Pondělí 16. května 2022, svátek má Přemysl
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 16. května 2022 Přemysl

Tábor radosti. Jsou dva a hrají s hvězdami. Kdo jsou, ale málokdo ví

  17:51
Supové ega, Světlonoš, Catastrophobia, Integrita. Takto se jmenují některé ze skladeb jihlavského dua Tábor radosti. Má za sebou 21 let existence, vydání pěti řadových alb, vystupování po celé Evropě a koncertování s hvězdnými kapelami. Kdo duo tvoří, ví však málokdo. Hudebníci vystupují v maskách.

Masky hudebníků z jihlavského dua Tábor radosti jsou sice produkty fantazie, ale účel plní dokonale. Připomínají čerty i šamany. | foto: Archiv Tábor radosti

Jejich hudebním žánrem je dark ambient - temná, spíš pomalá elektronická hudba prokládaná recitovanými texty. A také nepostradatelnou hypnotickou vizuální show.

Málokdo ví, že kapela je z Jihlavy, a ještě méně lidí ví, kdo jsou její členové. Málokdo je totiž viděl a zná jejich jména. Od roku 2003 oba hudebníci vystupují v maskách a svá jména neuvádějí. Příznivci Tábora radosti tuhle image oceňují.

Známé jsou pouze pseudonymy členů dua: Josef H a System Failure. Loni vydali páté album Egregor, které produkoval tuzemský guru elektronické hudby Miroslav Papež alias Moimir Papalescu.

Jak vznikaly vaše masky? A proč vlastně jste se rozhodli v nich vystupovat?
Masky jsme vyrobili sami a použít je jsme se rozhodli kolem roku 2003. Pomohly nám potlačit naše ega a daly nám novou sílu pokračovat v další fázi existence Tábora radosti. Byly důležitou součástí našeho přechodového rituálu. Od té doby jsme se více soustředili na vizuální podobu projektu.

A co název kapely, jak vznikl?
Název je inspirován newspeakem George Orwella z jeho románu 1984. Tábor radosti (Joycamp) bylo označení pro pracovní koncentrační tábor. Orwell byl podle nás jedním z největších vizionářů 20. století.

Jste vytrvalci, na scéně jste 21 let. Chtěli jste to někdy zabalit?
Ne. Nikdy. V tomto je naše vnitřní disciplína velmi silná.

Znáte se od dětství? A co nezapomenutelného jste společně prožili, co vás sblížilo či upevnilo přátelství?
Známe se asi od pěti šesti let. V dětství jsme stavěli společně naše první kosmické lodě a ponorkami prozkoumávali hlubiny moří. V dospělosti se prostě jenom bavíme jinou hrou. Hudba je silné pouto.

V této místnosti, podobné strašidelné svatyni vyzdobené maskami bohů nebo třeba i kosmickému korábu, vznikají všechny skladby Tábora radosti.

Jak vznikla spolupráce s Miroslavem Papežem alias Moimirem Papalescu na nové desce?
Jednoduše jsme ho oslovili, a jelikož se známe delší dobu a naše tvorba ho vždy bavila, rád se ujal role producenta. Myslíme si, že v našich zemích není na elektronickou hudbu povolanějšího člověka. Pracovat s ním pro nás byla velká zkušenost.

Kdy jste se dostali do okruhu zájmu významného rakouského alternativního hudebního vydavatelství Klanggalerie? Zůstanete u této značky dál?
Majitel tohoto labelu nás v roce 2013 viděl na jednom našem vystoupení a společně jsme se dohodli na dlouhodobější spolupráci. V roce 2015 u nich vyšla reedice našeho prvního alba Tábor radosti (Joycamp), loni nové album Egregor a na tento rok je plánováno znovuvydání desky Hávamál. Zatím je spolupráce s Klanggalerie perfektní. Budoucnost ukáže čas.

