala. Ty, co jste mi ukázali, jsem předtím neviděla. Pro obec jsem nikdy nepracovala,“ pronesla u soudu.
Podobně vypovídal i další ze svědků, které si soud předvolal. Ten popřel dokonce osm „svých“ podpisů, které mu soudkyně předložila k posouzení.
„Pro obec jsem nikdy nepracoval. Pouze jednou jsem jel s traktorem pro dřevo, abych ho dovezl na topení do školky. Ale to jsem dělal zadarmo,“ pronesl.
Hodiny, které měli odpracovat za celý rok, stihli za měsíc
Oba obžalovaní exstarostové nepopírají, že řada dohod byla fiktivních. Sepsali je však prý kvůli tomu, že lidé, kteří pro Cejle skutečně něco dělali, směli podle zákona odpracovat pouze sto hodin ročně. Přičemž povinností prý bylo tolik, že tento strop někteří z nich zejména při sezonních pracích, jako je vyžínání a sázení stromků nebo sečení trávy, dokázali překročit během měsíce.
Proto se s nimi starostové dohodli, že jednotlivé činnosti rozepíšou na další lidi. Na papíře se tak odpracované hodiny rozložily na více osob.
„Dalším důvodem byl fakt, že někteří lidé, kteří pro obec pracovali, byli už v invalidním důchodu a měli strach, aby o něj nepřišli,“ doplnila Dana Poláčková, která byla starostkou v letech 2008 - 2010. Čtyři předcházející roky působila na úřadě jako Němcova místostarostka.
Na papír dohody sepsali jen kvůli kontrolám
Většina dohod byla původně pouze ústní. Do písemné formy se dávaly tehdy, když obec musela předložit doklady ke kontrolám Všeobecné zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.
Kdo však dohody za fiktivní pracovníky podepsal, v úterý nikdo u soudu nedokázal říct.
„Můžete mi vysvětlit, jak je možné, že u pěti dohod pro jednu osobu je pět různých podpisů?“ zeptala se soudkyně Jedličková exstarosty Němce. „Nevím, jak je to možné,“ odpověděl jí muž, který v čele obce stál v letech 1994 - 2008.
Zdůraznil však, že odmítá, že by peníze rozkradl. „Všechna práce byla udělaná a ty peníze byly použity na mzdy pracovníků. Já jsem z nich žádný osobní prospěch neměl,“ uvedl Němec.
Z toho, že by finance zpronevěřili, Němec s Poláčkovou obviněni nejsou. Podle obžaloby „pouze“ způsobili obci značnou škodu.
„Zajímalo by mě, v čem ta škoda spočívá,“ dotázal se Němcův obhájce Jan Herout.
„V tom, že nevíme, komu ty peníze byly vyplaceny. Nevíme, kde skončily,“ odpověděla mu současná starostka Pavlína Nováková, která kvůli nesouladu v účetnictví podala v květnu 2013 trestní oznámení.
Soud pokračuje ve středu výslechem dalších svědků. Zda do konce týdne padne rozsudek, se nedá zatím říct. Oběma obviněným hrozí tři až deset let vězení.
