Zadarmo si nic nedáme, tvrdí otec se synem. Oba jsou špičkoví dřevorubci

  10:04aktualizováno  10:04
Ti dva se hecují, i když odloží svoje ostré sekery a nadupané pily. Leoš a Matyáš Klímovi, táta se synem, mají za sebou další sezonu v dřevorubeckém sportu neboli timbersportu. Oba v něm patří k tuzemské špičce. Pikantní souboje svádí i spolu. Jednou je lepší syn, podruhé táta.

Leoš a Matyáš Klímovi (zleva) už se potkávají na špičkových soutěžích v timbersportu jako rivalové. „Hecujeme se pořád. Že mě mladej porazil, uslyším do dalšího závodu, kde ho vyklepnu zase já,“ říká otec Leoš. Oba se chystají i na listopadové mistrovství světa. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Kdepak, žádné letní volno. Za pár dní oběma dřevorubcům z Hamrů nad Sázavou poblíž Žďáru nad Sázavou startuje nová sezona. A hlavně, oba čeká listopadové mistrovství světa v Praze.

Na červnovém domácím šampionátu ve Frenštátu pod Radhoštěm se totiž definitivně rozhodlo, kdo získá nominaci jak mezi jednotlivci, tak do týmové štafety. „Náhodou jsme se do Prahy dostali oba dva,“ říká Leoš Klíma.

Slovo náhodou berte s rezervou. „Už jsme byli nominovaní i předloni,“ doplňuje Matyáš Klíma. Ten bude součástí týmu jako nejlepší český junior. A jeho táta si start vybojoval díky výsledkům v disciplíně Stock Saw, tedy v řezání klasickou sériově vyráběnou motorovou pilou.

Zrovna Stock Saw, kdy řežete s pilou nastavenou od výrobce, je asi nejvyrovnanější disciplína, v níž rozhodují desetinky sekundy, ne?
Leoš: Někdy i pouhé setinky.

Leoš a Matyáš Klímovi

Matyáš Klíma

  • Ve dvaceti letech je jedním z nejlepších juniorů na světě. Letos skončil sedmý na mistrovství světa kategorie Rookie, o šanci na medaili jej připravila diskvalifikace v poslední disciplíně.
  • Po třech sezonách se začíná dotahovat do české seniorské špičky, letos byl na mistrovství republiky devátý.
  • Dříve hrál basketbal.
  • Jeho dosavadním životním výsledkem je triumf na mezinárodním mistrovství Velké Británie (2018). „To bylo moje vůbec první vítězství,“ vzpomíná. Vyhrál také Rookie Cup v Německu.
  • V začátcích jej trénovala dlouholetá česká jednička Martin Komárek, techniku konzultuje i se zahraničními hvězdami dřevorubeckého sportu.

Leoš Klíma

  • Ve dřevorubeckém sportu má za sebou třináct sezon a ve 44 letech patří mezi nejzkušenější české borce.
  • Pracuje jako arborista. Pochází ze Žďáru nad Sázavou, žije v sousedních Hamrech.
  • Už třikrát byl členem české týmové štafety na mistrovství světa, letos si vybojoval nominaci počtvrté díky výsledkům ve své nejsilnější disciplíně Stock Saw, v níž v roce 2009 při French Open vytvořil evropský rekord.
  • Letos získal licenci na pořádání závodů a exhibicí. Zajišťoval mistrovství republiky ve Frenštátu i žďárskou kvalifikaci. „Chtěl bych, abychom každý rok dostali závod do Žďáru, jednou by zde mohlo být i mistrovství republiky,“ doufá.

Na republice jste skončili na devátém a desátém místě. Předpokládám, že jste oba chtěli výš.
Leoš: Chtěl jsem do osmičky, ale nepovedlo se. V prvních třech disciplínách jsem na lepší než desáté místo nedosáhl. Každá chyba mě stála body, to se pak těžko dohání. Syn byl o dva body přede mnou, no nechal jsem mu to. (směje se) Ale jemu se závod v podstatě taky nepovedl.

