Středa 4. října 2023, svátek má František
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 4. října 2023 František

Před lety kytarista Api s Moravou vyprodal Lucernu. Dnes kapelu křísí

  7:32
Zažil vzestup skupiny Morava až k vyprodané Lucerně i chvíle přemýšlení o rozpuštění kapely. To ve chvíli, kdy po oblíbeném Fugasovi opustil skupinu i frontman Fany Petričko. Kapela Morava oslavila 25 let svého trvání. Celou dobu v ní vydržel pouze uznávaný kytarista Jiří Api Novotný.

Api (vpravo) začal na kytaru hrát v červnu po vysvědčení v deváté třídě. Přes prázdniny dřel tak, že už v září nastoupil s kapelou v baru. | foto: Archiv skupiny Morava

Kytarista Jiří Api Novotný už je jediný ze zakládajících členů rockové skupiny Morava, který s kapelou oslavil 25 let jejího trvání. Proč Api nakonec Moravu udržel? A jak to bylo kdysi s legendárním přesunem muzikantů Fugase, Apiho a Fanyho z Karviné do Třebíče?

Skupině Morava už je 25 let a ze zakládajících členů jste zbyl sám. Z basáka Fugase je klaun, kouzelník a moderátor. Bubeník Čupřina řídí v Třebíči autobus. Jen nevím, co dělá bývalý zpěvák a lídr skupiny Fany.
Ten se zamiloval a vůně ženy ho odvála do Prostějova. Dělá tam nějakého vedoucího. On, takový skladatel romantických písní, hodil kytaru naprosto za hlavu. Vídáme se tak jednou za rok. Říká, že už neví, jestli by ještě vůbec uměl hrát. Úplně za hudbou zavřel dveře. Muzice přestal věřit i Fugas. Šel dělat to, co ho bavilo. Kouzlení a cirkus. Jedinej Jelda Jelínek, který přišel do skupiny po Čupřinovi jako druhý bubeník v pořadí, se mnou tvoří takovou dlouhotrvající dvojku. Jelda je v Moravě od začátku devadesátých let.

Jiří Api Novotný (49)

  • Jeden z nejlepších kytaristů a skladatelů na Vysočině pochází z Karviné. Api žije v Opatově na Třebíčsku.
  • Před 25 lety založil s kamarády úspěšnou skupinu Morava. Ta nedávno vydala ke svému výročí nové CD se stylovým titulem XXV.

Neuvažoval jste, že Moravu zabalíte, když Fany před pěti lety odešel? Spolu jste i skládali...
Pokládal jsem si otázku, jestli se na to vykašlat, nechat Moravu padnout a udělat nový projekt. Bubeník mi říkal, že je to škoda, protože Morava má obrovskou historii a je svým způsobem legenda. Tak jsme se dohodli, že skupinu zachováme a uděláme výběr kvalitních muzikantů. Byly s tím šílené problémy, ale povedlo se.

Jaká je Morava v roce 2013?
Snažíme se jít pořád dál. Morava dostává trochu jiný směr, přestože se stále držíme melodických písniček. Děláme teď kytarovější a naducanější muziku. I starší pecky, třeba Strom zelený nebo Ameriku, hrajeme modernějším a živějším stylem. Konečně se nám začalo opět dařit. Máme už za sebou hledání zpěváka a další peripetie. Teď máme výborného zpěváka Lukáše Štěvese. Když jsem ho oslovil, tak říkal, že je to pro něj čest. Prý Moravu poslouchá od patnácti let. I různá rádia si na nás teď vzpomněla a hrají nás. Pomalu se snažíme vracet. I když nevím, jestli se vrátíme až na dřívější úroveň, kdy jsme třeba vyprodali Lucernu.

To byl začátek devadesátých let, kdy jste byli na vrcholu. Často jste hráli v televizi, v rádiích. Koncertovali jste po republice. Kde se to zadrhlo?
Zbavili jsme se tehdy našeho manažera. Měli jsme pocit, že nás trošičku bere na hůl. Přestalo se nám líbit, jak to vedl. Dobré bylo, že právě on nás stále tlačil do Prahy a do rádií v celé republice. Jenže už jsme měli všichni rodiny a šlo to těžko skloubit. Tehdy jsme si čichli k životu profesionálních muzikantů. A pokud chceš zůstat v tom profesionálním kole, tak musíš být v centru. Tehdy jsme se běžně stýkali s Olympicem, Arakainem, Vildou Čokem. Když z toho kola vypadneš, tak ty lidi nevidíš a zapomeneš. Mění se pořadatelé, kontakty. Znovu se dostat do toho kola je poměrně těžký.

