„Pamatuji si Sedláčkovu karosárnu. Dokonce jsem v ní osobně byl,“ vzpomíná Miroslav Marek, jenž se o historii karosárny zajímá. A vybavuje si, jak byl později vedle ní postaven dnešní dům kultury. Pod ním dříve stávala řada domů v Havlíčkově ulici. Dnes je tam Billa.
Spojení Jihlavy s Vysokým Mýtem se neslo i v jiné linii a mnohem dříve. Už koncem 19. století pracoval na Vysočině mladý muž jménem Josef Sodomka. Ten později vyráběl právě ve Vysokém Mýtě kočáry a sáně. Dal tak základy podniku, z něhož se po roce 1948 stala Karosa.
Sodomka navíc v Jihlavě vstoupil do života jisté Kateřině Sedláčkové. Ta už tehdy měla za sebou jedno manželství. Byla dcerou rolníka Antonína Sedláčka z Častonína na Pelhřimovsku. Později žila ve vsi Žirov jen asi tři kilometry od Častonína. A to se svým prvním manželem, jehož příjmení bylo Urban.
„Ten se živil jako švec, ale také hrál po pohřbech a dělal ponocného. Kateřina Sedláčková pracovala v tabákové továrně. Společně žili v malé roubené chaloupce, kde několikrát vyhořeli. Potom se odstěhovali do Jihlavy,“ popisuje Martin Štěpán z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Když švec Urban zemřel, otevřela si Sedláčková v Jihlavě hokynářský krámek. A právě v něm potkala Josefa Sodomku staršího, muže s velkým podnikatelským talentem. Sodomka si prý chodil do krámku pro koláče. Bylo to v době zhruba před rokem 1895. Badatel Miroslav Marek se domnívá na základě různých pramenů, že Sodomka tehdy v Jihlavě pracoval v továrně na kočáry J. K. Sedláčka. Ovšem je nutné podotknout, že Sedláčková nebyla dcerou jihlavského podnikatele Sedláčka.
Přesto disponovala určitým jměním, které jejímu manželovi Sodomkovi pomohlo. Díky němu koupil malý dům s rozlehlou zahradou a nezastavěným okolím ve Vysokém Mýtě. To se stalo základem podniku, který až do začátku první světové války stále zvyšoval počty svých zaměstnanců.
Poptávka se stále zvyšovala
Sodomkovým se v roce 1904 narodil syn Josef. Vyučil se u svého otce kolářství. A později získal tátu na svou stranu se smělým plánem, že budoucnost podniku je ve výrobě karoserií pro automobily. O práci syna Sodomky v této oblasti se pak vědělo nejen v Československu, ale i za hranicemi.
„Poptávka po krásných a originálních vozech karosovaných ve Vysokém Mýtě se stále zvětšovala,“ uvádí se v životopise rodiny Sodomkových. Po roce 1930 se stal syn majitelem celé továrny.
Rodina se však musela vyrovnávat s těžkými ranami. Sodomka starší přišel o ženu i dvě dcery. „Zemřely na tuberkulózu,“ přibližuje Jiří Nygrýn, vedoucí Muzea českého karosářství ve Vysokém Mýtě.
Těžké životní peripetie čekaly také šikovného syna Sodomku. V nejúspěšnější části jeho podnikání jezdili ve vozech z Vysokého Mýta třeba herec Jan Werich, podnikatel Tomáš Baťa či manželka prezidenta Hana Benešová. V Sodomkově podniku karosovali podvozky značek Bugatti, Ford, Chevrolet, Lancia, Praga, Renault, Rolls-Royce, Škoda či Tatra.
Po válce ale nastaly pro šéfa Sodomku těžké časy. Nejprve přišlo znárodnění. V roce 1950 ho pak příslušníci Státní bezpečnosti zatkli a skončil ve vězení. Byl viněn mimo jiné z pletich proti znárodnění. Toho už nebyl svědkem jeho otec, který zemřel v roce 1939. I ve vězení Sodomka kreslil návrhy karoserií, bachaři mu je ale zabavili.
Po propuštění nesměl pracovat blízko svého bydliště. „Proto dojížděl až do vzdáleného Mnichova Hradiště, kde pracoval jako konstruktér a zkušební technik v podniku LIAZ. Ironií osudu bylo, že autor mnoha nádherných automobilů nakonec vlastnil pouze plátěnou tříkolku Velorex,“ uvádí se v jeho životopise, uloženém ve vysokomýtském muzeu. Zemřel jako šedesátiletý v roce 1965.
