„Je pro mě nepochopitelné, že to sdružení vůbec zveřejnilo. Opětovné zalesnění lokalit je čistě na majitelích pozemků. Mají na to pět let. Nemají zájem, aby za ně někdo organizoval sázení stromů. Udělají si to, jak potřebují,“ řekl provozovatel rekreačního zařízení ve Sluneční zátoce Miroslav Janoušek.
Aktivita foglarovců ho rozzlobila. Tvrdí, že zveřejňují něco bez patřičné domluvy s vlastníky. „Ozývají se mi lidé, že přijedou sázet, a já o ničem nevím,“ zlobí se.
Pomoci se zalesněním nechce ani jeden z jeho sousedů. Jméno si zveřejnit nepřeje, redakce ho však zná. Vlastní pruh lesa přímo podél Sluneční zátoky. Zatím na svých pozemcích nechal vykácet necelou polovinu stromů.
„Nevím přesně, o co jim šlo. Nechci tu žádné brigády ani rychle rostoucí stromy. Sdružení přátel Jaroslava Foglara, pokud už nějaké peníze vybralo, by je mělo použít na nějaké bohulibější účely,“ podotkl. Ze svého pohledu tím považuje situaci za vyřešenou a nechce spor přes média dále komentovat.
Vlastníky lesů asi vyděsil humbuk, myslí si sdružení
„Mrzí nás, že to dospělo k takovému nedorozumění. S majiteli jsme jednali a byli jsme s nimi domluveni. Bohužel, jak se o sbírce a brigádách začalo více mluvit, couvli. Nejspíš je vyděsil humbuk a diskuse, které se kolem toho strhly,“ říká mluvčí Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) Martin Vérteši.
Podotkl, že sdružení zkusí majitele zkontaktovat znovu a vztahy s nimi urovnat. „Už se všechno rozjelo, je pozdě na to sbírku zcela rušit,“ říká Vérteši.
Jediným správcem lesa v zátoce, který nabízenou pomoc předem striktně neodmítá, je Lesní společnost Ledeč nad Sázavou. Její ředitel Ladislav Rygl však upozorňuje na to, že k ní lze přistoupit až po detailní dohodě, není možný jakýkoli svévolný zásah do lesů.
„Pokud by to nebylo na žádost či alespoň s vysloveným souhlasem vlastníka, který musí postupovat podle hospodářských plánů a zákonů, není žádná takové brigáda možná,“ zdůraznil. „Už asi tři roky se nám tu něco podobného snaží propagovat Hnutí Duha,“ dodal.
Jím řízená Lesní společnost se stará o lesy v okolí Ledče nad Sázavou, které jsou v majetku města. „Pokud vím, žádná domluva mezi sdružením a ledečskou radnicí zatím neproběhla,“ doplnil Rygl.
To už ostatně před týdnem potvrdil i ledečský starosta Zdeněk Tůma. „Dosud se na nás s takovou iniciativou nikdo neobrátil,“ řekl.
Vlastníci lesů chtějí postupovat podle svého uvážení
Pokud se SPJF s vlastníky lesních porostů v zátoce nakonec přece jen nedohodne, peníze, které se podařilo za dosavadních pár týdnů sbírky nashromáždit, chce použít jiným způsobem. V zátoce by ale měly zůstat.
„Upravili bychom památník Jaroslava Foglara a jeho bezprostřední okolí,“ poznamenal mluvčí Vérteši.
Sdružení přátel Jaroslava Foglara nebralo pomoc jako něco, co by mělo lesy ve Sluneční zátoce před kůrovcem zachránit nebo bez čeho by se majitelé porostů neobešli. „Chceme tím dát najevo, že nám na Sluneční zátoce opravdu záleží,“ vysvětlil iniciátor akce ze SPJF Radek Petr, přezdívaný Menhart.
Obnovovat porosty se chystá i vlastník lesů podél zátoky. Chce ale postupovat postupně a podle vlastního uvážení. „Můžu si na sazenice požádat o dotaci. Nepotřebuji, aby tu lidé říkali, že na mě musí být nějaká sbírka,“ konstatoval.
Sluneční zátoka je pro SPJF a skauty vůbec mystickým místem. Právě sem jezdíval v letech 1925 až 1945 tábořit Jaroslav Foglar. Tehdy vedl pražský skautský oddíl Pražská dvojka.
Tábory ve Sluneční zátoce se mu rovněž staly inspirací pro jeho nejznámější knihu Hoši od Bobří řeky. Od roku 1997 má v zátoce Foglar památník, u něhož se skauti pravidelně scházejí.
Takto koncem června vypadaly lesy kolem Sluneční zátoky:
1. července 2020 |
