Lyže z Vysočiny vyhrály olympiádu, vozí se na nich i prezident Klaus

  9:28aktualizováno  9:28
Kousek za Novým Městem na Moravě stojí u silnice továrna. Vyrábí se v ní lyže. A ne ledajaké. Právě na lyžích od firmy Sporten totiž vyhrál akrobatický lyžař Aleš Valenta olympiádu, drží světový rekord v tandemovém rychlostním lyžování, jezdí na nich i prezident Václav Klaus nebo elitní rakouští běžkaři.

Ředitel novoměstského Sportenu Ján Hudák vede podnik už čtvrt století. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Lyže z Nového Města nazouvá i spousta českých lyžařů, aniž by to vůbec tušila. Firma Sporten totiž vyrábí pro řadu renomovaných světových značek. V jejím čele stojí už čtvrtstoletí Ján Hudák, původem Slovák, který na Vysočině před více než čtyřiceti lety zapustil hluboké kořeny.

Ján Hudák

Narodil se v roce 1950 ve Vranově nad Topľou. Od 19 let žije v Novém Městě na Moravě, kam narukoval na vojnu. Vystudoval elektrotechnickou průmyslovku.

Ve firmě Sporten působí na různých pozicích přes 40 let, posledních 25 let ji řídí. Je předsedou představenstva a jedním z akcionářů.

Je ženatý a má tři dospělé syny, z nichž jeden také pracuje ve firmě. Kromě lyžování, jezdí na kole a plave.

"Lyže jsou můj život a přemýšlím o nich ve dne i v noci. Podílím se na vývoji a většinu novinek sám na sobě zkouším, včetně snowboardů," říká šéf firmy Sporeten. Ta se stala pokračovatelem znárodněného podniku Sport - do revoluce Artis.

Výroba lyží na Novoměstsku má obrovskou tradici. Jak vlastně vznikala až po Sporten?
Dnešní Sporten je jednou z nejstarších lyžařských firem na světě a vznikl postupným přerodem z menších firem. Místním zručným řemeslníkům se někdy před sto dvaceti lety povedlo vyrobit první páry lyží, podobné těm, které někdo přivezl ze Švédska. Vzniklo tu sedm osm malých firmiček, které se předháněly v jejich vylepšování. To byl základ. Na přelomu 19. a 20. století potom začaly vznikat organizované lyžařské soutěže a začala stoupat poptávka, a tak začala růst i výroba. Když pak došlo po válce ke znárodnění, tak tady vznikl velký státní podnik Sport, později až do revoluce Artis.

Tu značku si z dětství pamatuji, stejně jako to, že hlavně sjezdové lyže byly nedostatkovým zbožím. Když se ohlédnete zpátky, co považujete za mezník, klíč k úspěchu, který firma později získala i ve světě?
Osobně za takový mezník považuju právě nákup technologie na výrobu sjezdových lyží v 70. letech, kdy jich byl na trhu opravdu obrovský nedostatek. To umožnilo vyrobit velké množství lyží. Dalším velkým mezníkem bylo pro nás začátkem 90. let osamostatnění od Artisu, který se o lidi nestaral a nedával jim práci. Měli jsme asi 400 lidí bez práce a chtěli jsme samozřejmě zachovat výrobu lyží. Chyběly ale peníze, a tak jsme se spojili s americkou firmou Euronova, která ale chtěla u nás v továrně vyrábět kuchyňské linky na vývoz. Banky v tu dobu na americké firmy naštěstí slyšely a okamžitě otevřely stavidla. Půjčily nám peníze a my jsme začali znovu vyrábět lyže a vymysleli název Sporten. Ten vycházel z původního názvu Sport, k němuž se přidalo E a N, podle Euronovy. Linky na výrobu kuchyní jsme postupně vytěsnili. Tak začala novodobá historie firmy.

Tím odstartovala éra, která vás postupně přivedla mezi špičku v oboru?
Už začátkem 60. let u nás třeba vznikly první laminátové běžky na světě, což byla tehdy věc nevídaná, protože lyže byly především dřevěné. Doba ale byla taková, že se to nepatentovalo, a pak se začaly vyrábět všude po světě. Klíč k úspěchu vidím v tom, že tu pracovali a pracují lidé, kteří lyžováním žijí a rozumí mu. To byla vždy naše výhoda. Už tehdy se nám podařilo navázat kontakty s celým světem a prakticky 80 až 90 procent produkce jsme vyváželi, hodně do Ameriky. Z toho většinu pod jinými světovými značkami jako je Head, Madshus, Alpina, Rosignoll, K2 a další.

Výroba lyží ve Sportenu v Novém Městě na Moravě.

Výroba lyží ve Sportenu v Novém Městě na Moravě.

