V republice není kompletní síť dálnic. "Na to se chceme ve vládě soustředit, hlavně ve směru na Vídeň a na úsek Hradec Králové - Olomouc," řekl na čtvrteční debatě s občany v Jihlavě ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
"Potřebovali bychom také rychlovlaky. Jinak nás budou tranzitní cesty obcházet," doplnil Babiš.
V Jihlavě byl také bývalý eurokomisař, nyní kandidát na europoslance Pavel Telička. Ten je, mimo jiné, v Bruselu členem komise pro severomořský koridor vedoucí z Finska přes Pobaltí, Polsko a Německo do Nizozemí.
"Je to projekt začínající v Helsinkách s vizí trajektu pro vlaky do Talinu, odtud by trať pokračovala do Rigy, Kaunasu s odnoží do Vilniusu. Potom to jde na Varšavu, Berlín a do Amsterdamu a Rotterdamu," vyjmenoval Telička.
Brno by bylo uzlovým bodem
Naše republika má ale podle něj na důležitou evropskou vlakovou trať také šanci.
"Vedou tudy dva navrhované koridory a Brno se stane jejich uzlovým bodem. Jeden koridor jde ze severozápadu dolů na Balkán (mohl by procházet z Prahy na Brno Vysočinou - pozn. redakce), druhý míří z polského Gdaňsku přes Varšavu dolů na jih," řekl bývalý eurokomisař Telička. Vysočina je na trase koridoru Drážďany - Praha - Bratislava/Vídeň - Budapešť - Arad.
"TEN-T koridory jsou absolutní evropské priority v dopravě, kde můžete mít zajištěno až z 85 procent financování z fondů EU," řekl MF DNES Telička. "Princip je kdo dřív přijde, ten dřív mele. Je tam konkurence," upozornil.
Jde o emotivní záležitost
O trasách koridoru přes Vysočinu se diskutuje. Zástupci mnohých obcí i obyvatelé nesouhlasí s takovou stavbou za humny. Příkladem je Vyskytná nad Jihlavou.
"Pořád dokola slyšíme jak od ministerstva dopravy, tak i SŽDC, že čekají na výsledky studií proveditelnosti, a nevědí, kudy trať povede. Ve hře jsou varianty přes Jihlavu i Brod a také ta, že se může stát, že se to vůbec stavět nebude. Furt je ve hře všechno, furt jsou v tom emoce. Kdo ví, kdy bude nějaký závěr," řekl starosta Vyskytné Petr Böhm.
Nesouhlas s tratí přichází i ze Senožat na Pelhřimovsku. Tam se konalo fórum k rychlovlaku minulou středu - za účasti asi 160 lidí včetně zástupců obcí, kraje i expertů na dopravu.
"Nikdo z přítomných starostů se tu nevyjádřil, že by o rychlodráhu stál. Do prázdnin chceme založit sdružení, abychom mohli vstupovat do jednání s ministerstvem dopravy a vyjádřili větší sílu a odpor," uvedl starosta Senožat Zdeněk Vaněk.
"Okolo nás jsou vedené tři varianty trasy. Dělá se průzkum proveditelnosti," dodal. "Měli by brát v potaz, že zde jsou evropské chráněné lokality. I nádrž Švihov, jako zdroj pitné vody, se svými přítoky. Dnes je tam plno věcí zakázaných a najednou by tam byla rychlodráha," diví se Vaněk.
