Neděle 4. prosince 2022, svátek má Barbora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 4. prosince 2022 Barbora

Sochař Foit Afriku miloval, i když ho domorodci považovali za lidožrouta

  14:22
Je s podivem, že životní příběh sochaře a cestovatele Františka Vladimíra Foita (1900 - 1971) a jeho manželky Ireny (1913 - 2005) ještě nebyl zfilmován. Jejich životní pouť byla plná dobrodružství a nečekaných zvratů s nádechem odysey. Foit byl třeba považován za násilníka, který obětem seká hlavy.

Díla a fotografie akademického sochaře a cestovatele Františka Vladimíra Foita, stejně i jeho životní osudy, které s ním sdílela jeho žena Irena, nyní připomíná výstava v telčském Hasičském domě. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Původně se měli Foitovi, jejichž kořeny jsou úzce spojené s Vysočinou, vypravit v roce 1947 na jeden rok trvající pracovní cestu do Afriky, kde měli pro Antropologický ústav v Praze sbírat kulturní a etnické otisky tohoto kontinentu.

V Evropě zanechali u prarodičů osmiletou dcerku Regínu. Z jednoho roku se ale stalo v důsledku nepředvídaných okolností a politických zvratů téměř pětadvacetileté odloučení.

Africká odysea vyvrcholila, když František V. Foit tragicky zahynul v roce 1971 v Jugoslávii, na území dnešního Slovinska, krátce po návratu do Evropy.

Irena Foitová svou dceru viděla znovu až po 24 letech a domů do Telče se za ní vrátila až na sklonku svého života, v polovině 90. let.

„Dodnes nechápu, jak jsem to všechno přežila,“ vzpomínala Irena Foitová v roce 2003 v rozhovoru pro MF DNES.

Nyní práci umělce Františka Vladimíra Foita a jeho životní osudy připomíná výstava v telčském Hasičském domě, jež je k vidění do 10. října.

Většina lidí zná cestovatelskou dvojici Zikmund–Hanzelka, málokdo však ví o Foitových expedicích, které byly svým zaměřením a posláním jedinečné a svými zkušenostmi pomohly dalším cestovatelským týmům. Letos uplynulo 50 let od Foitova úmrtí a také 90 let od jeho první předválečné cesty do Afriky.

První přejezd Afrikou pro busty domorodců

V roce 1931 se sochař František Vladimír Foit společně se svým přítelem Jiřím Baumem vydali na první cestu Afrikou - z Alexandrie do Kapského Města.

František Vladimír Foit

  • Narodil se roku 1900 v Táboře, dětství a mládí prožil v obci Doupě u Telče.
  • Pocházel z rodiny uměleckých kameníků, usazených u Mrákotína na Jihlavsku.
  • Po maturitě na telčské reálce nastoupil na kamenickou školu v Hořicích. Studia ho zavedla na umělecké školy v Drážďanech a Paříži.
  • V roce 1931 ho pověřil Antropologický ústav při Karlově univerzitě v Praze vymodelováním kmenových typů afrických domorodců.
  • Po druhé světové válce, na podzim roku 1947, uskutečnil další expedici do Afriky se stejným účelem. Doprovázela ho žena Irena.
  • V Nairobi působil F. V. Foit jako profesor na Kenyata College. Vytvořil portréty několika afrických státníků. Je rovněž autorem fontány „Žízeň po vědění“, umístěné před univerzitou v Nairobi.
  • Etnografické předměty z jeho cest i portréty afrických domorodců jsou například ve sbírkách Náprstkova muzea v Praze, Hrdličkova muzea člověka v Praze i Muzea Vysočiny v Telči. Část se nachází ve sbírkách slovinských muzeí.
  • Zahynul při automobilovém neštěstí v Jugoslávii v roce 1971.

Jeli malou dvouválcovou, vzduchem chlazenou tatrou. Cestu podnikli z pověření Antropologického ústavu Karlovy univerzity v Praze, aby zachytili a přivezli busty afrických domorodců.

Byl to první československý přejezd napříč Afrikou. Celou svou cestu Foit zdokumentoval fotoaparátem. Negativy snímků se dochovaly na skleněných deskách, ze kterých byly zhotoveny fotografie a následně vytvořená aktuální výstava v telčském Hasičském domě. Doplňují ji sochařovy práce, modelované přímo v terénu, a etnografické sbírkové předměty, které věnoval telčskému muzeu.

Po první úspěšné expedici se chystal František V. Foit do srdce Afriky znovu. Opět měl přivézt plastiky jednotlivých afrických kmenů pro účely studia Antropologického ústavu. Nejdříve však musel přečkat druhou světovou válku. A přítele Jiřího Bauma, jenž zahynul v koncentračním táboře, nahradila Foitova žena.