Znamená to, že spousta lidí, kteří si pořizují lyže nějaké věhlasné světové značky, jezdí vlastně na lyžích z Nového Města?
Nechci to říct takhle naplno, protože některé ty značky si nechávají vyrábět i jinde než u nás. Obecně ale můžu říct, že u nás se pro ně vyrábějí ty dražší, kvalitnější lyže. Levnější typy se dělají dál na východ, často třeba až v Číně. Pro nás je potěšující to, že zákazníci ve světě, kteří u těch velkých světových značek nakupují, stále častěji vyžadují, aby byly vyrobené od nás. To, že naše lyže vyrábíme pod jinými značkami, je záležitost ekonomická.

Z toho vyplývá, že české lyže patří k nejkvalitnějším na světě. Proč tedy až na výjimky špičkový lyžaři nebo národní týmy nejezdí více přímo na lyžích Sporten?
My se o to snažíme, ale v Česku pořád převládá určitý konzervatismus. Trenéři, kteří dlouhodobě trénují určitým způsobem, jsou zvyklí na něco a neřeší, že by mohli zkusit něco jiného, byť by to bylo třeba lepší. Je to česká mentalita. Dám příklad. Měli jsme předváděcí akci a kluci, co si na ní vyzkoušeli naše lyže a porovnali je s jinými značkami, byli nadšení. Pak tam přišel jeden, že by si to chtěl vyzkoušet taky, ale jeho otec mu to zakázal s tím, že má přece tady svoje a lepší. Nebudu tu značku jmenovat, ale poznal jsem, že to jsou lyže vyrobené u nás v té levnější škále. Problém je i v tom, že lidé tady nakupují lyže často špatně od neškolených prodejců. Přečtou si test, a když na to mají, tak si koupí často zbytečně to dražší a hlavně často lyži, na kterou výkonnostně nemají. Za své peníze si tak kupují trápení. To platí jak pro běžky, tak pro sjezdovky.

Výroba lyží ve Sportenu v Novém Městě na Moravě.

Výroba lyží ve Sportenu v Novém Městě na Moravě.

Co byste tedy lidem poradil, podle čeho si mají vybírat?
Nejdůležitější je vybrat si tak, aby vám lyže seděla a měl jste z jízdy opravdový požitek. Aby třeba lidi využívali možnost předváděcích akcí, kde si mohou lyže zdarma vyzkoušet, a nechali si poradit od specialistů. Cílem by nemělo být pro obchodníka jen prodat co nejdražší lyže.

Kudy se ubírá trend ve výrobě vybavení pro zimní sporty? Na co se aktuálně zaměřujete?
Mohu říct, že jsme jedna z firem, která má nejširší rozsah produkce typu lyží od mnoha druhů běžeckých, přes skialpinistické, sjezdové, freeridové, freeski a skokanské až po rarity, jako jsou lyže na písek.

Jak se takové lyže na písek vyrábějí a kdo na nich jezdí? Předpokládal bych, že třeba na písečných dunách v Dubaji.
Ne tak docela. Limitovanou edici těchto lyží si u nás už několikrát objednal lyžařský klub Monte Kaolino z bavorského Hirschau, kde se pořádá mistrovství Evropy nebo dokonce i světa v lyžování na písku. Mají tam obrovskou písečnou dunu, která je výsledkem těžby kaolinu, je to unikát. Takové lyže musí mít hlavně skluznici z jiných materiálů a jiné tloušťky, než mají klasické lyže. Písek totiž na skluznici působí jako brus.

Nelze nepřipomenout, že na vašich lyžích získal akrobat Aleš Valenta na zimní olympiádě v Salt Lake City v roce 2002 zlatou medaili. Vyrábíte lyže i pro jiné sportovce či osobnosti?
Dělali jsme například běžky a sjezdovky i s podobiznami pro pana prezidenta Klause nebo k narozeninám šéfovi rakouského lyžařského svazu.

Jakou dáváte naději šanci, že na vašich lyžích zase opět někdo z tuzemských sportovců zazáří na olympiádě?
Začínáme od mladých nadějí. Jednou z nich je možný nástupce Aleše Valenty talentovaný akrobat Roman Dobřanský, který je teď ale bohužel zraněný. Dalším naším "koněm" je závodník ve snowboardcrossu David Bakeš, který jezdí světový pohár, nebo sdruženář a český reprezentant Petr Kutal. Nejaktuálněji jsme navázali spolupráci s rakouským týmem dálkových běžců, která by se měla dále rozšiřovat.