Je vidět, že rodinné hecování pořád funguje. Ale měli jste na to náladu i po nepovedeném vystoupení?
Leoš: Hecujeme se pořád. Že mě mladej porazil, uslyším do dalšího závodu, kde ho vyklepnu zase já.

Matyáš: Měli jsme dva cíle. Být do osmičky a dostat se do druhého kola, což nevyšlo. A aby se táta dostal do štafety. Aspoň to se povedlo.

Matyáši, vy jste měl ve Frenštátu takový dvojboj, protože jste startoval i na mezinárodním mistrovství republiky rookie, tedy kategorie do 25 let. Za třetí místo jste rád, nebo ne?
Matyáš: Na druhé místo mi chyběl bod, na první tři. Vyhrál vynikající Švéd Emil Hansson. Úplně spokojený nejsem, sekací disciplíny jsem hodně kazil.

Nicméně pozici nejlepšího českého juniora jste potvrdil. Na mistrovství světa této kategorie jste byl sedmý. To berete?
Matyáš: Tam se schází velká konkurence. Jsou tam kluci ze zámoří, kteří mají sekeru v ruce od sedmi let. Jsou na jiném levelu. Ale nějaké body jsem jim „ukradl“. I když jsem raději nekoukal na pořadí. Až před poslední disciplínou jsem si přece jen spočítal, že můžu být třetí, a znervózněl jsem. A při sekání špalku pod nohama (Underhand Chop) přišla diskvalifikace.

Je to vaše prokletá disciplína? Rozhodčí vás v ní diskvalifikovali i při domácím závodu u Pilské nádrže.
Matyáš: Při kvalifikaci jsem pouhé dva milimetry sekl do nášlapu, což se nesmí. Rozhodčí to přehlédli, ale sám jsem je na to upozornil.

Leoš: Za tohle přiznání získal při mistrovství republiky cenu fair play. Všichni se to snažíme dělat férově.

Jaká je vůbec rivalita mezi soupeři? Přece jen jde v dřevorubeckém sportu o poměrně úzkou skupinu lidí.
Matyáš: V Česku závodí asi 36 lidí.

A podporujete se navzájem, nebo si v zákulisí tupíte sekery?
Matyáš: Až na nějaké výjimky není rivalita znát.

Leoš: Bereme to na pohodu, každý má nějakou výkonnost, při trénincích a kempech si radíme. Trenéři i kluci si mezi sebou řeknou, co vidí jinak, když sledují závodníka. Rozdáme si to pak na pódiu, kdo je lepší. Není to nic ve zlém, spíš zdravé popíchnutí.

Potřebujete sílu i vytrvalost. Jak trénujete?
Leoš: Ideálně potřebujeme jednak fyzičku, ale i výbušnost a vytrvalost, dlouhý trénink na přesnost a techniku. Každý to má individuálně. Já jsem docela vytížený pracovně, tréninku už moc nedám a podle toho vypadají výsledky.

Matyáš: Do posilovny už nechodím, raději si jdu zamlátit sekerou do špalku. Trénink vypadá tak, že si postavím špalek, ale nejedu na rychlost, snažím se zasekávat technicky a po dávkách k tomu přidávám sílu. Trénink na čas nedělám.

Matyáši, úspěšně soutěžíte se seniory. Jaká jsou v tomto směru pravidla?
Matyáš: Nesmím dokončit celý šestidisciplínový závod. Kdybych se na republice dostal až do třetího vyřazovacího kola, musel bych před závěrečnou disciplínou odstoupit.

Ve srovnání s tátou jste začínal podstatně dřív. Ve dvaceti jste hotový závodník, zatímco táta první závody absolvoval až po třicítce.
Leoš: Mohl jsem začít o dvě tři sezony dřív. Ač jsem měl kondičku lepší než dnes, říkal jsem si, že to nezvládnu.

Timbersport

Roste v Česku dřevorubecký sport?
Matyáš: Před třemi roky tu byl jeden junior, teď je nás až pět. Základna se rozšiřuje a roste každý rok. Dostává se také víc do povědomí lidí. Přibývají i závody.

