Procházkovýma rukama bylo za 30 let jeho praxe znovuoživeno velké množství výmaleb na památkách v oblasti Vysočiny. Procházka má ateliér ve Střížově na Jihlavsku a nyní provádí obnovu výmaleb také na historickém jihlavském domě Masarykovo náměstí 21. Restaurátor v rozhovoru koriguje některé dosavadní domněnky o kapli.
Víte něco o autorech výmaleb, kteří jsou podepsáni na stěnách kaple? Jsou tam jména E. H. Kosel a Paul Jkrath či snad Ikrath.
Vypadá to na pozdní vídeňskou secesi. Je to přezdobené, oni to tehdy v tom období tak měli rádi. Protože v budově byl za války lazaret, lze předpokládat, že některý z raněných tam maloval. Jinde jsem se se jmény těch autorů za své praxe nesetkal. Zdálo se mi, že dekorativní části výmalby dělal nějaký místní malíř a někdo tam zkušenou rukou domaloval figury. Kdo to ale byl, nevím.
Kdy jste kapli restauroval?
Nejprve jsem tam pracoval koncem 90. let. Tehdy se tam dělalo všechno kromě čelní stěny s okny, která pak přišla na řadu v další fázi v roce 2007. Když jsem do té kaple přišel poprvé, tak tam bylo lešení a místnost byla vyklizená a zaprášená. Prý tam předtím byl sklad. Funkční jako kaple to tehdy určitě nebylo, nebyla tam ani zasedačka.
Myslíte, že malby byly někdy zabílené?
Nemyslím si to. Kdyby byly ty výmalby hodně poničené, dělal bych tam rozsáhlé rekonstrukce, ale to tam nebylo, zdálo se mi vše velmi původní. Byly tam jen drobné opravy. Bylo to hodně zaprášené a špinavé, spousty prasklin, ale nepřišlo mi to jako malba po odkryvu.
Pavel Procházka
|
Viděl jste někdy podobný typ malířské výzdoby?
Asi ne. Viděl jsem secesně zdobený dřevěný kostel, který byl původně v Brně. Dnes je na Vranovské přehradě v Oslnovicích. Ten byl za politického uvolnění na konci šedesátých letech v Brně rozebrán a převezen. Vytvořili ho moravští malíři ještě před první světovou válkou. Ale tam není vyobrazeno nic vojenského, jsou tam postavy Cyrila a Metoděje a podobná spíše klasická vyobrazení.
Jaký byl váš první dojem, když jste jihlavskou kapli viděl?
Čišela na mě z toho válka. Deprese z války. To bylo vidět ve výrazech ve tvářích těch figur, které zjevně z té války moc radost neměly. Vyobrazení s vojenskými motivy z doby c. k. monarchie u nás po první světové válce nebyla v oblibě. Lidi z té války měli velmi špatný pocit.
Je tím zajímavější, že se kaple dochovala dodnes.
Asi tam udělali sklad a pak na ni zapomněli. Tyhle věci se opravdu moc nedochovaly, to se zalíčilo, zničilo, otlouklo. Spíš bychom to našli ve Vídni. V Praze vůbec. Ani v Brně jsem ale nic takového nikdy neviděl. Asi to bylo tím, že v Jihlavě dlouho měli němečtí obyvatelé převahu, vlastně až do konce druhé světové války. A pak kaple zůstala v zapomnění.
Nyní restaurujete také malby v rekonstruovaném historickém jihlavském domě Masarykovo náměstí 21...
Ano, v každém patře tam něco je. Nahoře je apartmán, kde jsme našli klasicistní empírové dekorativní malby ze začátku 19. století. Ve druhém patře je místnost s malovaným stropem a na stěnách se zbytky maleb z různých etap. Žádná není příliš zachovalá, tak bylo rozhodnuto, že se zakonzervují a překryjí a na nich vznikne nová malba navržená architektem. Ve vedlejších místnostech jsou malované stěny a stropy. Dole je renesanční strop. Má barokní barevnou úpravu, která bude zachována.
Je tam nějaký popsatelný výjev?
V jedné místnosti jsou malé figurky a krajina. Většinou jsou tam dekorativní výmalby, byl to dříve měšťanský dům.
Vy jste pracoval i při obou etapách obnovy výmaleb na jihlavské radnici v letech 1992 až 1994 a pak 2004 až 2006...
První výmalby byly v prostorách restaurace a v budově nad ní. Ve druhé fázi se dělala část počínaje renesanční malovanou klenbou v průjezdu u dnešního infocentra. Nejzajímavější byla asi gotická síň, kde jsem objevil, že síň pokračuje i za příčkou, která byla postavena už za Josefa II. V jeho době začalo být hodně úředníků. Potřebovali kanceláře, tak gotickou síň přepažili a udělali jednoduchý nový strop. Jsem rád, že se mi síň tehdy podařilo dobře datovat, původně ji literatura datovala do 70. let 16. století. Já říkal, že jsou to čtyřicáté roky 16. století. Pak se tam objevilo datum 1545. A našli jsme krásné vyobrazení masopustního průvodu.
Každé město mělo své dekorativní malíře. V Jihlavě nikdo zatím asi nevypátral, kdo ti malíři byli. Na tak velké královské město mohli být ti malíři v jedné éře třeba dva, jak odhaduji podle rukopisů jejich maleb.
Pavel Procházkarestaurátor
Co se vám za léta vaší praxe vybaví z maleb na Vysočině, na kterých jste pracoval?
Například kaple sv. Anny v Nové Říši, pracujeme na starší synagoze ve Velkém Meziříčí, komplet jsme dělali hrádek Roštejn, krátce před covidem. Dělali jsme i kapličku v Simtanech, fasádu v Jihlavě na Zlaté hvězdě, jihlavský dům, kde byl takzvaný Výběr. Také domovní sgrafito na rohu ulic Matky Boží a Mrštíkové v Jihlavě, pracujeme v Telči na zámku a na náměstí, dělali jsme zámek v Třebíči.
Dá se něco říct o autorech výmaleb, kteří působili v kraji? Známe jména některých z nich?
Každé město mělo své dekorativní malíře. V Jihlavě nikdo zatím asi nevypátral, kdo ti malíři byli. Na tak velké královské město mohli být ti malíři v jedné éře třeba dva, jak odhaduji podle rukopisů jejich maleb. Na velké výmalby například jihlavského kostela sv. Ignáce si brali zvláště umělce navíc, do zmíněné Nové Říše si třeba brali císařského dvorního malíře, který se jmenoval Kracker.
Nemrzí vás, že lidé se obdivují obnovené středověké výmalbě, ale málokdy se dozví jméno člověka, který ji zrestauroval?
U nás je to tak obvyklé. My už jsme na to zvyklí, že se jména restaurátorů nezmiňují.
