Ve vitrínách na severní straně Prioru se objevila celkem nenápadná výstavka. Jsou tam návrhy studentů architektury, které se týkají přestavby obchodního domu i revitalizace Masarykova náměstí.
„Většina studentů byla z Česka, ale ostatní jsou z řady různých míst světa, včetně USA, Kanady a Tchaj-wanu,“ říká Henry Hanson.
Všichni nyní studují na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Ať už v denním studiu, nebo v rámci zahraničního výměnného pobytu.
Jak jste v Jihlavě pracovali?
Studenti tam vyrazili dvakrát, vždy na tři čtyři dny, aby to tam poznali, aby se setkali s místními lidmi a seznámili se blíže s jejich životem ve městě. A také, aby mohli diskutovat o historii i budoucnosti Jihlavy.
Seznamte nás s výsledky týmu.
Zahraniční studenti viděli Jihlavu poprvé v životě, tak pro ně bylo jednoduché přijít na řadu myšlenek, o jakých, alespoň si myslím, lidé v Jihlavě nebo v České republice nepřemýšlejí. Nápady byly poměrně rozmanité.
Které největší problémy jste ve středu města identifikovali? Byl to Prior nebo něco jiného?
Jednou z věcí, kterou jsme diskutovali hned na začátku, bylo to, že to náměstí je opravdu velikánské. Studenti ho srovnávali s jinými veřejnými prostranstvími, jako například Staroměstským nebo Václavským náměstím v Praze, Times Square v New Yorku nebo se Svatopetrským náměstím ve Vatikánu.
A co zjistili?
Že by se většina těch náměstí vešla jen do prostoru mezi Priorem a vjezdem do jeho garáží. A třeba Staroměstské náměstí je srovnatelné s horní částí jihlavského Masarykova náměstí. Například tento fakt byl důležitý pro realizaci projektu.
Co jste vypozorovali dál?
Druhou věcí, na kterou jsme se zaměřili, byl pokus, jak by náměstí vypadalo bez budovy Prioru. Všichni se shodli, že ta plocha by pak byla mnohem větší a příliš velká pro veřejný prostor. Byla by velká i pro nějaké velkoměsto. Takže podtrženo sečteno - ať už Prior, nějaká zrenovovaná stavba, nebo něco jiného tam prostě musí být. Dva studenti se potom zaměřili na vztahy mezi Priorem, náměstím a domy na něm.
Na co přišli?
V Prioru jsou velice limitované možnosti průchodů, pohledy zevnitř ven i naopak z náměstí dovnitř. Toto bylo další kritické zjištění. Studenti se také podívali na všechny cesty, ze kterých se dá dostat na náměstí. A uvědomili si, že Prior je umístěn v takovém „nejslepějším“ místě. Když jdete do centra ze všech směrů vyjma jednoho, tak Prior není ve vašem zorném poli. Tím jediným směrem je vjezd zespod ze Znojemské ulice (od City Parku). Odtud Prior vypadá příliš dominantně.
Henry Hanson, profesor a americký architekt, nyní vyučující na ČVUT v Praze.
V rámci projektu jste Masarykovo náměstí rozdělili na horní, střední a dolní. A pak jste s každou částí pracovali zvlášť...
Studenti se shodli na tom, že horní náměstí vypadá poměrně dobře. Střední náměstí je hodně o spojení s Priorem. Zde by určitě zafungovalo, kdyby se Prior s touto částí víc propojil. A dolní náměstí je nyní jen o parkování, což pro veřejný prostor není dobré. Terén je tam strohý. Jeden ze studentů se proto zaměřil na průzkum systému chodeb pod náměstím, tvorbu parkovacích garáží a vyvýšení dolního náměstí.
Jak si to vyvýšení představit? A co by na dolním náměstí vůbec mělo podle vás být?
Dolní náměstí by po tom vyvýšení bylo plošší a tím mnohem akceptovatelnější pro veřejný prostor, který by zde měl být primárně tvořen zelení. Byl by to takový protipól k horní části tvořené dlažbou. Zatímco horní náměstí je vhodné na různé akce nebo festivaly, tak ta spodní část by sloužila k relaxaci. Byla by taková „pasivnější“.
Na náměstí jste se rozhodli vyčlenit ještě jednu jeho část. Která to je a jak by se měla proměnit?
Čtvrtá část, to není náměstí, ale prostor mezi Priorem a trasou, kudy jezdí trolejbusy. Studenti rozhodli, že nejlepší bude, když tam vznikne reálná ulice se dvěma „živými“ stranami (dnes jsou na zadní straně Prioru ve směru ke Sklípku kromě vstupů do budovy jen výlohy a nástěnky, pozn. redakce). Je to tady opět o tom, jak budovu Prioru lépe propojit s ulicí. Stejně jako v případě těch tří náměstí - horního, středního a dolního - na straně druhé.
Do poloviny 70. let stával v centru Masarykova náměstí špalíček starých domů Krecl. Byl by podle vás dobrý nápad, stavět tam repliky těchto domů?
