Rodina Blažkových, jak své slamáky autoři nazývají, se s distanční výukou vypořádává po svém. Na děti dohlíží slaměný dědeček Alois a popíjí u toho lahvové pivo, opodál dětem s výukou pomáhá babička Anežka.
„Je to jednoduchá instalace, vystihující, co se nyní děje,“ řekl olešenský umělecký kovář Lukáš Reis.
Ten několikrát ročně před svou kovárnou populární vtipné slaměné instalace inovuje spolu s manželkou Lindou. Od roku 2012 už jich aranžovali kolem čtyřiceti.
Slaměné scény si často lidé fotografují, komentují je na sociálních sítích. Často u nich spontánně zastavují i řidiči projíždějící silnicí mezi Jihlavou a Pelhřimovem.
Instalace před selským stavením na okraji Olešné většinou reagují na aktuální společenské téma. Na jaře při první vlně covidu například slamáci šili roušky, na podzim sklízejí švestky v sadu, v létě sbírají houby.
„Blažkovi už za těch osm let také stárnou, ale je výhoda, že se to nepozná, protože už jsme je jako staré vyrobili na počátku,“ směje se kovář Reis.