Leoš: Není to tak jednoduché, tento sport roste pomalu. Tréninkovými kempy projdou desítky lidí, ale část jich zjistí, že na to fyzicky nemá. Aby mohl nováček závodit, musí totiž splnit předem určité limity, aby vůbec mohl na start.

Je ve startovním poli nějaká další rodinná dvojice?
Leoš: Ještě Kamírovi.

Schyluje se ke střídání generací?
Leoš: Střídat se zatím nebude. (směje se)

Letos jste se docela přetahovali, párkrát vyhrál otec, párkrát syn.
Matyáš: Já to tátovi zadarmo nenechám. Ale to střídání generací asi ještě chvilku nenastane. A myslím, že přijdou i další rodinné dvojice. Když jsem začínal, táta měl takové řeči, že skončí. Myslím, že mu to pomohlo pokračovat. Stejně tak Honza Kamír starší, který pořád závodí srovnatelně s mladšími.

Leoš: Tehdy se mi nedařilo, výkonnost šla dolů, chtěl jsem skončit.

Co zranění, přivodil jste si někdy něco vážného?
Leoš: Při timbersportu ne, ale v práci nebo při volejbalu mě něco chytlo. Sekl jsem se jen jednou.

Co se stalo?
Leoš: Udělal jsem chybu v postoji při Underhand Chopu. Sjela mi sekera, zasáhl jsem nohu, spadl ze špalku. Dosekal jsem to, ale necítil jsem prsty. V sanitce jsme pak zjistili, že chrániče opravdu fungují.

Jaké používáte?
Leoš: Při sekacích disciplínách chrániče holení, nártů a prstů. Ty se pro jistotu berou i na řezání silnou pilou Hot Saw, i když máme ještě kalhoty z neprůřezného vlákna. Výkon pily je přece jen takový, že by to ty kalhoty nemusely zvládnout.

Když jsem viděl energii, jakou do toho závodníci dávají, divákům se musí ježit chlupy napětím. Chybný pohyb už se asi těžko zastavuje.
Leoš: To se stalo ve Švédsku na mistrovství světa Matymu, ztratil stabilitu, když už měl napřáhnuto, šlápl při tom na zem. A protože zároveň sekl do špalku, znamená to diskvalifikaci. Na druhou stranu je dobře, že nesekl sebe.

Čechům ještě do absolutní světové špičky něco chybí. Podle časů jsou stále patrné rozdíly.
Leoš: Základna v Americe, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu je mnohem širší. Je tam vysoká koncentrace hodně dobrých závodníků. Evropané se jim blíží, nejlepší Čech a v podstatě i Evropan Martin Komárek se jim dokonce vyrovnává, vždyť má také spoustu medailí z velkých akcí. Ale časy z jejich a našich akcí se moc srovnávat nedají, protože sekáme jiné dřevo, které je o něco tvrdší. To se na nejlepších časech projeví klidně několika sekundami.

Jaké dřevo se při závodech vůbec používá?
Matyáš: Na sekací disciplíny u nás máme topol osiku, velkou ruční pilou řežeme borovici vejmutovku, motorovou pilou také topol osiku. Na světových akcích se používá i borovice a na sekací topol černý, který je o poznání měkčí. Dřevo se vybírá z plantáží, kde rostou dřeviny za stejných podmínek. Pak se bez kůry zabalí a čeká, než se použije.

Leoš: Pořád je to přírodní materiál, ale je snaha vybírat co nejpodobnější kmeny. A při závodech se jednotlivé špalky losují. Většinou si vylosuju špatnej, takže se pak někdy stane, že mě syn porazí.

Matyáš: Já zase vybírám sekery. Většinou vyberu lepší tátovi než sobě. Ani motorové pily si nevybírají sami závodníci. V disciplíně Stock Saw jsou připraveny přímo od výrobce. Losuje se, která pila jde na který stojan.

Matyáši, musel vás táta do timbersportu nutit?
Matyáš: Vůbec. Hrával jsem basketbal, bolela mě kolena, skončil jsem, v sedmnácti jsem mohl začít dělat timbersport.

