Oba dva v rozhovoru pro MF DNES popsali, jaké mají plány s kulturní scénou ve městě pod Zelenou horou.
Nejbližší akcí je už v tomto týdnu letní kino. Na co se mohou diváci těšit?
Tamara Pecková: Rozhodli jsme se jít takovou cestou, aby to byla i příležitost pro setkávání se, když už budou u Domu kultury nachystané lavičky.
Aleš Hrbek: Letní kino se bude konat od 10. do 13. srpna, od středy do soboty, což jsou asi nejlepší dny, začátek týdne a neděle moc nefungují. Dramaturgie je postavená tak, aby na program mohli přijít lidé od tří let.
První den je na programu dokument o populární kapele Chinaski spojený s autogramiádou. Kdo ze skupiny přijede?
Hrbek: Na zahájení letního kina a svého filmu přijede exkluzivně i kapela Chinaski, která divákům zpříjemní čekání na začátek projekce. Ve čtvrtek budeme hrát premiérovou Prezidentku, která šla před prázdninami do kin, před ní bude půlhodina s Krtkem pro nejmenší diváky. V pátek nás čeká maraton s Lavim (Juliem Lavickým), nejdřív Vyšehrad: Seryjál jako sestřih streamů a potom Vyšehrad: Fylm, který přitáhne zase jiné diváky (je přístupný od 15 let - pozn. red.).
Pecková: V sobotu se těšíme na mezigenerační setkání, odpoledne vystoupí harmonikáři Chlapci z Moravy, večer se bude promítat Mach a Šebestová a následně Tajemství staré bambitky 2.
Třetí srpnovou sobotu následuje vaše největší letní akce, tradiční Horácký džbánek. Proč bude pouze jednodenní?
Hrbek: Došli jsme k závěru, že dvoudenní akce jsou nesmírně komerčně náročné. Historicky vznikl dvoudenní festival tak, že zde bylo zázemí kempu na Piláku, kde návštěvníci Džbánku nocovali. Kapel hrajících folk a country postupně ubývá. A dělat dvoudenní multižánrový festival je trošku sebevražda. Podobných akcí je strašně moc v kombinaci s nejrůznějšími městskými slavnostmi, které jsou zdarma. Z našeho pohledu je lepší připravit nabitý program na jeden den. Případně přidat samostatný koncert nebo talkshow den předem a využít připraveného zázemí…
František Černý a Karel Holas, hlavní tváře kapely Čechomor, vystupovali ve Žďáře se svojí kapelou v posledních letech několikrát, ovšem jejich vystoupení coby samostatné dvojice bude na Horáckém džbánku premiérové, že?
Hrbek: I ve dvou jsou František Černý a Karel Holas úžasní a občas takto vystupují. Začnou celý program. Skupina Nerez bude vzpomínkou na Zuzanu Navarovou, Bára Hrzánová a Mário Bihári hrají s kapelou Bachtale Apsa, vystoupí také Michal Prokop trio nebo písničkář Voxel.
Pecková: Zajímavý bude jistě i legendární Banjo Band Ivana Mládka, který letos slaví 80 let. Chtěli bychom ho uvést do síně slávy Horáckého džbánku. V doprovodném programu bude mít místo i sportovní zóna s příspěvkovou organizací Active, zapojí se vodní skauti, máme připravený Tajuplný svět podivuhodných her Jiřího Šebesty, Milan Řezníček bude mít při přestavbách program pro děti.
Loni se Horácký džbánek odehrál pouze v menší verzi na Farských humnech, což mi přišlo jako slepá vývojová větev už jen kvůli případnému výběru vstupného, protože jde o otevřený prostor na okraji centra. Teď se festival vrací na zámek, ovšem nikoliv na první nádvoří, ale na takzvanou Forotu s ovocným sadem. Proč?
Hrbek: Loni nebylo jasné, co bude po covidových opatřeních v létě. Byl to takový dárek Žďárákům, aby festival úplně nezmizel. Nedalo se počítat s velkou účastí. Farčata jsou úžasná na akce typu Den Žďáru, brunch nebo různé volnočasové aktivity, ale aby se tam dalo vybírat vstupné, muselo by se to celé oplotit. Backstage je strašně daleko od skautské klubovny, stromy ještě nejsou vzrostlé. Paní ředitelka našla Forotu, kde je stromů dost, může to mít charakter příjemného happeningu.
Pecková: Forota je krásný prostor, ale navážení věcí přes brány bude znamenat strašnou dřinu.
Kde bude stát pódium?
Hrbek: Velká stage bude směrem ke Stržanovu, už to bude kvalitativně a designově na úrovni 21. století. Ono to dřevěné pódium na prvním nádvoří mělo svoji romantiku, ale bylo to třeba kvůli velikosti některých kapel kontraproduktivní.