Začali jste už v podstatě na sklonku vašeho dětství poslouchat hudbu od světových kultovních kapel jako Test Dept, Coil, Einstürzende Neubauten, Front 242, což je hudba s velkými nároky na posluchače - zvlášť když je mu dvanáct let, jako bylo tehdy jednomu z vás. Jak byste popsali okolnosti, které vás už tehdy k téhle hudbě přivedly?
To bylo v létě roku 1988. Poslouchali jsme skladby od Test Dept Corridor Of Cells a od Laibach Brat moj. Našim dětským duším ta hudba otevřela nové obzory a ukázala v plné nahotě absurdnost tehdejší doby. Někde tam se zrodil záměr Tábora radosti. Bylo to jako kouzlo a pro nás nebylo cesty zpět. Je možné, že někdy v těch chvílích skončilo naše dětství, ale - jak se říká - díky za ty dary.

Dá se jednoduše popsat, kdo tvoří vaše publikum?
Jsou to lidé milující tajemství, magickou podstatu života a aktivní tvář nekonečna. Na tomto místě bychom i použili citát textu z naší skladby Fohat: „My, lidé, znovu zaujmeme své místo na nebesích.“

Kde jste odehráli první koncert? Jak vypadal? A co podstatného se od té doby ve vašem koncertování změnilo?
První koncert jsme odehráli 26. dubna 1997 v Telči na internacionálním festivalu zvuku Ocht - Lazz, byl koncipován jako hudba k románu 1984. Záznam se bohužel nedochoval, ale na reedici prvního alba jsme v bonusech umístili alespoň rekonstruované fragmenty tohoto našeho vystoupení. V dnešní době jsou koncerty Tábora radosti mnohem více zaměřené na obrazovou část. Je to spíše audiovizuální představení.

Jaká je vaše filozofie? Posunujete se desku od desky, nebo jste stále konzistentní?
Opět odpovíme citáty, tentokrát ze skladby Když nemůžeš snít: „Vykročíme do tmy a naše oči budou zářit radostí.“ Jsme pouhými poutníky hledajícími světlo, děti noci - k tomu ve skladbě Synové světla zní text: „Otevřou se oči vaše a poznáte dobré i zlé.“ Všechny nahrávky Tábora radosti jsou náš Uroboros (starodávný symbol, který zobrazuje hada nebo draka požírajícího svůj vlastní ocas - pozn. red.). Mění se jenom způsob vyprávění. „Létají ptáci barvy plamene, vlaštovky barvy ohně, již přichází úsvit.“ To je ze skladby Lamat. Nejvíce bychom naši cestu asi přirovnali k pozvolnému působení čínské Knihy proměn.

Jak se vám daří, že si v duu nelezete někdy na nervy, když vaše hudba vzniká tak, že jste zavření ve zkušebně a na množství elektronických nástrojů, kláves a krabiček zkoušíte, variujete, laborujete se zvuky?
Samozřejmě že i u nás občas propukne ponorková nemoc. Naštěstí se známe dostatečně dlouho a víme, kdy je potřeba jít si z cesty. Proces tvorby alba je pro nás dost zdlouhavá věc, takže přestávky jsou nutné v rámci zachování duševního zdraví.

Vaše hudba je už ze své podstaty náročná na psychiku. Předpokládám, že to tak bude i pro vás jako tvůrce. Jak se vracíte do „normálu“ bezprostředně po odehraném koncertu?
Náročná na psychiku, to je hezké. My často slyšíme, že naše tvorba je temná, ale my ji tak opravdu nevidíme. Pro nás je naopak plná naděje a víry ve světlo v každém z nás. Jsme rádi, že se záměru daří, že egregor (takový je i název poslední desky kapely, výraz znamená působení - pozn. red.) Tábora radosti je stále silnější. Rozhodně si nestěžujeme. Za toto je vždy určitá daň. Tak to prostě je.

