Smysl pro povinnost a pocit zodpovědnosti bude sebevědomým absolventům jistě vlastní.....

Já sem tak rát že sem chodil do školy za komunostů kdi do všeho nekecaly nějaký experti z tituly z humanitárních pseudoškol a dostal sem proto kvalitní vzdělání . Tyhlencty alternativní školy sou zločin na dětech a měli by se zakázat .

humanitarni skoly tehdy neexistovaly .... a dnes take ne. Vas prispevek na kvalitni vzdelani nevypada.

Možná byste měli titulek "někteří" rodiče v NM. Protože stále nevěřím tomu, že takto ujetí jsou tam všichni.

Čas jim ukáže :)

Takové děti budou skvěle připraveny na život. Žádné povinnosti, žádná zpětná vazba, žádný stress z neúspěchu, zato akcelerované sebevědomí a sebedůvěra.

Nicméně je to nepochybně sociálně spravedlivé.

do zamestnaneckeho pomeru pripraveni nebudou, ale do podnikani mozna vyborne.

Osobně jsem toho názoru, že po prvním stupni ZŠ by měl žák umět výborně číst, psát, počítat. Tady bezesporu znamkovat a jde opravdu o "hard skills" a tedy to bez určité miry "biflovani" a "dřiny" opravdu nepujde. A je to základ nutný pro další vzdelani, bez tohoto není možné kvalitně navazovat dál (resp. s problémy nebo vyrazne větší intenzitou "učení se" pozdeji). Dále by žák měl mít základ (alespoň jednoho) cizího jazyka a základ ve všeobecném přehledu (zeměpis, dějepis, příroda, společnost, technika ...). Toto už jsou trochu "soft skills", tady to jde učit více "hrou" a známky nejsou až tak nutné, to uznavam. A pak jsou různé výchovy (tělocvik, hudebka, výtvarka, pracak/IT ...), kde bych už opravdu neznamkoval, ale vedl děti co nejvíc k probuzení zájmu o tyto "výchovy" neboť stejně pokud jsou v některé z těchto oblastí nadaní, tak chodí ve svém volnu i někam jinam (sportovní oddíly, ZUŠ ..) nebo pomůže je to i nasměrovat v dalším studiu/usili. A taky (nebo především) by si žák měl už v těch 10-11 letech uvědomovat, že je třeba vynaložit pro "úspěch" určitě vlastní úsilí, zodpovědnost, snahu a že "bez práce nejsou koláče" ...

Ach jo - hlavně děti nezatěžovat povinnostmi, jako jsou domácí úkoly, a nestresovat je známkováním. Vědí ti rodiče žádající alternativní školu, že díky domácím úkolům mají děti možnost si látku procvičit v klidu doma? A že známky nemusí být stresující, pokud se rodič o prospěch svého dítěte zajímá po celý školní rok a dokáže o tom s dítětem rozumně mluvit?

I klasická škola s domácími úkoly a známkováním může být pro dítě místem, kam se bude těšit a chodit rádo, záleží ale na učitelích. I my jsme měli na základce, střední i vejšce vyučující, kteří nám dokázali předat znalosti a vědomosti zajímavou až zábavnou formou, zatímco hodiny pár jiných byly utrpením.

Domaci ukol a procviceni???

1) pokud latce nerozumi, nic si neprocvici... a ma-li rodice, co tomu tez nerozumi, co ma delat?

2) pokud latce rozumi, nac procviceni?

3) pokud je ukolu nadmiru, je to jeste uzitecne? Je uzitecne delat s ditetem ukol 2 hodiny?

Byl tu požadavek na názor odborníka. Čili rozhovor s vysokoškolským pedagogem ohledně českého školství:

https://tinyurl.com/y3e422n9

Tohle "alternativní" školství je ve VĚTŠINĚ případů naprostá zhovadilost! Doufejme, že v Novém Městě budou mít rozum. Tahle alternativní metoda vychovává nezodpovědná sobecká individua, která vyznávají jenom svůj názor, svoje potřeby a svoji vizi života !

přeháníte - existují děti pro které je tento školní systém ideální - a týká se to zejména talentovaných dětí, nebo dětí, které jsou odmalička poněkud tlačeni rodiči, aby to dosáhly jinam než k průměrnosti - z mých zkušeností jsou tyto děti dospělejší než vrstevníci a rychle pochopí, že pokud chtějí výš musí makat bez toho aby je k tomu neustále někdo podněcoval.

Ale neumím si představit v takové škole děti spíše podprůměrné... ze sociálně slabých rodin, kdy rodiče mají často jen základní vzdělání - a co si budem povídat - v tomto případě by tito rodičové jen asi sotva pochopí slovní hodnocení, ačkoliv ruku na srdce - bude jim to jedno. Stejně jako si neumím představit, že tyto děti učitelům tykají a jednají s nimi jako rovný s rovným.

Jsme jiní než např. Finové. Alternativní škola je o spolupráci rodina -škola . je založena na vzájemné důvěře. Jsme skutečně ochotni důvěřovat škole, pomáhat a respektovat nastavená pravidla školu do puntíku ? Jinak alternativní vzdělávání nemá šanci.

Proč by jsme měli být jiní?