Změny se mají dotknout nejen lokality u Věžičky, tedy okolí nepřehlédnutelného domu s věží, k níž si nechalo město udělat sociálně-antropologický výzkum, aby vědělo, jak úpravy této části sídliště pojmout. Žďárští chystají hned několik úprav napříč Stalingradem.
„Ty bychom rádi realizovali v horizontu zhruba pěti let, a to s jediným a hlavním cílem – aby se tam lidem lépe žilo,“ prohlásil žďárský starosta Martin Mrkos.
Radnice podle jeho slov počítá i s využitím výstupů městské komise rozvoje, jež se obnově sídliště také věnovala. Právě ta mimo jiné doporučila řešit celou čtvrť jako celek – ideálně územní studií, a nezaměřovat se jen na okolí Věžičky.
„Stalingrad je promyšlený urbanistický koncept, kde smyslem bylo dělníkům poskytnout bydlení jako na zámku ve Versailles. Mnoho věcí se ale změnilo. Například děti si kdysi hrály víc venku, také nebylo tolik aut. Od revoluce se do území investuje minimálně a zásahy jsou bohužel spíš nekoncepční a poškozují celý původní záměr,“ myslí si Aleš Studený, obyvatel Stalingradu, provozovatel tamní kavárny a také člen komise rozvoje.
S architektem Jiřím Vítkem uspořádal seminář se studenty i renomovanými architekty a společně řešili sídliště jako celek. „Závěrem je potřeba zpracování územní studie, která by byla závazným dokumentem pro stavební úřad a pomohla udržet směr dalšího rozvoje. Měla by řešit nejen prostor Věžičky, ale i dopravní trasy pro pěší a cyklisty či parkování, a také definovat prostory pro služby a další výstavbu,“ vypočítává Studený.
Hlavní problémy jsou doprava a parkování
Podle starosty Mrkose město počítá se vznikem urbanisticko-dopravní studie. Má se tedy věnovat primárně dopravě a parkování. Právě to jsou totiž jedny z hlavních problémů, s nimiž se Stalingradští dlouhodobě potýkají. Potvrdili to i výzkumníci z Univerzity Pardubice, již pro Žďár prováděli zmíněné šetření.
Rekonstrukce Brodské uliceOprava Brodské ulice – silnice I/19 mezi Žďárem a Hamry nad Sázavou – za 50 milionů korun je v plánu na příští rok. Zahájit práce chce Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v srpnu. Opraví se úsek dlouhý 1,4 kilometru. Stavba je rozvržena do pěti etap. „Z toho čtyři se budou dělat po polovinách, poslední část k mostu je na úplnou uzavírku,“ řekl Jiří Veselý, mluvčí ŘSD na Vysočině. Harmonogram bude v režii zhotovitele stavby, jehož výběr teď ŘSD chystá. Podle posledního měření projede denně po Brodské ulici v průměru osm tisíc aut. |
„Z výzkumu vyplývá, že je stav parkovacích míst a současně i průjezdnosti nutné urychleně řešit, aby bylo bydlení v bytových domech opět bezpečné. A to jak pro procházející chodce, tak pro cyklisty – zvláště děti bez doprovodu dospělých – starší a méně pohyblivé osoby i osoby na invalidním vozíku,“ uvádějí autoři dokumentu, jehož vyhotovení vyšlo město na zhruba 350 tisíc korun.
Komplexní studie sice zatím zadána nebyla, už nyní jsou však jasné kroky, které Stalingrad brzy čekají. První na řadě je Brodská ulice – rušná silnice I/19, jež sídliště půlí.
„Už příští rok se Ředitelství silnic a dálnic pustí do její rekonstrukce. A město se k akci přidá výstavbou semaforů na křižovatce Brodská a Revoluční. Semafory tam ostatně v 80. letech bývaly,“ popsal starosta Mrkos s tím, že půjde o investici za několik milionů korun. Podle toho, jaký vliv na dopravu světla budou mít, přistoupí poté město i k zavedení „klidových“ školních ulic u dvou blízkých základních škol.
Autobusové zálivy i kamery s radarem
U křížení Brodské a Revoluční ulice přibudou i čtyři autobusové zálivy místo už nevyhovujících zastávek. Na sídlišti by tak mohl vzniknout přestupní dopravní uzel pro veřejnou dopravu, jak je i navrženo v takzvaném Generelu dopravy.