A po těch letech dnes?
Teď znovu začínáme jezdit po celé republice. My jsme nikdy nechtěli být regionální kapela, která se bude motat na pětníku kolem Třebíče. Od začátku jsme chtěli hrát koncerty všude možně po Česku. Třeba před týdnem v sobotu jsme hráli někde u Tábora, kam jsme se vrátili po patnácti letech. A bylo úplně našlapáno! Lidi se po dlouhé pauze přišli podívat na Moravu a byli naprosto spokojení. Přišli i mladí, kteří to doma asi slyšeli z nahrávek rodičů. Během pěti minut jsme tam prodali všechna cédéčka, která jsme přivezli. Musíme jich vozit víc. Je to zase fajn.

Vedle Moravy občas hrajete i s Jardou Hypochondrem, skupinou Noise nebo se Zuzanou Mikovou. Uživí vás muzika?
Ne, samozřejmě musím chodit do práce. Jsem u firmy, která dělá všechno možné od zámečnictví. Muzika mě živila začátkem devadesátých let a pak ještě v osmdesátých letech, kdy jsem hrál profesionálně v karvinském baru.

To mě zajímá. Jaká byla atmosféra v karvinském baru na sklonku socialismu? Co jste hráli?
Bylo to neuvěřitelné. Hrálo se od úterý do neděle a bylo furt plno! Jediný volný den byl pondělí. Takhle jsem fungoval sedm let. Jezdili jsme po různých kavárnách, střídalo se to. Hráli jsme i písničky od Modern Talking a další strašlivé i kvalitní věci. Na tom jsem jako kytarista vyrůstal, což dnes zhodnocuju. Hráli jsme třeba i první pecky od Santany. Tam vždy platilo, že hodinu jsme hráli potišeji instrumentální věci, než přišli lidi. Pak jsme jeli normálně do půl třetí ráno.

Vedle toho jste pracoval?
To jsem se učil na elektrikáře, později jsem nastoupil na šachtu. V té době jsem spal dvě až tři hodiny denně. Pak jsem s prací na šachtě sekl a nějaký čas se živil hraním. Tenkrát jsem se díky kytaře dostal i do Švýcarska, kam se jinak vůbec nemohlo jezdit.

Na tu dobu jste si asi slušně vydělával.
Tehdy byl normální plat kolem patnácti stovek. Já měl na šachtě tři a půl tisíce a za hraní další tři a půl. Byl jsem totálně v balíku a těžce za vodou. (směje se) Navíc v sedmnácti letech.

V karvinském baru jste potkal Fugase a Fanyho?
Fugas hrál se mnou v kavárně. Fany tehdy studoval, věnoval se folku, skládal si písničky do šuplíku. Hrál s nějakou kapelkou. Pak jsme se potkali. Fany tenkrát říkal, že v žádném případě nechce hrát bigbít. Karviná tehdy byla plná skvělých muzikantů. Tam jsi šel po ulici a ze sklepů v panelácích byla slyšet muzika. To dneska neuslyšíš. Kousek ode mě tam bydlel Miloš Dodo Doležal, potkávali jsme se. Byl tam taky Izzy z kapely Doga. Spousta muzikantů z Karviné šla do světa a uchytila se velice dobře.

Mimořádný čin byl, když jste se v osmdesátých letech hromadně přesunuli z Karviné na Vysočinu a založili Moravu. Jak to tehdy bylo?
S rockovou muzikou obecně to tenkrát bylo v Karviné hodně špatné. Tvrdě se to potíralo i za pomoci policajtů. Tam kapely v podstatě jenom zkoušely. Fugas a další už byli přestěhovaní na Vysočině a já měl podepsanou smlouvu, že pojedu hrát do západního Německa. Pěkně za valuty. Jenže Fugas za mnou přijel a popili jsme spolu. Říkal, že potřebuje kytaristu. Odmítl jsem s tím, že mám už podepsanou smlouvu.

