Kromě stovek prvňáčků, kteří si koncem minulého týdne v Jihlavě vyzvedli své první vysvědčení, si hodnocení za první rok školní docházky převzalo i třináct žáčků ze speciální třídy pro intelektuálně nadané děti. Třída vznikla loni v září na Základní škole Demlova a je jediná svého druhu v kraji.
„Osvědčila se. Jako škola jsme spokojení, stejně tak rodiče. Myslím, že to byl dobrý krok,“ hodnotí první rok ředitel ZŠ Demlova Zdeněk Nosek.
Děti, které se v letos končícím prvním ročníku této speciální třídy sešly, mají různé druhy nadání. „Některé z nich uměly již na začátku první třídy plynule číst. Jiné vynikají v matematice, některé mají výrazné logické myšlení. Dva žáci chodili na některé vyučovací hodiny matematiky dokonce do druhé třídy,“ říká ředitel školy.
Děti v této třídě mají výhodu malého kolektivu a individuálního přístupu pedagoga. Ve výuce matematiky se prolínají prvky Hejného metody, některé děti mají možnost na výuku určitých předmětů chodit do vyšších ročníků. Žáci také mají už od první třídy jednu hodinu angličtiny. Ta se bude postupně zapracovávat do dalších předmětů.
Ke studiu v takové třídě je zapotřebí mít doporučení z pedagogicko-psychologické poradny.
Na příští školní rok se na tento typ studia hlásí jen šest dětí
Nadaní předškoláci budou mít šanci i ve školním roce 2018/2019. Sice se neotevře celá jedna třída, ale děti rodičů, kteří projevili zájem a dostali doporučení z pedagogicko-psychologické poradny, budou pracovat v běžné třídě.
„Přihlášeno máme šest dětí se zájmem o tento typ studia. Tentokrát se budou učit v rámci běžné třídy o dvaceti žácích. Nadané děti pak budou mít speciální přístup pedagoga,“ informoval ředitel Nosek.
Třídy nadaných dětí by měly pokračovat až do devátého ročníku, nad jejich budoucností se však vznáší otazník. Od počátku se totiž staly terčem kritiky. Odpůrci tomuto projektu zazlívají jistý druh elitářství - zvláště v době, kdy se ve školách volá po ještě větší inkluzi.
S nápadem na vznik speciální třídy přišla v roce 2016 tehdejší náměstkyně jihlavského primátora Jana Mayerová (ANO). „Není to vůbec nic elitního. Je to třída, která se zaměřuje na děti, jež mají vyšší IQ, ale zase jim chybí někde něco jiného. Jsou to děti, které můžou být předmětem šikany v běžném kolektivu,“ zastávala se projektu před jeho spuštěním.
Svůj nápad začala prosazovat po svém nástupu do funkce v listopadu 2016. Letos v únoru však rezignovala na svou funkci a také na pozici městské zastupitelky.
Jak to, že jsou nadstandardní služby jen pro některé? ptá se kritik
V krajském měřítku jedinečný projekt má hlasité oponenty. Například gymnaziální pedagog Klaus Mike Hübner (Zelení) požadoval již loni zrušení této třídy.
„Nevidím jediný argument, který by ji ospravedlňoval. Naopak vidím jen negativní aspekty. Třída nabízí menší kolektiv podobných vrstevníků, nadstandardní pedagogický přístup. Jakým právem mohou být zajišťovány podobné služby pouze některým žákům? Všechny děti by měly mít rovné právo na vzdělání. Nikomu by nemělo být nadržováno,“ stojí si i po roce stále za svým názorem.
Proti selektování je i jihlavský opoziční zastupitel, středoškolský pedagog a bývalý primátor Jaroslav Vymazal (ODS).
„Je běžné, že ve společnosti jsou lidé nadaní, méně nadaní i handicapovaní. Všichni by měli umět spolu žít a vzájemně si pomáhat. Ti lepší mohou být tahouny pro slabší. Od toho je učitel, aby se všemi uměl pracovat. Drtivá většina vynikajících pracovníků v různých oborech také neprošla žádnými takovými speciálkami. Vyrostli ve smíšených třídách. Na základní škole bych takové elitářství nepreferoval,“ prohlásil Vymazal.
Primátor by v projektu už dál nepokračoval
Pochybnosti má i současný primátor Rudolf Chloupek (ČSSD), jenž projekt zdědil po Mayerové. Podle něj se pedagogové umějí věnovat postiženým dětem, ale problém je s nadanými dětmi, které mohou mít zase sociální handicap.
„V plných třídách se síla kantora soustředí hlavně na pomoc méně zdatným a na ty nadané není tolik času. Na druhou stranu si nejsem jistý, jestli takové členění má smysl dělat už na prvním stupni. V českých poměrech je cílem většiny nadaných dětí dostat se na víceletá gymnázia,“ soudí Chloupek, který byl řadu let ředitelem základní školy.
Otázkou je podle něj i to, zda poradenské organizace umí takto nadané děti správně diagnostikovat a odhalit jejich výjimečný talent už v raném věku.
„Pokud by bylo na mně, už bych dál v tomto projektu nepokračoval. Uvidíme, jaký názor na to bude mít nová politická reprezentace, která vzejde z podzimních komunálních voleb,“ dodal.
 |