„Měl by se ideálně jmenovat Stalingrad, aby lidé hledající spoj nemuseli přemýšlet, na které větvi jim autobus zastavuje. Kličkování před názvem Stalingrad je nepochopitelné,“ míní Studený. Vybudována budou i parkovací místa jako náhrada těch, jež zálivy zaberou.
Žďár řeší, co udělat s Věžičkou, aby ožilo centrum Stalingradu |
Rušného průtahu se týkají i další kroky. „Nechali jsme udělat měření, abychom zjistili, jak je to s jízdou po Brodské ulici. A z čísel vyplynulo, že se tam jezdí dost rychle a divoce. Obyvatelé Stalingradu mají právo na bezpečnost a alespoň relativní klid. Omezit hluk, který jde ze silnice přímo do oken, bude otázkou úsekového měření,“ řekl starosta.
Město plánuje i rekonstrukci povrchů v ulici Okružní-horní, a to včetně proměny chodníku na společnou stezku pro pěší a cyklisty. „Důstojnou podobu chceme dát také náměstíčku před obchodními domy na Brodské,“ zmínil četné úkoly na další léta Mrkos.
Autoři sociálně-antropologického výzkumu doporučili Žďárským i vznik speciální pracovní skupiny se zastoupením místních. To považuje za dobrý nápad také Aleš Studený. „Může to být i osadní výbor, jak je to běžné v dalších městech. O rozvoji čtvrti by tak rozhodovali lidé, kteří tam bydlí a znají souvislosti,“ podotkl Studený.
Dvory a vnitrobloky musejí dál fungovat Specifikem Stalingradu je i množství plácků, dvorů a zákoutí a také dostatek zeleně. Málokteré sídliště má mezi domy tolik dvorů, plácků a zákoutí. Někteří místní si je i osázeli – občas tak vznikly v podstatě malé zahrádky. Na každém rohu jsou ptačí krmítka. Před domy sedávají lidé na lavičkách u letitých pískovišť, děti mají úkryty v zeleni, jíž je na sídlišti Stalingrad opravdu dost. Jako by to ani nebylo město. Neoficiálním centrem Stalingradu, čtvrti budované v několika etapách mezi lety 1950 až 1965, je plocha u Věžičky – domu s ikonickou věží. Právě k revitalizaci jeho okolí si Žďár nechal udělat sociálně-antropologický průzkum. „Lokalita má díky své poloze a prostoru velký potenciál, město chce vytvořit funkční oblast pro zhruba 1 400 obyvatel,“ objasnila mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová. Šetření mělo mimo jiné ukázat, jaké skupiny lidí oblast obývají a jaké mají od její proměny očekávání. „To jsme si výzkumem potřebovali zmapovat a díky tomu vědět, jak vytvořit skutečně funkční prostor. Prostor, který lokalitu oživí, podpoří setkávání místních a pomůže fungování jednotlivých skupin jako celku. Jak se ukázalo, nejde totiž jen o vlastní prostor Věžičky, ale i přilehlých vnitrobloků,“ vysvětlil žďárský starosta Martin Mrkos. Město se tak nevrhne „pouze“ do budování dětského a sportovního hřiště či klidové zóny, po nichž lidé volají. Péči musí věnovat i místům u některých domů. A to včetně svobodáren, v jejichž obyvatelích někteří respondenti vidí v souvislosti s plánovaným centrálním hřištěm určité riziko. Výzkumníci z Univerzity Pardubice došli k závěru, že ač je v oblasti komunitní duch poměrně silný, je tu i riziko prohlubujících se sociálních a etnických rozporů. A tyto potíže moderní hřiště nevyřeší. „Již nyní se objevuje narativ, byť nejde o většinový názor, že by možná bylo lepší nechat prostranství u Věžičky v současném stavu, jinak ho opět zaberou Romové a nikoho jiného tam nepustí,“ uvádí autoři. Doporučují proto do procesu revitalizace zapojit skutečně všechny aktéry, včetně těch ze svobodáren. Apelují i na koncepční rozvoj bezprostředního okolí těchto obydlí – mohl by totiž alespoň částečně snížit obávanou koncentraci rezidentů na hřišti u Věžičky. Zásadní podle nich také je, aby alespoň některé změny započaly co nejdříve. „Podle výzkumu mezi rezidenty může docházet k dalšímu narůstání napětí, pokud nebude proces změn nastartován a komunikován již v nejbližší době,“ zní jeden ze závěrů šetření. |