Zkoušíte na Heulose poblíž jihlavského Hrádku, který stále zůstává svým způsobem s ohledem na jeho historii za druhé světové války, kdy zde byla elitní nacistická škola, poněkud zlověstným a tajemným místem. Jak vnímáte atmosféru této lokality?
Už jako děti jsme silně vnímali energii tohoto „nesvatého“ místa a vždy nás fascinovala tato část Jihlavy. V roce 2003, kdy jsme vydali album Hávamál, byl pro nás Hrádek a Heulos jedním ze silných inspiračních zdrojů. Jsme vděční, že už přes 13 let můžeme být součástí této lokality. Jak stojí v naší skladbě Blot: „A nad jejich hlavami burácel hrom jako šťastný smích.“

Naposledy jste hráli v Jihlavě před pěti lety, bude opět nějaký koncert na Vysočině?
Vůbec netušíme. Máme rozjednáno pár vystoupení v Německu, Polsku a v Rusku. Potom budou koncerty na Slovensku a něco po republice. Pokud bude čas a hlavně zájem, rádi v Jihlavě zahrajeme.

  • Nejčtenější

Pacientka z Vysočiny má záškrt, nemoc v ČR nebyla zachycena od roku 1995

V České republice se po sedmadvaceti letech objevila raritní forma záškrtu. O nálezu informovaly Státní zdravotní ústav...

Žďárská pouť podražila, pár minut na atrakcích stojí i trojciferné částky

Labutě a řetízkový kolotoč za 70 korun, kyvadlo Extreme za stovku, stejně jako autodrom, centrifuga, vyhlídkové kolo...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Jihlavsku končí zavedená značka Auto Máca, pohltí ji impérium Louda

Z mapy autocenter na Vysočině mizí zavedená značka. Jihlavská společnost Auto Máca končí. Kupuje ji automobilové...

Žďárský Tokoz vymyslel bezpečnostní zámek, jenž odolá zlodějům i hackerům

Žďárskou rodinnou firmu Tokoz má většina lidí spojenou s visacími zámky. Ty jsou stále nezbytnou součástí nabídky,...

Jako v Kometě. Brankářské trio z klubu se schází v české reprezentaci

Pouhých osm zápasů za seniorskou reprezentaci a žádný na mistrovství světa dospělých dají dohromady tři brankáři...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

  • Další z rubriky

Jihlava koupila kvůli rozšíření zoo továrnu, z plánů se však pomalu vytrácí

Je to jediný prostor, kam by se mohla v budoucnu rozvíjet zoologická zahrada. S touto myšlenkou kupovala Jihlava v roce...

Zchátralá kovárna má staronovou střechu, vrátila se i unikátní zvonička

Historická kovárna ve Věžnici na Havlíčkobrodsku už má zpět střechu, po opravě se na ni vrátila i unikátní zvonička. Do...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chataře ve Žďáře ruší pila i auta, pomoci mají protihlukové stěny a val

Zahrádkářská kolonie Krejdy patřila vždy ke klidným koutům na okraji Žďáru nad Sázavou. Lidé tu mají zahrady i chatky....

Havlíčkův Brod zlikviduje starý skatepark, který byl už spíše pro zlost

Radnice v Havlíčkově Brodě nechá zlikvidovat skateboardové hřiště za katastrálním úřadem. Z asfaltového plácku brzy...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Bez nebezpečných injekcí do penisu si dnes nic nevyděláte, říká pornoherec

V posledních letech se ve videích pro dospělé objevuje další nerealistický prvek – hodiny trvající erekce. Pornoherec a...

Eurovizi vyhráli Ukrajinci s písní pro matky, čeští We Are Domi nezaujali

Na šedesátém šestém ročníku mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize, který se letos konal v italském Turíně, zvítězil...

Památka na sověty. Turkmenistán hodlá jednou provždy uhasit Bránu do pekla

Sovětští důlní inženýři podnikli v šedesátých a sedmdesátých letech řadu misí. Jejich expedice do Turkmenistánu v roce...

Pralinky a Aljaška rozhodly. Soutěž Peče celá země vyhrála máma na mateřské

Přestože finále soutěže amatérských pekařů a cukrářů proběhlo loni v létě, diváci České televize si ho užili až dnes...