Šéf českého biatlonu Jiří Hamza

Šéf českého biatlonu Jiří Hamza | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Když o závody Ťumeň přijde, chceme je my, říká biatlonový šéf Hamza

  • 7
Pokud máte správného šéfa organizačního výboru, máte všechno. Včetně zlaté tečky v podobě vítězství miláčka vyprodaných tribun Vysočina Areny, Gabriely Koukalové. Jako by Jiřímu Hamzovi, prezidentu Českého svazu biatlonu, při Světovém poháru v Novém Městě na Moravě bylo každé přání předem splněno.

„To určitě ne. Ale vyšlo to bezva,“ usmívá se šestačtyřicetiletý znojemský rodák.

Hamza společně se svým týmem dokázal úspěšně uspořádat další významnou sportovní akci, na kterou znovu ze všech stran přicházejí slova chvály a uznání.

„Mluvil jsem se spoustou závodníků a v podstatě jsem neslyšel nějaký negativní ohlas,“ těší Hamzu. „Když člověk jede třicátý nebo padesátý a fandí mu dvacet třicet tisíc lidí, na to není co říct. Prostě paráda.“

Z pohledu fanoušků byly klíčové výsledky českých biatlonistů. Jak jste s nimi spokojen?
Je to úplně bezvadné. Hlavně jsem rád, že se chytil a zase vrátil mezi nejlepší Ondra Moravec. Ale já jsem mu věřil. Protože on přesně ví, co dělá. Samozřejmě, s přibývajícím věkem se sezona každým rokem rozjíždí složitěji a složitěji. Ale na mistrovství světa zase bude bojovat o medaile.

V Novém Městě si ale prožil také svoje: v sobotním stíhacím závodě upadl, rozbil si zbraň, s náhradní při jedné položce hned pětkrát minul... Co jste říkal na to, že závod vůbec dokončil?
Ondra ukázal, jaký je. Je to poctivec. Myslím si, že by v žádném případě nemohl lidem udělat to, že by závod nedojel.

Na oplátku se od diváků dočkal obrovské podpory.
Myslím si, že je bezva, když závodník jede poslední a fandí mu třicet tisíc lidí. Což byl i v neděli případ Michala, kterému nevyšla střelba. Ale jak říkám: myslím, že všechno jde správnou cestou. Tak, jak chceme - směrem k mistrovství světa.

Ve Vysočina Areně tentokrát doslova řádil Francouz Martin Fourcade, který vyhrál vše, co mohl. Nepřemýšleli jste, že byste nyní areál přejmenovali na Fourcade Arenu?
To ne. (usmívá se) Ale jinak to Martinovi přeju, protože je to bezvadný kluk. Fenomén, zkrátka borec. Přijde mi, že si to tady užil hodně moc. A neznám člověka, který by mu to nepřál. Protože je to fajn člověk. Navíc jsem rád, že se k sobě sladily i naše postoje k ruskému dopingu.

Vy jste v pátek vystoupil se zásadní výzvou: odebrat Rusku všechny přidělené biatlonové akce včetně Světových pohárů a mistrovství světa v roce 2021. Jaké jste se dočkal reakce?
Já jsem neřešil, co na to kdo řekne. Samozřejmě jsem věděl, že to bude kontroverzní, to je logické. Ale myslím, že důležité je, abychom si jako český biatlon zachovali vlastní tvář. To je pro mě důležitější, než jestli si někdo myslí, že jsem to měl říct jinak. Zkrátka už bylo načase, aby se některá z federací ozvala a řekla nahlas to, o čem jsme se stále bavili někde v zákulisí. A šel jsem do toho také s tím, že nám to v důsledku může uškodit.

Už vás podpořil někdo další?
Nějaké věci máme předjednané. Ale teď to stojí tak, že budou všichni čekat na čtvrtek, kdy uvidíme, jak se k tomu federace postaví. Ale nemyslím si, že je řešením to, co dnes předpokládá Anders (Besseberg, šéf Mezinárodní biatlonové unie IBU - pozn. red.). Že odsune rozhodnutí zase na někoho jiného a řekne, že mistrovství světa může odebrat jen kongres. To je v danou chvíli už nepřijatelné.

Světový pohár v Ťumeni by se měl konat už v březnu. Umíte si představit, že tomu tak bude?
Já to beru tak, že to tam snad ani nemůže být. Protože tam zkrátka ti sportovci nepojedou. Naši určitě ne, my už jsme se takhle dohodli. A pokud se něco nestane, určitě nepojedou ani Francouzi. Myslím si, že je potřeba dát Rusům pocítit, že to, co se tam dělo, není správné.

