„Pan Šnek je členem mezinárodního spolku sběratelů. Že je jeho sbírka největší, tak ví s poměrně velkou jistotou,“ poznamenal Michael Omes, přibyslavský místostarosta.
Právě město se rozhodlo na zápisu svého občana do knihy rekordů podílet. Veřejná slavnost se odehraje v sobotu 22. června od 15 hodin v městském muzeu v Kurfürstově domě, kde více než dva tisíce těch nejzajímavějších a nejcennějších kousků našlo nové prostory.
Zapalovače začal muž, který brzy oslaví pětasedmdesátiny, sbírat jako kluk. „Asi od deseti let, když jsem ještě bydlel v pohraničí. Sbíral jsem je po smetištích a starých barácích,“ přiblížil před časem rodák ze severu Čech.
Vyučil se elektrotechnikem a v okolí Rumburku opravoval televize. Zapalovače dostával od svých zákazníků.
„V šedesátých letech takové věci lidem moc neříkaly, byli rádi, že se toho zbaví. V té době jsem získal ty nejkrásnější historické a cenné kusy,“ vyprávěl.
Do současných obřích rozměrů sbírku rozšířil až v posledních letech s pomocí internetu. Díky němu se mu podařilo zkompletovat mnohé série. Třeba od amerického sběratele koupil chybějící rakouský zapalovač Imco. Firma je vyráběla od roku 1932. „Udělali jich asi padesát druhů a v Americe jsem narazil na kus, který mi chyběl. Stálo mě to deset tisíc,“ vylíčil.
Nejvíce utratil za stříbrný stolní zapalovač typu „lift arm“ vyrobený roku 1932 v Mexiku. „Má 410 gramů stříbra, je puncovaný. Kovové je pouze kolečko a pérko,“ popisoval Šnek. Za něj dal téměř patnáct tisíc korun. I tento zapalovač je k vidění v muzeu.
Návštěvníci si tam ale prohlédnou i další unikátní kusy. Mnohé zapalovače vypadají jako umělecká díla, jiné byly vyrobeny u příležitosti důležitých událostí, třeba při svatbě britského královského páru v roce 1947. Jiné jsou spíše kýče. Nechybí ani vyobrazení světových osobností. Na poličce vedle sebe tak stojí třeba Usáma bin Ládin, Mao Ce-tung nebo Vladimir Putin.
Nejstarší zapalovače ve Šnekově sbírce pocházejí z konce devatenáctého století. Tehdy ještě lidé neznali škrtací kolečko, které dělá jiskru v dnešních zapalovačích, ani kamínek. „Kamínek vynalezl Carl Auer von Welsbach až roku 1904,“ prozradil sběratel.
Dřívější zapalovače vypadaly jako krabičky od sirek, proto se jim říkalo věčná sirka. Ta se po zapálení vložila dovnitř, kde hořel benzin. První takový zapalovač vyrobil německý chemik Johann Wolfgang Döbereiner roku 1816 a byl velký jako stolní lampa.
