Jihlavská škola má tříleté denní studium hodinářství a roční kurz pro dospělé....

Jihlavská škola má tříleté denní studium hodinářství a roční kurz pro dospělé. Zvažuje i hodinářskou dílnu pro veřejnost. | foto: Luboš Pavlíček, ČTK

Učební obor hodinář zažívá renesanci, na dálkové studium se čeká tři roky

  • 3
Do světa miniaturních ozubených koleček, pérek, pružinek, pečlivosti a preciznosti musí proniknout ti, kteří si vyberou ke studiu učební obor hodinář. Střední škola průmyslová, technická a automobilní v Jihlavě je jediná v Česku, která toto řemeslo vyučuje. V posledních letech o něj stoupá zájem.

Původně byla tato škola v Polné na Jihlavsku, ale od roku 2016 ji převzala pod svá křídla jihlavská průmyslovka. „Když jsme obor přebírali, bylo v ročníku čtyři až pět žáků v denním studiu. Nyní jich je kolem deseti až jedenácti, což je optimální. Jsem rád, že se nám opět podařilo vzbudit zájem o tento obor,“ říká ředitel školy Miroslav Vítů.

Hodinařina ale není úplně pro každého. K úspěchu v oboru je potřeba svědomitost, vytrvalost, zručnost, důslednost a technické myšlení. Není úplně od věci srovnat toto řemeslo s prací lékaře nebo chirurga.

„Hodinář je vlastně takový lékař hodinek. Musí přijít na to, kde mají nemocné srdíčko, a pak najít postup, jak problém vyřešit. Nejdůležitější je diagnostika. Samotná oprava už takovým problémem nebývá,“ říká učitel odborných předmětů Jaromír Ondráček.

Podstatný je i zájem o obor. „Před lety jsem měl přednášku o hodinářském řemesle. Mezi seniory, kteří na besedě převažovali, byla i jedna mladá dívčina. Byla v 9. třídě a toužila tento obor studovat. Teď je z ní skvělá absolventka, která se uplatnila v prestižním pražském hodinářském servisu a má za sebou několik školení a stáží ve Švýcarsku,“ říká Ondráček.

Výuční list vedle lékařské atestace

S uplatněním na trhu práce nemají šikovní absolventi problém a hodinářství má podle pedagogů budoucnost. „Po hodinářích je hlad. Prodává se stále více drahých hodinek a je třeba je servisovat. Zákazníci ale nechtějí čekat tři měsíce, až na ně přijde řada. Po šikovných hodinářích je stále velká poptávka,“ je přesvědčený Jaromír Ondráček.

Zároveň roste skupina nadšenců, kteří se vracejí ke klasickým mechanickým hodinkám.

Obrovský zájem je o dálkové studium tohoto oboru. Škola proto musela vytvořit pořadník, v němž je aktuálně 190 přihlášených. Zájemci čekají i tři roky, než na ně přijde řada. Do každého ročníku může škola vzít dvanáct uchazečů. Často to jsou podle Jaromíra Ondráčka vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří mají hodinářství jako svůj celoživotní koníček.

„Měli jsme mezi absolventy i několik lékařů. Například cévního chirurga nebo gynekologa. Oba byli perfektní a manuálně velmi šikovní. Jeden z nich má výuční list z naší školy hrdě pověšený hned vedle své lékařské atestace absolvované ve Švýcarsku,“ usmívá se Ondráček.