V „zelené oáze“, nacházející se jen deset minut chůze od žďárského náměstí a v sousedství rušné křižovatky u obchodního centra (OC) Convent, nebude chybět třeba zastávka se zelenou střechou v Novoměstské ulici.
Dále je v plánu vybudování vodního hřiště, altánu, relaxačního mola či učebny pro ekologickou výchovu. „Vzniknou také další pěší trasy, ptačí pozorovatelna a přibude nový mobiliář,“ vypočítala chystané změny mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.
Naproti tomu přívoz na zarostlý ostrov ve středu Horního rybníka, navržený v původní verzi studie od brněnské architektky Lucie Radilové, nakonec realizován nebude.
„Ostrůvek je útočištěm pro řadu druhů vodního ptactva, z nichž mnohé tam i hnízdí. Díky tomu, že se na něj nedostanou predátoři - například kočky nebo kuny, jsou tam ptáci v bezpečí. A mají také klid od lidí,“ objasnil za Agenturu ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Vysočina.
Podle radnice byly kromě této změny zohledněny i námitky lidí žijících v okolí - došlo například k posunutí některých prvků mobiliáře.
„Na ekopark se nám nyní povedlo získat dotaci ve výši bezmála 55 milionů korun,“ informovala Blanka Sobolová. Doplnila, že s revitalizací se má začít již letos na podzim. Půjde ale spíše o přípravy Horního rybníka na další práce.
Aby to nepřitáhlo opilce a feťáky, bojí se lidé
V plánu je jeho vylovení a vypuštění. Po vymrznutí se pak dočká nádrž odbahnění, posléze opravy hráze, výpusti, přepadu a dalších úprav. Stěžejní část obnovy se odehraje v příštím roce, případně s mírným přesahem do roku 2027. „Je to rybník prakticky v centru města, má tedy velký potenciál k vytvoření klidové a odpočinkové zóny. Na neposledním místě také pomůže zlepšit protipovodňovou ochranu,“ okomentoval žďárský starosta Martin Mrkos.
Lidé kromě již zmíněných prvků budou moci využívat i hustší síť různých cest a pěšin, díky čemuž bude lokalita s bujnou zelení přístupnější.
Změny ale budí i obavy lidí z okolí, bojí se, že oblast přijde o svůj specifický ráz „divočiny“.
Na rybníku v centru Žďáru se usadili ptáci původem z Afriky i Karibiku |
„Aby to nedopadlo jak s některými dalšími místy, která se takto zatraktivnila. Například park na Farských humnech je také hezky upravený, ale na lavičkách se tam teď scházejí bezdomovci a různé pochybné existence, popíjejí, je tam dost odpadků. Obávám se, že právě takové skryté místo u rybníka, navíc kousek od supermarketu, bude tyto typy lidí lákat,“ míní maminka dvou dětí, která žije na nedalekém sídlišti za obchodním centrem.
K „Horňáku“ chodí s rodinou často pozorovat labutě, kačeny nebo i husice nilské, které se tam také objevují. „Dříve se voda dost kazila a zapáchala, zvlášť přes léto, ale v poslední době se to zlepšilo, ubylo i mrtvých ryb. Doufám, že i po plánovaných změnách to tak zůstane,“ říká žena.
Ryby poputují do revírů v okolí města
Podle vedení města zůstane chov ryb v rybníce sice zachován, rozhodně ale nebude intenzivní a nepůjde ani o běžnou produkci tržních kaprů, jako tam tomu bylo před několika lety.
„V současné době na Velkém žďárském rybníku, ale i na dalších našich rybnících v intravilánu města funguje takzvaný extenzivní chov ryb. Zajišťuje nám jej místní pobočka Moravského rybářského svazu, s nímž máme podepsané memorandum o spolupráci,“ vysvětlil Radek Zlesák z městské společnosti SATT, která má technickou správu žďárských rybníků na starosti. Dodal, že spolupráce se velice osvědčila a kvalita vody se díky tomu viditelně zvedla.
Ryby z extenzivního odchovu totiž pobývají v „Horňáku“ jenom přechodně; rybáři je později vyloví a vysazují do revírů v okolí města. Právě kvůli tomu, aby byla zachována estetická kvalita vodních ploch, vybrali navíc takové druhy, jež nevyžadují krmení nebo pouze v minimální míře.
„Jedná se například o menší štiky, líny, candáty, případně ostroretky nebo amury. A pokud se už přece jen objeví kapr, jsou to také pouze menší kusy,“ vysvětlil Luděk Lopour ze žďárského Moravského rybářského svazu. Rybáři podle jeho slov navíc posbírali odpadky kolem vodních ploch a zbavili jejich břehy křovin a dalšího nežádoucího porostu, což čistotě vody i celkovému vzhledu nádrží také prospělo.
Stržanov se stal domovem i líhní karasů Ostrůvek uprostřed rybníka Velký Žďárský je domovem mnoha druhů ptactva. Zatímco rybníky mimo městskou zástavbu radnice předloni propachtovala soukromému rybářství k chovu ryb, nádrže, jako je třeba právě Velký žďárský rybník neboli „Horňák“, Velký Posměch, Göttlerův rybník nebo menší vodní plochy v místní části Stržanov, si Žďárští ponechali ve své správě. Zároveň díky memorandu, které radnice uzavřela s Moravským rybářským svazem (MRS), je i o tento městský majetek zajištěna odborná péče. Rybáři se ale v nádržích věnují pouze extenzivnímu chovu vybraných druhů ryb, které potom slouží k dalšímu obohacování rybářských revírů v regionu. V rybnících ve Stržanově se navíc MRS vrhl do záchranných činností, které mají pomoci k zachování populace karase obecného. Tato menší kaprovitá ryba byla v minulosti v tuzemsku velmi hojná - obývala mnohé tůně a zarostlá koryta řek. V současné době je však kriticky ohrožená, a to hlavně kvůli šíření vysoce invazního karase stříbřitého a také vlivem ztráty vhodného prostředí. Karasi obecní doplácejí mimo jiné na napřimování vodních toků, zpevňování břehů a na další regulaci vodních ploch. Do stržanovských rybníčků bylo proto v minulém roce vysazeno zhruba osm desítek dospělých jedinců a čekalo se, zda se tam rozmnoží. „A tak se nakonec i stalo, desítky malých karásků obecných se podařilo slovit. Část z nich byla přesazena do takzvaných komorových rybníků, kde teď přečkají zimu, a snad se budou později rozmnožovat i dále,“ přiblížil Luděk Lopour ze žďárské pobočky MRS. Doplnil také, že několik exemplářů bylo rovněž poskytnuto pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny, aby potvrdili, zda se skutečně jedná o čistou formu karase obecného. Město vlastní třináct rybníků, většinu v soustavě nazývané Vetla, nacházející se jižně od Žďáru. Kromě investice do „Horňáku“ má letos prokouknout ještě rybník ve Stržanově. „Dojde k jeho odbahnění a opravě hráze,“ sdělil starosta Martin Mrkos. |