Takže by měl Světový pohár místo Ťumeně pořádat někdo jiný?
Nevím, to si musí určit federace. Nebo tam pojede třeba jen půlka závodníků. A teď už si vedení IBU musí samo zvážit, jestli mu ta ostuda za to stojí.

A co bude dál?
V případě, že Ťumeň o ty závody přijde, my na ně budeme chtít kandidovat. Tak, abychom měli svěťák i příští rok. Což si myslím, že se po tomto víkendu přímo nabízí.

Na sobotní a nedělní závody v Novém Městě na Moravě přišlo denně 35 tisíc diváků. Je to strop?
To, že bychom sem pustili ještě více lidí, vůbec nepřipadá v úvahu. O tom už nelze ani přemýšlet. Strašně si vážíme každého fanouška. Ale není to o tom, že bychom honili čísla. To v žádném případě.

Jste spokojený s tím, jak se závody podařilo uspořádat?
Jeli jsme téměř na sto procent. Chyběli akorát diváci na tratích při sprintech. Ale jinak musíme fanouškům poděkovat. A těm, co byli nespokojení, se omluvit.

Našli se i takoví?
To je logické. V takovém počtu lidí nemohou být spokojení všichni. Snažili jsme se, aby těch negativních ohlasů bylo co nejméně. Samozřejmě vidíme, že ten dav už není jednoduché zvládnout. Občas někdo nadával, že musí stát ve frontách. Ale ono to zkrátka jinak zorganizovat nejde. Vždy něco zaskřípe. Všichni chtějí závody vidět a pak jsou v uvozovkách překvapení, že musí čekat. Přitom jsme je na to předem připravovali.

Takže jde o to, že fanoušci by nejraději přijeli pět minut před závodem, zaparkovali přímo u tribuny a šli rovnou na závod?
Myslím si, že my Češi jsme zkrátka občas na některé věci netrpěliví. Chceme všechno hned. A to zkrátka nejde. To by ta akce stála o 30 milionů víc. A to nikdo nezaplatí.

Během víkendu do Nového Města zavítal i ministr financí Andrej Babiš. Jednali jste spolu o tom, jak postupuje chystaný projekt olympijských center?
Nebyl tu jen on, ale také ministryně školství (Kateřina Valachová - pozn. red.). Ale nejednali jsme o ničem. Nejprve musí vláda schválit nějaký koncept, podle kterého můžeme začít postupovat dál. A myslím, že v těchto věcech nemá smysl tlačit na pilu. Zázemí, jež nyní máme, je bezvadné. Je potřeba ho jen nějakým způsobem udržovat a malinko rozvíjet. Ale investic tady proběhlo už strašné množství. Uvidíme, co bude dál.

Co by areál potřeboval nejvíce?
Že bychom se pouštěli do nějakých dalších megalomanských staveb, to určitě nehrozí. Ale chtěli bychom vybudovat nějaké ubytovací zázemí pro závodníky. A uvidíme, jak to dopadne s lyžařským tunelem, který najednou chtějí i v Praze. Je tedy otázka, kde bude stát. Ale seděl by do místního konceptu.

Ubytování je během těchto velkých sportovních akcí v Novém Městě problém i pro diváky. Vnímáte to?
Samozřejmě se potkáváme s tím, že spousta podnikatelů tyto akce brutálně zneužije a někteří hoteliéři dokážou ceny napálit takovým způsobem, že je to ostuda. Ale zaplaťpánbůh je jich stále menšina.

Organizačně za sebou máte největší událost roku. Těšíte se, že se teď konečně pořádně vyspíte?
Těším se domů, za rodinou. Potřebuju se pořádně vyspat. Emoce ze závodů si vždycky sedají několik dnů. Ale musíme se rychle vrátit na zem, budou Vánoce...

A propos, jak jste při přípravě Světového poháru stihl nakoupit vánoční dárky?
To vůbec nevím, to je pro mě nyní vzdálené téma. (usmívá se)

Takže to necháte na poslední chvíli?
No, ono je to u mě tak vždycky. I když zrovna mám čas. (usmívá se)

A co před koncem roku nějaké volno, máte v plánu?
Zaprvé mám firmu, ve které je skoro sto zaměstnanců. Takže musím taky něco oprášit tam. A pak mě čeká ještě vyhlášení Sportovce roku. Ale od 26. prosince budeme s děckama na prázdninách. A znovu tady, takže si během toho šoupneme jedny závody Českého poháru. (usmívá se) Ale my sem jezdíme každý rok. Banda lidí kolem Oty Bindera a Vlastíka Jakeše, s rodinami a dětmi. Takže budeme zase v Novém Městě, jako každý rok.