Jak jste si to nakonec rozmyslel?
Fugas mě tehdy opil takovým způsobem, že další děj znám jen z vyprávění. On mě naložil do taxíku a odvezl na nádraží. V Přerově jsem se prý začal nějak probírat, tak mi zase nakoupil pivo. A já jsem se najednou probral v Třebíči, kde jsem byl poprvé v životě. Divil jsem se, kde to jsem. Fugas odpověděl, že je všechno zařízené a můžu zůstat v Třebíči. Zní to trochu jako cvokárna, ale já už se pak nikdy do Karviné nevrátil. Bál jsem se, že mě kvůli té podepsané smlouvě zavřou, ale nějak se to neřešilo. To jsem byl rád.

Jak jste v Třebíči začínal?
Přespával jsem na ubytovně, neměl práci, peníze žádný. Tady jsme si pak my z Karviné začali zakládat rodiny.

Teď po letech jste tady uznávaný muzikant. Kolik času denně máte v ruce kytaru?
To je individuální podle toho, jak mám náladu. Hraju asi každý druhý den. Hodinku nebo dvě. Když mě něco napadne, tak jsem schopen do toho mlátit šest hodin v kuse. Pokud se člověk dostane na určitou úroveň a chce na ní zůstat, tak musí cvičit. Nedá se žít z nějakých starých soutěží, kde jsem byl třeba úspěšný.

Cvičíte i v noci?
To ne, ale byly takové doby, kdy jsem hrál až dvanáct hodin denně. Pokud chceš být nahoře, tak to není jen o talentu, ale i o drezuře. Zaplať pánbůh, že mám rodinu, která to toleruje.

Kdy jste poprvé v životě sáhl do strun?
Jsem samouk. Na konci základní školy jsem viděl jednoho kluka, jak hraje Kryla. Strašně se mi to líbilo. Ten mi občas ukázal, jak na to, já si to ale stejně dodělával podle svého ucha. V deváté třídě jsem dostal za vysvědčení kytaru, kterou jsem si přál. Začal jsem o prázdninách hodně cvičit, ruce mě bolely, z prstů mi tekla krev. Máma se bála, že si zmrzačím prsty. Já ale přesto hrál každý den. A hned v září už jsem nastoupil s kapelou v baru. Tu první kytaru jsem měl asi dva roky, pak to s ní už nešlo. Měla krk jako ruský traktor. Mám ji doma bez strun pověšenou jako památku.

Rodiče na něco hrají?
Otec hrával na foukací harmoniku a já na ni hrál od pěti let taky. A později mi pomohl. Vzal si na šachtě půjčku, což byl tehdy problém. Díky ní mi koupil kytaru za deset tisíc. A to tenkrát byly nějaké peníze!

Když vás slýchám hrát, tak mě napadá, jestli vás někdy nelanařili z Moravy pryč?
Mnohokrát. Když jsme natáčeli v Praze, tak mi majitel studia říkal, abych se přestěhoval do hlavního města. Že se budu zcela jistě živit muzikou. Odmítl jsem, že do Prahy zkrátka nemůžu. Když jsem tam byl třeba čtrnáct dní ve studiu, tak jsem se těšil hrozně domů. Ten shon v Praze, spousta lidí, honem na metro... Tady na vesnici je člověk v pohodě, v klidu. Jsem zde naprosto spokojený. Vždyť už jsem utekl i z Karviné, což je poměrně velký město.

Cítíte ještě Karvinou trochu jako domov?
Ne. Já tam mám rodiče, takže tam občas zajedu. Jinak je to pro mě naprosto cizí město, kde si říkám: Sakra, co jsem tady tak dlouho dělal?

Autor:
  • Nejčtenější

Češi zřídili na Ukrajině podvodné call centrum, z lidí vylákali miliony eur

Soud poslal do vazby pět lidí předaných v pondělí do Česka z Ukrajiny kvůli trestnímu stíhání. Podle informací...

