„V tuto chvíli řešíme, zda letiště se zpevněnou dráhou vůbec bude, nebo ne. Bylo vypsáno výběrové řízení, ale vzdor předpokladům se nám nepodařilo získat potřebné pozemky do vlastnictví. Proto nemohlo být vydáno stavební povolení a výběrové řízení bylo zrušeno,“ řekl náměstek jihlavského primátora Vratislav Výborný (ČSSD).
Zmíněné pozemky, které město potřebuje, patří státu a jsou blokovány pro stavbu letiště. Jenže o jejich osudu rozhodují dvě instituce: Ministerstvo dopravy a Státní pozemkový úřad. „A ty si celou věc mezi sebou pinkají. My tam chceme letiště, ale protože tam je blok pro výstavbu letiště, úřady nám je nevydají. Nedokážou se domluvit,“ tvrdí náměstek.
Blokaci může zrušit pouze nové nařízení vlády
„Dotčené pozemky opravdu spravujeme, ale blokace je provedena na základě nařízení vlády. A pouze další nařízení vlády ji může zrušit. O to však musí zažádat Ministerstvo dopravy,“ uvedla Monika Machtová z kanceláře ústřední ředitelky Státního pozemkového fondu.
Na travnatou plochu každý rok v zářím přiláká stovky pilotů a tisíce návštěvníků letecký den.
Ministerstvo prý s odblokováním pozemků problémy nemá. „Nicméně nesouhlasí s postupem volit cestu Státní pozemkový úřad - Ministerstvo dopravy - město Jihlava. Preferujeme převod přímo ze Státního pozemkového úřadu na město,“ vysvětluje zdrženlivost Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva.
Náměstkovi primátora však s tahanicemi pomalu dochází trpělivost. „Pokud se to v dohledné době nevyřeší, tak od stavby plochy asi ustoupíme. V dubnu by mělo být jasno, zda do toho půjdeme, nebo ne,“ uvažuje nad „odpískáním“ investice, která měla odčerpat z městského rozpočtu 42 milionů korun. Stejnou částkou pak na ni má přispět i Kraj Vysočina.
Dlouhé úřední schvalování zastavilo noční provoz
„Pokud celý projekt padne, vadit nám to nebude. Stejně si myslím, že je Jihlava přeinvestovaná. Navíc nám dožívá ocelová konstrukce střechy Horáckého zimního stadionu, proto bychom měli našetřit peníze na jeho rekonstrukci,“ vyjádřil se k nečekaným problémům opoziční zastupitel Pavel Šlechtický (KSČM), který právě i kvůli zpevněné dráze nepodpořil městský rozpočet na rok 2015.
Celý projekt má však ještě stále šanci. „Osobně si myslím, že ke krajskému městu letiště se zpevněnou dráhou patří. A to nejen kvůli podnikatelům a byznysmenům. Ukázalo se to, například když hořel les u Henčova. Jelikož nemáme letiště, z něhož by mohlo startovat letadlo s hasičskými prvky, muselo vzlétnout z Prahy. A to jsou dvě hodiny zdržení,“ připomíná Výborný.
Už teď je však jisté, že letiště, pokud se bude stavět, nebude v takové podobě, jak se jevilo ještě loni v listopadu. Město Jihlava totiž upustilo od myšlenky, že by na něm fungoval také noční provoz. V prosinci proto stáhlo svoji žádost o posouzení vlivů stavby na životní prostředí.
„Ukázalo se, že schvalovací proces je natolik dlouhý a komplikovaný, že by mohl projekt protáhnout a poškodit. Proto po dohodě s krajem město ustupuje od záměru nočního provozu,“ potvrdil mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis.
„Je to ztráta. Neznamená to však, že by se to v budoucnu nemohlo změnit. Ostatně v první etapě výstavby se s osvětlením dráhy kvůli omezeným finančním prostředkům nepočítalo,“ posteskl si Zdeněk Kölbl, jednatel společnosti Air Jihlava - service.
Kraj se bojí, že se lidé přijdou kvůli letišti „vykřičet“
Dobře si však uvědomuje, že schvalovací proces pro povolení vzletů a přistání i po setmění je velmi zdlouhavá procedura. Roli v tom podle něj hraje i mentální překážka na straně části veřejnosti.
„Slovo noční provoz vypadá na první pohled nebezpečně, ale každý si musí uvědomit, že noc je pro pilota doba od západu do východu Slunce. Noční provoz probíhá na takových letištích jako Jihlava pouze za hezkého počasí a dobré viditelnosti. Nesmí být oblačno nebo zataženo,“ vysvětluje Kölbl.
Právě zdržení způsobeného námitkami ze strany veřejnosti se obával i Libor Joukl (ČSSD), náměstek hejtmana pro oblast dopravy. „Museli bychom čelit různým iniciativám. Lidé, kteří tady vůbec nebydlí, by se sem hrnuli, protože by pro ně bylo zajímavé se zde vykřičet. To nechci podstupovat. Radši zrealizuju většinu toho, co chci mít, a pokud to bude mít kýžený efekt, můžu noční provoz zavést třeba za deset let,“ vysvětlil Joukl.
Přestavbu ranveje provázejí problémy a zdržení už delší dobu. Podle původních plánů se měla začít stavět už loni na podzim. Nestalo se tak a na posledním jednání městského zastupitelstva se primátor Rudolf Chloupek (ČSSD) nechal slyšet, že není vůbec jisté, zda se práce rozběhnou v letošním roce.
Po modernizaci mají být k dispozici dvě vzletové dráhy. Hlavní ranvej bude měřit 1 300 metrů na délku a 23 metrů na šířku. Je dimenzovaná až na letadla o hmotnosti dvacet tun. Bude možné, aby na ní přistávaly letouny o rozpětí křídel do 24 metrů s drahou vzletu do 833 metrů. Vedlejší ranvej bude mít kilometr na délku a 60 metrů na šířku. Její povrch bude travnatý.
