Největší třecí hejno těchto kaprovitých ryb v České republice lze nyní pozorovat na úseku Želivky, který se nachází poblíž sjezdu z dálnice D1 u Koberovic na Vysočině. Této lokalitě se říká Bělský Mlýn.
Tření ryb tam sledují hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR. Ti mají deset tisíc bolenů v nádrži označených čipy a mohou tak pozorovat takřka v přímém přenosu jejich chování.
„Nádrž hostí velmi silnou populaci bolena dravého, což je náš jediný druh kaprovitých ryb, který se v dospělosti živí převážně jinými rybami. Velká populace bolena je také jeden z důvodů, proč se tato unikátní lokalita dostala na seznam chráněných území v rámci soustavy Natura 2000,“ uvedla Daniela Procházková z Akademie věd.
Největší označený bolen na Želivce, kterého se podařilo před časem odchytit, měřil 86 centimetrů a vážil šest a půl kilogramu.
Tření těchto ryb lze sledovat přibližně od poloviny března do konce dubna. Trvá přibližně měsíc a v těchto dnech právě vrcholí.
Revoluci přinesla pasivní telemetrie
Tření bolenů dravých má svá specifika. „Pohlavně zralí boleni z celé nádrže se v této době shromažďují v jejím přítoku pod prvním jezem ke společnému tření. Nad jez, proti proudu řeky se ovšem už nedostanou,“ poznamenala Procházková.
Vědci zde tah bolenů sledují už od osmdesátých let minulého století. Skutečnou revoluci ve výzkumu přinesla podle Procházkové až v posledních letech takzvaná pasivní telemetrie. To je metoda, kdy se rybám do těla zavedou čipy a do nádrže se rozmístí antény, které skenují tyto čipy a podávají tak informace, kde se jednotlivé ryby nacházejí.
„V Želivce máme označených deset tisíc bolenů, z toho dva tisíce jsou pohlavně zralé,“ vyčíslil Jan Kubečka, ředitel Hydrobiologického ústavu Akademie věd.
Jedná se tak o největší sledovací program přirozené reprodukce ryb v republice a patří podle Daniely Procházkové mezi nejrozsáhlejší i v celosvětovém měřítku.
Oblíbená potrava znamená i hrozbu
Díky tomuto monitoringu zjistili vědci mnoho nových informací o životě a rozmnožování této dravé ryby. Například, jak dlouho trvá tření.
Vodní nádrž ŠvihovVodní nádrž Švihov, známá spíše pod názvem Želivka, slouží jako významný zdroj pitné vody pro Prahu, střední Čechy a část Vysočiny. Nachází se na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny. Jejím hlavním přítokem je právě řeka Želivka. |
„Samice je na trdlišti (místo, kde se ryby třou - pozn. red) v průměru tři dny, samec deset. A čím starší samec je, tím je v rozmnožování úspěšnější, protože vydrží v proudu na trdlišti déle. Vybere si výhodnější stanoviště a zvládne připlouvat častěji, a tak nikdy nemine vrchol tření,“ říká jeden z hlavních autorů monitorovacího programu Marek Šmejkal.
Zásadním objevem byla i skutečnost, že tření vrcholí v noci. A podařil se zjistit i důvod proč. Může za to ryba ouklej, což je po většinu roku oblíbená potrava bolenů. Při jejich tření ovšem znamená hrozbu. „Ve dne se oukleje živí vytřenými jikrami svého hlavního predátora, zatímco v noci z trdliště mizí, a tak se mohou boleni nerušeně třít,“ vysvětluje Marek Šmejkal.
Monitoring a zkoumání těchto ryb nekončí. Předmětem příštích výzkumů bude například, jak do hry o úspěšnost nových pokolení vstupují další druhy ryb a predátoři, nebo jak je ovlivňují podmínky ve vodním prostředí. Výsledky monitoringu z letošního tření budou odborníci zpracovávat v následujících měsících.