Jak vzpomínala, její zájem o Afriku byl tehdy čistě romantický. Zato její muž byl dle jejích slov Afrikou zcela okouzlen: „Už od dob studií stával jako omámený před exponáty z Afriky.“

Mnohokrát dolovali auto z písečných dun

Když se na podzim 1947 vypravili do Afriky čtyřválcovou tatrou, které důvěrně říkali Hadimrška, na telčské náměstí se s nimi přišly rozloučit desítky lidí. Z Československa putovali přes Německo, Švýcarsko a Itálii, lodí do Alžíru a severní Afriky. Zvládli náročný přejezd Sahary a mnohokrát dolovali své auto uvězněné v písečných dunách.

Pak pokračovali hlouběji do vnitrozemí černého kontinentu. Plavili se přes řeky, prodírali se pralesem, dostali se na místa, kde ještě nebyla lidská noha, ale také utíkali před lynčováním domorodců.

Na některých místech zůstávali i několik měsíců, protože František V. Foit přímo na místě modeloval busty. Třeba u kmene Pygmejů, které si oblíbili, žili dokonce jeden rok.

„Materiál, ze kterého sochy tvořil, byl většinou polopísek či hlína. Model musel čtrnáct dní schnout a pak nastala těžká práce s jeho sušením. Pokud jsme totiž busty přikládali k ohni příliš rychle, okamžitě se rozpadly. Pak následovalo barvení. Aby plastika dostala černou barvu, spojil se manžel s domorodci a vyrobili černou tekutinu, kterou se hlavy polévaly,“ líčila Irena Foitová.

Obklíčil je dav stovek rozlícených domorodců

Jednotlivé modely a další sesbíraný etnografický materiál putoval do Brazzaville, hlavního města tehdejšího Francouzského Konga, a pak přes řeku Kongo do Leopoldville, dnešní Kinshasy, kde byl československý konzulát.

Veškeré práce spojené s přepravou a proclením vypálených plastik spočívaly na bedrech domorodců. A právě autentičnost Foitových modelů a jejich realistické ztvárnění stálo za nečekanými problémy, kterým museli čelit. Mezi místními se totiž začalo šuškat, že Foitovi jsou lidožrouti, kteří svým obětem usekali hlavy. Tak si totiž vysvětlovali plastiky hlav uložené ve velkých bednách.

Nervozita s tím spojená ve městě rostla, až vyvrcholila jednoho červnového dne roku 1950.

„Byli jsme ve městě a najednou nás zastavil několikasethlavý dav domorodců. Během dvaceti minut tam bylo skoro celé město. Všichni byli rozčílení, ruce zvednuté v pěst a křičeli na nás ‚Mitumbula, mitumbula‘ (lidožrouti). Zachránila nás až jedna Američanka, která mezi ten dav vjela autem,“ vzpomínala Irena Foitová.

Odpor proti Foitovým byl tak veliký, že to vedlo až k vyhlášení výjimečného stavu ve městě. Nepokojů se podle Ireny Foitové účastnily tisíce lidí.

Do Československa nemohli, byli nežádoucí

Sochaře Foita před kamenováním zachránila policejní eskorta. Úkryt manželé našli na několik dní ve sklepě československého konzulátu. Poté úřady rozhodly, že Foitovi musí okamžitě odjet, a na sedm měsíců je před světem ukryly uprostřed pralesa v chatrči určené lovcům lvů.

Mezitím se v Československu vlády ujali komunisté. „Byli jsme obětí politiky. Nemohli jsme se vrátit, byli jsme nežádoucí. Po roce 1948 jsme přišli o veškerý majetek. Měli jsme u Telče továrnu na zpracování kamene a nějaké polnosti. Kvůli politice, která nás pronásledovala i v Africe, jsem prakticky přišla i o svou dceru. Měla jsem štěstí, že jsem měla báječné rodiče, kteří ji vychovali. Přišla jsem však o nejhezčí léta jejího života,“ konstatovala Irena Foitová.

Poprvé mohla dceru vidět po více než dvaceti letech. Úřady v 60. letech umožnily jejich dceři navštívit rodiče přímo v Africe. „Stáli jsme na letišti proti sobě a jenom jsme na sebe hleděli,“ vybavovala si.

V 70. letech se Foitovi rozhodli, že se vrátí do Evropy. Československo však nepřicházelo v úvahu, a tak zůstali v Jugoslávii. Měsíc po jejich příjezdu tam však měli automobilovou nehodu. František V. Foit na místě zemřel, jeho žena měla vážná zranění. Zůstala však v tehdejší Jugoslávii dalších skoro třicet let a teprve na konci 90. let se přestěhovala za dcerou do Telče.