Leoš: Pokud by sám nechtěl, nemělo by smysl ho do něčeho kopat. V sedmnácti za mnou sám přišel, jestli mu podepíšu povolení na kemp. Nejdřív jsem ho nechtěl pustit. Mě k timbersportu přivedl Martin Komárek. Matyho ze začátku trénoval právě on, udělal s ním hodně práce. Teď ho trénuju já, probíráme spolu videa.

Učíte se i od cizinců?
Matyáš: Před tréninkovým kempem u nás byl Australan Laurence O’Toole, který byl letos na nejtěžším závodu světa Champions Trophy druhý. Měli jsme ho pak jako trenéra. Má jiný pohled, rozdílné tipy na techniku, než jak ji probírám s Kanaďanem Stirlingem Hartem. Laurence toho o timbersportu hodně ví, protože je v rodině už třetí generace, která závodně seká. Stihne snad sto závodů za rok po celém světě, je to profesionál.

O’Tooleovi jsou ještě o generaci dál než Klímovi?
Matyáš: Ano. Laurencovi je 38, jeho táta, kterému je přes 60, se pořád umí srovnat s mladšími. Zrovna nedávno závodil ve Švýcarsku.

Autor:

Nejčtenější

Řidič neměl šanci. Dodávku na D1 částečně slisoval pod zádí kamionu

Na dálnici D1 směrem na Prahu před Velkým Meziříčím se srazilo nákladní auto s...

Na dálnici D1 směrem na Prahu před Velkým Meziříčím se srazila dodávka s kamionem. Řidič vozu po převozu do nemocnice...

Na letišti v Havlíčkově Brodě havaroval kluzák. Jeho pilot na místě zemřel

Na letišti v Havlíčkově Brodě havaroval kluzák, jeho pilot nehodu nepřežil....

Na letišti v Havlíčkově Brodě se kolem nedělního poledne zřítilo bezmotorové letadlo. Při jeho pádu utrpěl smrtelná...

Řidič dostal ve vysoké rychlosti na mokru smyk, vůz slisoval pod náklaďák

Na dálnici D1 v noci na úterý havaroval dvaačtyřicetiletý řidič osobního...

Velmi rychlá jízda na mokré vozovce se v noci na úterý stala osudnou řidiči osobního vozu BMW 540. Na dálnici D1 před...

Kouč Říha: Mrzí mě, že někteří mladí se ani neomluvili

Trénink během přípravného kempu adeptů české hokejové reprezentace v Jihlavě....

V minulé sezoně sázel na jádro zkušených, se kterými obrážel turnaje Euro Hockey Tour. A nebál se kritizovat mladé i...

Mladý řidič zabil chodce a ujel, našli ho s alkoholem v těle

U železničního tunelu v Hloubětíně zemřel po partnerské potyčce pobodaný muž...

Policisté ze Žďáru nad Sázavou řeší tragickou dopravní nehodu, při které v neděli nad ránem zemřel chodec po srážce s...

Další z rubriky

Frekventovaná jihlavská ulice je v šachu. Úpravy se protáhnou do října

Rekonstrukce páteřní jihlavské silnice se zdržela v krajském městě Vysočiny z...

Chaos a stavební pauza v rozkopané rušné Hradební ulici v Jihlavě jsou dalším dopadem sporu, komu patří kanalizační a...

Kvůli nemoci přišel o nohu, sportuje však dál. A pořádá cyklojízdu pro děti

Když byl Aleš Wasserbauer v reprezentačním týmu handicapovaných, najezdil na...

Nikdy se nevzdávej! To je jedno z hesel, které si oblíbil Aleš Wasserbauer ze Žďáru nad Sázavou. Před dvanácti lety...

Nejsem sběratelka, spíše záchranářka, říká provozovatelka Muzea panenek

Marie Roháčková má v Bobrové Muzeum panenek, kde jsou k vidění exponáty z...

Panenky, které už byly často připravené na vyhození u popelnic, nacházejí azyl u Marie Roháčkové z Bobrové na Žďársku....

OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu
OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu

Podle lékařky Markéty Kellner, která zkoumá lidský mozek, jsou těhotenství a první okamžiky po porodu zásadními v jeho fungování do budoucna. Co ovlivňují a jak?

Najdete na iDNES.cz