V posledních letech se v České republice vyskytuje zhruba 530 nositelů příjmení Šaroun.
Jeden z jejich předků se narodil 20. dubna 1676 v Brodcích u Kněžic a jmenoval se Jiřík. Tento údaj je jednou z nejstarších položek rodokmenu, který si příslušníci rodu Šarounů vypracovávají.
Co jméno Šaroun znamená?
|
A protože jde o jméno, které přece jen není až tak obvyklé - například Nováků je v tuzemsku sedmdesát tisíc - rozhodli se jedni ze Šarounů před čtrnácti lety, že uspořádají sraz nositelů svého příjmení.
Od té doby se víceméně každoročně sešli už třináctkrát. Srazy se uskutečňují symbolicky v kněžickém hostinci U Šarounů - tedy v obci na Třebíčsku, kde jsou nejstarší dohledatelné stopy, kdy a kde se rod v dějinách objevil.
Posledního z oněch srazů se zúčastnili zástupci sedmnácti rodin.
„Celkem zatím víme o třech stovkách existujících rodin a sedmi stovkách jmen,“ spočítala Milada Šarounová z Kralic nad Oslavou, jejíž rodina patří k pořadatelům srazu.
Její dcera Petra vytrvale doplňuje údaje ve stále obsáhlejším rodinném rodokmenu. K těm opravám a doplňkům jsou právě srazy výbornou příležitostí.
„Probereme, kdo se narodil a zemřel, jak se komu daří. Pověsíme na stěnu čtyřmetrovou plachtu papíru s rodokmenem a účastníci mohou na místě údaje zkontrolovat nebo doplnit,“ řekla Šarounová.
Tetička svého synovce díky srazu potkala po padesáti letech
Na srazech dochází i k dojemným scénám, kdy se potkávají příbuzní, kteří se velmi dlouho neviděli a možná by jinak ani neměli příležitost se setkat.
Srazu v roce 2011 se zúčastnilo sedmdesát lidí, patřil k největším.
To byl případ pana Františka, který pocházel původně z Jaroměřicka.
„Byl v Čechách na vojně, oženil se tam a zůstal tam. Po letech víceméně náhodou přijel na náš sraz a tam potkal svou tetičku, která byla velice spokojená, protože ho viděla po padesáti letech. Říkala: tak, Františku, teď už můžu klidně umřít, protože už jsem tě viděla a mluvila jsem s tebou, jak jsem si přála,“ popsala Milada Šarounová.
Šarounovi také řeší jeden genealogický problém: v Čechách a na Moravě totiž existují dvě různé větve Šarounů a zatím se nepodařilo prokázat, zda mají společného předka.
„Moravská větev zřejmě pochází z okolí Kněžic, Opatova, Brodců a Brtnice, zatímco východočeská větev je z oblasti Hradecka a Dobrušky. Myslíme si, že by se ty dvě větve měly někde potkat, ale zatím jsme k tomu bodu v pátrání nedošli, pořád tam společní předkové někde chybí,“ řekla Šarounová.
Černou ovcí rodiny je hoteliér, který byl odsouzen za podvody
V rodu se vyskytují zajímavé osobnosti. „V Dobrušce byl rychtář Šaroun, v Německu žil významný architekt Hans Scharoun, mezi námi je klavírista Jaroslav Šaroun. Ten loni nemohl přijet na sraz, byl na turné v Japonsku. Jeho bratr Vladimír je uznávaný pěstitel gerber a kaktusů,“ přiblížila Šarounová.
Naopak černou ovcí rodu je odsouzený podvodník a bývalý významný hoteliér Zdeněk Šaroun. Ten byl v roce 2010 zatčen policií poté, co se po letech ukrývání v zahraničí vrátil do Čech s cizím pasem a změněnou podobou.
Nositelé příjmení Šaroun se v tuzemsku vyskytují kromě zmíněných oblastí také v Praze, Luhačovicích, na Mladoboleslavsku, Jičínsku, v Mikulově, Znojmě či Rosicích. Při pátrání po nich se také zrodil nápad uspořádat rodové srazy.
„Začala s tím dcera, která hledala po archivech. Pak nás napadlo, že když máme tolik údajů, tak bychom se mohli začít scházet. Zpočátku jsem pátrali po příbuzných pomocí čísel a adres ze starých telefonních seznamů,“ líčí Milada Šarounová.
Další sraz budou mít Šarounovi opět za rok: tak jako vždy třetí říjnovou sobotu v kněžickém hostinci U Šarounů.