V dnešní nejisté době většina lidí otáčí každou korunu v ruce a na koníčky, jako je lyžování, už tolik peněz nezbývá. Pociťujete ekonomickou recesi i ve vaší firmě?
Ta recese se samozřejmě projevuje i u nás. Firma sice prosperuje a nežije na dluh, ale museli jsme udělat opatření, aby se nám dařilo i do budoucna. Ke konci loňského roku jsme najeli jen na čtyři pracovní dny, abychom udrželi zaměstnanost a nepropouštěli kvalitně zaškolené lidi. Momentálně máme 168 zaměstnanců, i když jsme jich měli dřív mnohem víc. To ale souvisí i s modernizací výroby. Kvůli tomu, že jsou lidé v nakupování opatrnější, klesá i produkce. Loni jsme vyrobili 136 tisíc párů lyží, což je pokles. Poměr výroby mezi běžkami a sjezdovkami je zhruba půl napůl.

Fotogalerie

Firma Sporten na sklonku loňského roku změnila majitele. Většinový podíl získala nově česká firma Wres. Chystají se s jejím příchodem zásadní změny?
Z prvních jednání zatím vyplývá zájem nových majoritních akcionářů, aby se plynule pokračovalo v trendu, kterým se firma ubírá už několik let a který funguje. Mají snahu přispět k tomu, aby se firma posunula ještě dál. Já se tomu nebráním, víc hlav, víc rozumu a nápadů. S lidmi, s nimiž jsem zatím přišel do kontaktu, jsme našli společnou řeč, mám jejich důvěru a ve vedení firmy zůstanu.

Jak se vlastně stalo, že jste se jako mladík z východního Slovenska ocitl na Vysočině?
Narukoval jsem k útvaru na Pohledecké skále, která je nedaleko. Půl roku po vojně jsem se vrátil a už zůstal. Tady jsem hrál fotbal, tady jsem se nedlouho po vojně oženil a založil rodinu. Je to můj domov.

Co vás přivedlo právě k lyžím?
Mám elektrovzdělání a nastoupil jsem po vojně tady ve fabrice, kde jsem pracoval na elektroúdržbě. Bavily mě výrobní linky, opravoval jsem je. Od toho byl už jen krůček ke strojům na výrobu lyží. To mě chytlo a u toho jsem zůstal. Lyže jsou můj život a přemýšlím o nich ve dne i v noci. Podílím se na vývoji a většinu novinek sám na sobě zkouším, včetně snowboardů.

Nejčtenější

Dvacetikilometrové kolony na D1 mohou kvůli zúžení trvat až do středy

D1 Kolaps u Velkého Meziříčí

Dvacetikilometrové kolony, místo plynulé jízdy jen popojíždění, ztracené desítky minut. Tak od počátku týdne vypadá...

Dálnici D1 u Velkého Meziříčí už od rána oboustranně blokovaly kolony

Kvůli zprovoznění části dálnice D1 a zakreslení vodorovného značení na 45....

Provoz na dálnici D1 na Vysočině u Velkého Meziříčí v pondělí po celý den obousměrně komplikovaly kolony. Auta v nich...

Za rok nikdo většího kapra nechytil. Úlovek studenta je v knize rekordů

Fantastic. Tak pojmenoval Stanislav Blažka z Jihlavy obřího, 32 kilogramů...

Do České knihy rekordů přibyl další zápis. Nově do ní byl zanesen výkon osmnáctiletého Stanislava Blažky z Jihlavy,...

Za smrt chlapce pod koly vláčku navrhla policie obžalobu, tají proti komu

V zábavním areálu Šiklův mlýn zemřel pětiletý chlapec pod koly vláčku (14. 7....

Policie po roce uzavřela vyšetřování tragické nehody, která se stala v areálu zábavního parku Šikland ve Zvoli u...

Opravy starých traktorů zaberou i rok, výsledky sklízely obdiv na přehlídce

Setkání historických traktorů ve Škrdlovicích na Žďársku se letos konalo už...

Ochota obětovat koníčku čas i peníze, mít podporu blízkých a obrovské nadšení. To vše musí mít nadšenci zabývající se...

Další z rubriky

Dvacetikilometrové kolony na D1 mohou kvůli zúžení trvat až do středy

D1 Kolaps u Velkého Meziříčí

Dvacetikilometrové kolony, místo plynulé jízdy jen popojíždění, ztracené desítky minut. Tak od počátku týdne vypadá...

Zelenou horu skrývá lešení, návštěvníci ale vidí restaurátory při práci

Dělníci letos obnovují druhou třetinu omítek vzácné památky.

Návštěvníkům žďárské Zelené Hory se letos naskýtá nevšední podívaná. Památka zapsaná v seznamu UNESCO sice ztratila...

U Sázavy začala stavba drahé cyklostezky, lidi pobouřilo kácení stromů

Dělníci dostavují jediný chybějící úsek cyklostezky podél Sázavy v centru...

V Havlíčkově Brodě začala stavba další části cyklostezky podél řeky Sázavy. Dlouho dopředu avizovanou investici však...

Najdete na iDNES.cz