To je velmi dobrá otázka. My ji také diskutovali. Zaprvé tedy - ano, je možné opět vystavět Krecl. Položili jsme si ale také otázku, zda je to za současné situace proveditelné. A naše rozhodnutí pak celkově bylo takové, že není potřeba, aby se Prior odstraňoval. Jeho konstrukce se liší od domů okolo náměstí i od dřívějšího Kreclu. Možnosti, co můžete mít uvnitř, jsou tudíž odlišné v Prioru i v domech okolo. Pokud byste tam postavil to, co tam bylo předtím, budou vaše možnosti omezené co do rozmanitosti využití a funkčnosti budovy. Například větší komunitní prostor nebo galerie jsou v existující struktuře Prioru lépe proveditelné, než kdybyste stavěli takové domy, jaké tam byly v minulosti v Kreclu. Je to o efektivnosti toho využití.
Jeden ze studentů navrhl, aby na střeše Prioru byla kavárna s hezkou vyhlídkou na střed Jihlavy...
Ano. Soustředili jsme se i na mix využití Prioru po rekonstrukci. Byla by tam nejen kavárna, ale i bydlení.
Váš ateliér se nazývá Landscape & Architecture. Takže se jinak věnujete hlavně spojení architektury a krajiny?
Ano, většinou je to práce o souladu mezi krajinou a architekturou, o tom, kde se setkávají a existují společně. Zabýváme se ale právě i takovými místy, jako je jihlavské náměstí. To se mimochodem řadí k opravdu excelentním místům, kde studenti mohou rozklíčovávat vztahy mezi jednotlivými budovami, náměstím i lidmi, kteří na něj chodí.
Jakými konkrétními projekty se na ČVUT zabýváte nyní?
Zpracováváme dvě témata. Jedno se týká environmentálního centra pro děti v Praze 7 u Vltavy. A mám také skupinu, která se bude zabývat zlepšením vzhledu konkrétních lokalit a ulic v Praze. Příští semestr asi budeme dělat něco v Roudnici nad Labem. A rovněž nás čeká projekt „tasting land“. Bude o lokalitách, které například měly v minulosti jiné využití a procházejí proměnou. Městské zemědělství je legitimním využitím této krajiny.
Co říkají odpovědní na návrh změn jihlavského náměstí?David Beke, architekt a zastupitel za ODS: Analýza je v podstatě v pořádku. Koresponduje s tím, co asi víme všichni, že náměstí chybí stín, sezení, že tam jsou špatné chodníky, že Prior je uzavřený sám pro sebe, nikoli směrem ven. Pokud jde o dílčí návrhy, tak třeba pódium, které by z náměstí udělalo i jakýsi amfiteátr, je zajímavý a asi správný nápad. V rámci Prioru nebo nové stavby by se mohlo objevit. Parkování pod zemí je asi také v pořádku. Ale předělat Prior způsobem, jak je naznačeno v některých variantách, tak to určitě ne. To si myslím, že není cesta, která by to zachránila. Komplexně tedy ta řešení nejsou dobrá, ale to je možná dané tím, kolik na to studenti měli času a kolik mají zkušeností. Tereza Kafková, architektka, odbor rozvoje města Jihlavy: Studenti pojmenovali několik problémů, které naše náměstí podle jejich názoru má, a snažili se s nimi v návrhu nějak naložit. Jeden z amerických studentů například navrhl větší zpřístupnění Prioru z úrovně náměstí, více oken v budově, zpřístupnění střechy i pro veřejnost. To jsou třeba dílčí řešení, která i ukazují cestu, jak se s Priorem dá nakládat. Jedna studentka, také z Ameriky, by zase udělala v místech, kde jsou nyní obě nájezdové rampy obchodního domu a stánek s rychlým občerstvením, pobytovou plochu se sezením pod stromy, s částečně zastřešeným občerstvením a s veřejnými záchody. Chtěla tak vytvořit intimnější pobytovou plochu, která studentům na náměstí hodně chyběla. Těch nápadů, o kterých se dá diskutovat, je v návrhu ale víc. Připravujeme architektonickou soutěž. Její vyhlášení směřujeme na leden příštího roku. Podklady máme připravené. Předpokládáme, že diskuse odborníků pak proběhne v rámci poroty soutěže. Miroslav Tomanec, podnikatel, zastupitel za Forum Jihlava: Takto narychlo k jednotlivostem se vyjadřovat vůbec nechci. Protože pro mě je zcela zásadní v celé této problematice to, co se dohodlo hned po posledních komunálních volbách (konaly se v roce 2014, pozn. redakce). Považoval jsem to za zcela reálné a od toho se opět ustoupilo, tedy, že se dosud nezorganizoval ani jeden workshop odborníků a neudělalo se to naprosto zásadní - studie proveditelnosti ze všech možných úhlů, co by vůbec bylo reálné s Priorem udělat ve spolupráci se stranou majitele. Martin Laštovička, architekt a zastupitel za KDU-ČSL: Revitalizace náměstí se účastním, co to jde, a jsem z celého procesu tak, jak se do srpna vyvíjel, velmi zklamaný. Poslední schůzky na toto téma se neúčastnila pracovní skupina pro náměstí, ale úředníci a radní. Byl jsem tam náhodou za pana náměstka Kalinu, který nemohl. Jak je to připravováno, tak to nejede podle koncepce skupiny Beke - Tomášová - Laštovička - Výborný (uveřejněné před skoro dvěma roky). Od konce srpna čekám na avizovanou novou schůzku pracovní skupiny pro náměstí, která by měla narovnat současný stav. A pokud jde o návrhy studentů, ptáte se na střípek z mozaiky. Proto na tento dotaz zatím nebudu reagovat. |