Zveřejnili jste už podzimní program. Co bude největší lákadlo?
Pecková: Při sestavování programu jsme se snažili, aby bylo trošku poznat, že je pod tím podepsaná jiná ruka. Jsou tam jiné tituly. Velký úspěch je, že se nám podařilo do Žďáru dostat Dejvické divadlo 22. listopadu, a to už v podzimní sezoně. Abychom dali příležitost i jiným zájemcům než jen předplatitelům, rozhodli jsme se udělat představení Vzkříšení v Domě kultury. Zatímco v divadle je kapacita zhruba 300 míst, v kulturáku se vejde pět set lidí na sezení.
Lidé v minulých letech často poukazovali, že na divadlo nemohou sehnat vstupenky, protože se jen málokdy dostane na někoho jiného než na předplatitele. Dají se čekat změny?
Pecková: Novinkou je stříbrné předplatné, podařilo se zaplnit divadlo ještě jednou celou předplatitelskou skupinou. V tuto chvíli má Žďár celkem čtyři tyto skupiny. Tak velký zájem mě překvapil, původní myšlenka byla nabídnout seniorům dřívější začátky představení. Předpokládali jsme, že někteří dosavadní předplatitelé pustí svoje permanentky a přejdou raději do stříbrné skupiny. Ale stalo se, že mnoho lidí si koupilo další skupinu navíc. Dramaturgický risk je Pražský komorní balet, ale vím, že se to bude líbit. Jsme trošku omezeni prostorem, šíře portálu v divadle je šest a půl metru a některá divadla se k nám nevejdou. Když tu hrálo na konci minulé sezony Rok na vsi Divadlo pod Palmovkou, bylo to už po derniéře v Praze, takže si mohli dovolit upravit kulisy. Balet se k nám vejde úplně na centimetry.
Hrbek: Na podzim zahrají ve Žďáře punkoví matadoři Visací zámek - 22. října. V programu máme třeba i vánoční koncerty Pavla Šporcla a Petra Bendeho, oba přizvali na svoje vystoupení místní sbory. Bende vystoupí s Blue Jeans z 2. základní školy, Šporcl se Žďáráčkem.
Podařilo se po covidu oživit kulturní scénu? Chodí v době zdražování dost lidí?
Pecková: Například kino se plní, ale to je dobrou dramaturgií. Sledujeme, jak se lístky prodávají, a s tím Aleš pracuje. Divadlo je specifické, lidé permanentky chtějí a kupují je. Velmi rychle se vzpamatovalo dětské předplatné, byl také zájem ze strany škol.
Hrbek: Rok 2019 byla doba, kdy se chodilo na všechno, bylo vidět, že peníze mezi lidmi jsou. Ať už se to týká filmů, divadla, nebo koncertů. Teď už si lidé více vybírají, za co peníze utratí. Už jednou jsem to zažil v té krizi po roce 2008, teď si myslím, že je to horší. Není problém vyprodat velké koncerty mainstreamových kapel v Praze, ale organizátoři musí opatrně pracovat s koncerty kapel, které vystupují pravidelně a není problém je vidět jindy.
Pecková: Je alchymie poskládat program tak, aby vedle prodělečného představení se objevily ty, které vydělají.
Hrbek: Kultura je takový lepší druh gamblerství. Co se týká kina, chceme doplňovat dramaturgii také o besedy, jako se to povedlo s dokumentárním filmem Plná 6 o motocyklovém závodníkovi Kamilu Holánovi. Na podzim zkusíme ve větším formátu udělat v kině cestovatele Jirku Kolbabu.
Zásadní investiční věci stihla ještě bývalá ředitelka Marcela Lorencová - zvenku prokouklo Městské divadlo, Dům kultury je hotový včetně vzduchotechniky, zrekonstruované je kino Vysočina. Co máte v plánu dál?
Pecková: Na konci srpna začne rekonstrukce vzduchotechniky v restauraci Krystal v Domě kultury. Příští rok, pokud se podaří sehnat peníze, bychom chtěli rekonstruovat sál a ozvučení Městského divadla. Něco už měla nachystané bývalá paní ředitelka Lorencová, z toho vyjdeme. Budeme to připravovat tak, aby bylo divadlo v rozpočtu na příští rok. Počet míst na rozdíl od kina snižovat nebudeme. Ještě mám nějakou vizi, ke které se na radnici neotočili zády, ale nechci to zakřiknout. Mezi Domem kultury a řekou Sázavou bychom chtěli vytvořit pobytový prostor, který by byl určený nejen pro kulturní akce, ale i pro všechny Žďáráky.