Nezaprodal jsem se, vzpomíná osmdesátník Vala, který musel skončit v televizi

Premium Zazářil na televizních obrazovkách, jenže pak kvůli proříznuté puse mohl za komunistů leda tak montovat haly. Jan Vala,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Devatenáctiletá dívka z Jihlavy se vrátila do psychiatrické nemocnice

Policie ukončila pátrání po devatenáctileté dívce, která se v sobotu večer nevrátila z vycházky do Psychiatrické...

Šrámy na duši po tornádu zůstaly, řekl Pavel v Hruškách. Proletěl se vrtulníkem

Armáda není primárně vybavena pro živelní pohromy typu tornáda, jako bylo to na Břeclavsku, které větrný vír před dvěma...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KOMENTÁŘ: Po zbourání hokejové haly je vidět jihlavský Schönbrunn. Ne nadlouho

Stěží někoho napadlo, jak majestátní pohled se odkryje v jihlavských Smetanových sadech poté, co bourací stroje na...

Čórky, fet a štěnice. Strávili jsme noc v ghettu Mojžíř, první české no-go zóně

Premium Chodníky jsou rozebrané, dlažební betonové kostky vytrhané, tráva udupaná na prach. Okolo kontejnerů na odpad jsou kupy...

Kšeft za 100 miliard. Gangy vykrádají v Americe obchody, bránit jim se trestá

Premium Bylo jich asi sto, přijeli desítkami aut jako loupeživá karavana a během pár minut vybílili luxusní obchody v centru...

Fakt sorry, on je dokonalý. Český skaut o vstupu talentu, který přemění NHL

Premium Už jeho kousky v přípravě naznačují, že do vesmíru NHL vlétne kometa, která může jednou celou soutěž sežehnout. Jmenuje...

Českoslovenští parníkáři slavili na rybníku Řeka 20. narozeniny

Mezi parníkáři je mnoho těch nejlepších. Parníkářů je totiž celkově velmi málo. Jeden může mít nejrychlejší parník,...

U City Parku se častěji jezdí na červenou, město z pokut získává miliony

Už sedmnáct let odhalují kamery na křižovatce u autobusového nádraží v Jihlavě řidiče, kteří jezdí na červenou. A...

Provoz na úzkokolejce se může obnovit příští rok, plánuje správce JHMD

Příští léto při turistické sezoně by mohl být obnovený provoz na úzkokolejce v jižních Čechách a na Vysočině. Dráha by...

Pár týdnů hájení, pak tvrdé postihy. Brod spustil revoluci v parkování

Přibližně dva až tři týdny hájení a pak důslednější kontroly a tvrdé postihy za porušení pravidel. Tak chce...

Voňavý balíček od Rituals: Zpříjemněte si podzim s vůní bílého čaje a lotosového květu
Voňavý balíček od Rituals: Zpříjemněte si podzim s vůní bílého čaje a lotosového květu

Do redakce nám přišel voňavý balíček plný novinek z kolekce Karma od Rituals. Novinky slibují komplexní hydrataci pokožky, jsou obohaceny o výtažky...

Kazma ukázal, jak snadno se dal zjistit kód vedoucí k výhře 22 milionů korun

Kazma (38) ukázal, jak relativně lehce se dal zjistit kód vedoucí k výhře jednoho milionu dolarů, v přepočtu 22 milionů...

V 25 letech zemřela pěvkyně Patricia Burda Janečková, podlehla zákeřné nemoci

Ve věku pětadvacet let zemřela v neděli operní a koncertní pěvkyně, muzikálová zpěvačka a herečka Patricia Burda...

To mi máma nikdy neřekla! Archiv StB Janu Kratochvílovou překvapil

Podraz režimu a nucená emigrace. Tak popisuje Jana Uriel Kratochvílová (70) čtyřicet let staré události, které...

Sophii Lorenovou si manžel vyhlédl v šestnácti. Herečka dodnes lituje jediné věci

Historie vztahu herečky Sophie Lorenové (89) a italského filmového producenta Carla Pontiho (†94) byla dramatická....

Jak EU obelhala Německo. Palivo pro zakázané spalováky bude jen teorií

Bylo to jedno z jarních témat evropského autoprůmyslu. Německo tedy podepsalo bianco šek o výjimce pro syntetická...