Irena Foitová zemřela v roce 2005, její dcera v roce 2018 jako bezdětná. Odpočívají v rodinném hrobě v Telči, kam byly převezeny i ostatky F. V. Foita.

  • Nejčtenější

Jako po autostrádě. Rozšíření silnice za 179 milionů zrychlilo dopravu

Už téměř měsíc jezdí řidiči po vylepšené silnici číslo II/353 mezi Stájí a Zhoří, kterou letos nechal Kraj Vysočina...

Tvůj pes, tvoje ho*no. Výzva ve městě brojí proti bezohledným pejskařům

Premium Psí exkrementy v ulicích jsou problémem prakticky každého většího města. V Třešti však už lidem došla trpělivost s...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sousedi se hádali kvůli hlučné oslavě, chlapec zaútočil na muže mečem

Nejprve hrozil pěstmi, poté nožem a nakonec mečem. Nezletilý chlapec na Třebíčsku během letní večerní oslavy nejprve...

Advent bude po dvou letech bez omezení: s bruslením i ohňostrojem

Vítání adventního období, které letos připadá na neděli 27. listopadu, patří ve většině měst na Vysočině k oblíbeným a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Začala stavba části jihovýchodního obchvatu Jihlavy za půl miliardy

Po dlouhých peripetiích spojených s výběrovým řízením dnes začala stavba 2,5 kilometru dlouhé jižní části...

Rozsáhlé zotročování lidí v Česku. Gang vydělal na práci bezdomovců miliony

Premium Na Ústecku roky mizeli bezdomovci a sociálně slabí žijící na ulici, jako by dostali „druhou šanci“. Končili v domě na...

Janečkova zpověď: vězení, alkohol, život bez domova. A kam zmizel Maradonův dres?

Premium Když ho konečně doženete, musíte zbystřit, jestli vás smysly neklamou. Jak může člověk, který se už patnáct let...

Vydělali za covidu, nakupují nemovitosti. Pandemie zrodila nové milionáře

Premium Zatímco většině podnikatelů v Česku způsobil covid ztráty, některým naopak poskytl životní příležitost ke zbohatnutí....

Tvůj pes, tvoje ho*no. Výzva ve městě brojí proti bezohledným pejskařům

Premium Psí exkrementy v ulicích jsou problémem prakticky každého většího města. V Třešti však už lidem došla trpělivost s...

Řádění kůrovce letos na Vysočině zbrzdilo počasí, boj o lesy ale pokračuje

Poměrně příznivý rok za sebou mají lesy na Vysočině, které už několik let čelí rozsáhlé kůrovcové kalamitě. V kraji,...

Kraj se chystá na zimní vlnu válečných běženců, okamžitě může pomoct Žďár

Na případnou novou zimní vlnu příchodu válečných uprchlíků z Ukrajiny se připravuje Kraj Vysočina, to v souvislosti s...

Pohádky o mašinkách baví čtenáře už osmdesát let, teď se objeví na jevišti

V kouzelný pohádkový svět mašinek se v sobotu 3. prosince promění malá scéna Horáckého divadla v Jihlavě. Tvůrčí tým...

Jako z pohádky Hrnečku, vař! Uvaří multifunkční hrnec Concept skutečně za vás?
Jako z pohádky Hrnečku, vař! Uvaří multifunkční hrnec Concept skutečně za vás?

Chodit s celou rodinou do restaurace je drahý špás. A tak se vaření stává nepostradatelnou součástí našeho života a taky předmětem partnerských...

Žena už nemohla vystát obří ňadra, rozhodla se pro operativní zmenšení

Kylie Perkinsová, čtyřiadvacetiletá dvojnásobná matka z Aljašky, podstoupila zmenšení poprsí, aby se zbavila...

Ivan Trojan si s manželkou vypořádal majetek, bulvár spekuluje o rozvodu

Ivan Trojan (58) a Klára Pollertová-Trojanová (51) si v září podle veřejně dostupných dokumentů vypořádali společný...

Známý český stylista Jan Pokorný spáchal ve 39 letech sebevraždu

Jeden z nejuznávanějších českých stylistů Jan Pokorný spáchal ve čtvrtek ve svých devětatřiceti letech sebevraždu...

Pavel Nedvěd se dostal do potyčky v domě partnerky, zasahovala policie

Bývalý reprezentační kapitán a donedávna místopředseda fotbalového Juventusu Turín Pavel Nedvěd se dostal do potyčky s...

Otec zavelel, šetříme! Rodina vypnula elektřinu a topí jednou týdně

Zvyšování cen energií nutí lidi k nečekaným rozhodnutím. Jedna rodina z Londýna se rozhodla vrátit do minulosti. Šetří,...