Ralph Carle je nyní ředitelem v jihlavské firmě Bosch Diesel. Dříve působil v...

Ralph Carle je nyní ředitelem v jihlavské firmě Bosch Diesel. Dříve působil v Brazílii, Turecku a Španělsku. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Barvy, hluk a bermudy. Tak popisuje brazilské Vánoce nový šéf Bosche

  • 0
Ralph Carle je novým obchodním ředitelem firmy Bosch Diesel, největšího zaměstnavatele na Vysočině. Do České republiky tento rodilý Němec přišel z brazilského města Curitiba, kde vedl tamní závod koncernu. I když jsou Jihoameričané přátelští, do Evropy se vrátil rád.

Z Brazílie na Vysočinu se přesunul manažer Ralph Carle. V Jihlavě má za sebou první půlrok na postu obchodního ředitele firmy Bosch Diesel, největšího podniku v Kraji Vysočina.

Za dva dny máme Štědrý den. Jaké jsou v Brazílii vánoční svátky? Asi velmi horké v porovnání s těmi v Evropě?
Ano, běháte tam za velkého horka v bermudách. Vánoce jsou tam celkově neuvěřitelné - emotivnější, spojené s velkou radostí, plné pestrých světel a také hodně hlučné.

Ralph Carle

  • Na pozici jednatele a obchodního ředitele společnosti Bosch Diesel v Jihlavě nastoupil 1. května letošního roku. Předtím vedl od roku 2011 závod firmy Bosch v brazilské Curitibě.
  • Brazílie přitom nebyla jeho první zahraniční zkušenost v koncernu Bosch Group. Působil v jeho obchodních úsecích i ve Španělsku a Turecku.
  • Je mu 52 let, je ženatý, má dvě děti.

Co budete mít letos o Štědrém dni na večeři?
To nevím, budeme je trávit u rodičů. Určitě nebudeme mít kapra. Je to ale proto, že můj otec ryby od mládí nejí. Já osobně mám ryby velmi rád, hlavně ty čerstvé.

V tomto ohledu to bylo asi v Brazílii lepší než v Česku...
V Brazílii koupíte čerstvou rybu na pobřeží, ale v Curitibě, kde jsem pracoval, už méně. Tam jsou k dostání už spíš zmražené ryby. Město leží asi 2,5 hodiny od pobřeží. Také mi chutná losos dovážený z Chile.

Jaké bylo vaše stěhování z Curitiby, kde jste řídil jiný závod ve skupině Bosch, a jak jste se v České republice během tohoto roku zabydlel?
Když padla otázka, jestli bych si dokázal představit pracovat v České republice, tak pro mě byla odpověď hned jasná - že to udělám. Šlo o stěhování blíž k mé rodné zemi, do střední Evropy. Rozdíly oproti Německu v České republice sice jsou, ale jsou velmi malé, cítím se tu jako doma. I česká a německá kuchyně je si podobná, chléb je stejný. Třeba právě toto jsem v Brazílii postrádal. Oni mají sice excelentní bílý chléb, ale neznají ten tmavý.

Jak vás přijali lidé v Jihlavě?
Přijetí bylo přátelské, dosud tu mám jen dobré zkušenosti. I když nemluvím česky, tak se lidé snaží se mnou hovořit anglicky nebo německy. Kdybych si mohl přeložit, co je napsané na cedulích na domech, tak bych si zde připadal podobně jako ve středně velkém jihoněmeckém městě.

Když porovnáte mentalitu Čechů a Brazilců, co byste nejvíc zmínil?
V Brazílii jsou obyvatelé ještě o kousek přátelštější než my Středoevropané. Vidět je už jen při tom, jak se při pozdravu objímají. Jsou také víc „fixovaní“ na lidi a skupiny lidí. Je to jiná kultura, ale na to si zvyknete.

Jsou rozdíly například ve spolehlivosti či technických znalostech zaměstnanců?
Jižní Amerika - i mnoho dalších zemí - je trochu odlišná od Německa. Jeho přednostmi jsou přesnost, píle a velké know-how zaměstnanců v technických oborech. To platí i tady pro Čechy.

A co dochvilnost?
Když máte v Brazílii nějaký termín na 13.00, přijdou všichni ve 13.15. Čas je pro ně jen relativní veličinou. Není nedůležitý, ale je výrazně méně důležitý než pro nás Středoevropany.

