Na škole funguje základní odborová organizace. Ta má však pouhé čtyři členy a může vyjednávat podmínky pro celkových 68 zaměstnanců školského zařízení. Ovšem ne všichni jsou spokojeni s tím, jak v některých věcech odboráři postupují.
V červnu si tudíž dvacet učitelů podalo přihlášku do základní organizace odborového svazu na přibyslavské škole.
„Žadatelé nesouhlasili s dosavadní činností odborové organizace, která zahrnovala i podávání podnětů inspektorátu práce či České školní inspekci, aniž by byla věc projednávána primárně interně,“ vzkazuje za nespokojené učitele Jana Kamarádová.
Po prázdninách přišla skupině kantorů odpověď: ani jeden z nich nebyl do základní organizace odborového svazu přijat. „Protože jsme nedostali vysvětlení, z jakého důvodu se tak stalo, domníváme se, že jde o diskriminaci,“ tvrdí Kamarádová.
Základní organizaci odborového svazu na přibyslavské škole vede Zdena Neumannová, která učí na prvním stupni. Ta se ale k situaci opakovaně odmítla vyjádřit. Jakmile se redaktor do telefonu představil, hovory ukončila.
Založte si svou vlastní organizaci, vzkazuje oblastní vedení
Podle předsedy oblastní rady odborového svazu pracovníků školství Rudolfa Kočího však má základní organizace na odmítnutí přihlášek nárok. „Je to samostatný právní subjekt. Důvod rozhodnutí žadateli nemusí sdělovat, jen ho musí vyrozumět, což se stalo,“ konstatuje Kočí.
Na vyrozumění má základní organizace lhůtu 14 dnů. To ale v případě dvaceti žádostí přibyslavských kantorů výrazně překročila. „To je pravda, ale učitelé si přihlášky podali 30. června, tedy v době, kdy končí školní rok a začínají dovolené. To se ani stihnout nedalo,“ míní Kočí.
Nepřijatí učitelé se odvolali, jenže ani odvolání nic nezměnilo. Posuzovala ho totiž stejná základní organizace, jež přihlášky už jednou odmítla. „Je dost pochybné, když o odvolání rozhoduje stejný orgán, který předtím vydal stanovisko,“ kroutí hlavou ředitel školy Petr Adam.
„My už nemáme víc možností. S oblastním předsedou odborů, panem Kočím, jsem mluvila. Doporučil nám založit vlastní odborovou organizaci,“ krčí rameny Kamarádová.
To odmítla. „Jednání se zaměstnavatelem se účastní všechny odborové organizace. To by se pod jednou střechou dohadovalo třeba pět různých organizací? Vždyť to je nesmysl,“ vysvětluje.
Když za nepřítomnou učitelku vezme výuku asistentka...
Jádrem sporu mezi přibyslavskými kantory je několik podaných stížností a podnětů k inspektorátu práce a České školní inspekci. Ty během posledních let provedly na škole nejméně pět obsáhlých šetření.
Například v červnu 2016 se zkoumaly námitky k vyplácení specializačních příplatků, zvýhodňování některých učitelů, odbory poukázaly na náznaky šikany ze strany ředitele, využívání asistentů pedagogů k suplování a spoustu dalších věcí.
„Z celkem deseti bodů v podnětu se jako důvodné ukázaly tři,“ prozrazuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Jeden z podnětů se týkal právě třídy Jany Kamarádové. Dle stížnosti odborů měla v době své nepřítomnosti za sebe nechat vyučovat asistentku pedagoga, která ve třídě působí. „To je absolutně nepřijatelné,“ zdůraznil Rudolf Kočí.
„Ve školách, pokud vím, to bývá obvyklé. Odbory podaly stížnost ke školní inspekci. Nikdo kromě nich nestál o to, aby se to řešilo tímto způsobem,“ líčí Jana Kamarádová.
„S vedením školy odbory jednat nechtějí, dlouhé roky s ním nikterak nespolupracují, ale podávají stížnosti na inspekci práce a školní inspekci. Učitelkám se nedivím, že se jim takový postup nelíbí. A nelíbí se ani mně,“ podotýká ředitel Adam.
Může v tom být politika. Proti sobě stojí zástupci ODS a KSČM
V pozadí celého sporu může být ale i komunální politika. Všichni zúčastnění totiž mohou mít i své „stranické“ zájmy.
Jana Kamarádová je manželkou starosty Martina Kamaráda, který je výrazným členem ODS. Ve stejné straně je - a v posledních komunálních volbách za ni kandidoval - i ředitel školy Adam.
Předsedkyně základní odborové organizace na škole Zdena Neumannová je zase sympatizantkou KSČM, za niž zasedá v městském zastupitelstvu.