Fotbalové zápasy v Brazílii začínají také se čtvrthodinovým zpožděním?
(směje se) Ne, ty naopak začínají přesně. Sport je pro Brazilce nejdůležitější věc, obzvlášť fotbal. Když prohráli loni v červenci na domácím mistrovství světa s Německem 1:7, tak to je opravdu bolelo.

Pro Brazílii jsou typické karnevaly a samba. Akce Sambadrome se konala v Rio de Janeiru začátkem prosince.

Kdybyste měl poradit turistům, jaká místa v Brazílii navštívit, co by to bylo?
Ta země je opravdu velice hezká, můžete v ní podnikat úžasné výlety - například do Ria nebo k jednomu ze zázraků planety, vodopádům Iguaçu. Navštívit můžete i nádherné pláže, oblast Amazonie, pozorovat velryby... Velký rozdíl oproti Evropě je jinak v tom, že se nemůžete po městech - obzvlášť v některých jejich částech - pohybovat za tmy tak volně a bezpečně. To je další věc, které si tady ve střední Evropě vážím. Že si večer nebo v noci můžete v klidu vyrazit na procházku.

Slyšel jsem, že kořeny vaší rodiny sahají i do Česka. Je tomu opravdu tak?
Ano, můj tchán se narodil v tehdejším Československu. Když bude čas, tak si s ním společně uděláme okruh po jižní Moravě a jihu Čech. Zajedeme i k domu, kde žil, pamatuje si na něj. Tchánovi je dnes přes 80 let, ale rád na dětství v Československu vzpomíná.

Když budete cestovat po Čechách a Moravě, tak i vy poznáte republiku lépe...
... a využiji to k tomu, že navštívím typicky české restaurace. Česká jídla mi chutnají.

Rád ve volném čase i vaříte. Co třeba?
Velmi rád dělám třeba omáčku podobnou vaší svíčkové nebo typicky švábské špecle. A pak i speciální „eintopfy“ (jídla připravovaná v jednom hrnci či pekáči - pozn. redakce). Jak jsem zjistil, vaření se věnuje v Česku i řada mužů. Takže se dá také říci, že v tomto směru jsme vlastně taková běžná česká rodina.

Jak jinak trávíte volný čas?
To je jednoduché. Tím, že ho mám relativně málo, tak ten, co zbývá, trávím s rodinou. Protože syn chodí na mezinárodní školu, žijeme v Praze. Rádi se tam třeba i posadíme do autobusu nebo tramvaje a projíždíme městem. Zjišťovat, jak město funguje a vypadá, mě baví. Také vyrážíme na procházky, a ne nutně na Karlův most, kam chodí všichni. Vypravujeme se i do čtvrtí, kam se běžní turisté možná ani nedostanou, a díky tomu jsme v Praze objevili řadu zajímavých malých restaurací s výbornou kuchyní.

O čem se bavíte z pozice ředitele největšího vysočinského podniku se zástupci města Jihlavy a kraje?
Témat je víc, jedno z nich se týká infrastruktury. Stále se zabýváme tím, jak ulehčit zaměstnancům cestu do a z práce v průmyslové zóně Jihlava-Pávov. Hlavním heslem těchto jednání je otevření nájezdu a sjezdu z dálničního přivaděče u Nového Pávova.

V jaké fázi toto jednání je?
Požádali jsme zástupce města i kraje, aby s tím něco udělali. Zatím zůstane do konce června 2016 v provozu výjezd na přivaděč od Pávova, pak se musí hledat trvalé řešení pro výjezd i sjezd. My v tom zástupce města a regionu podporujeme.

O jakém dalším tématu s politiky debatujete?
Velmi důležité téma je - i s ohledem na demografický vývoj v České republice - péče o děti. Proto jsme už vícekrát mluvili s představiteli Jihlavy včetně primátora Rudolfa Chloupka o vzniku nové mateřské školy, která by například podporovala technické dovednosti u dětí a zohledňovala i směnné modely ve výrobě. Máme ústní příslib, že se ten projekt uskuteční. Školka by měla být otevřená na podzim 2017 v lokalitě Na Dolech, finance na ni by město mělo čerpat z fondů Evropské unie. Proto se rozhodlo stavět ve vlastní režii. Ta lokalita je lehce dosažitelná autem i MHD. Velmi blízko je například i jeden z našich tří jihlavských závodů.