Dnes pětipodlažní dům byl postaven v novoklasicistním stylu. Přísně symetrická stavba upoutá pozornost zaoblenými nárožími se dvěma křídly i předsazeným a zvýšeným štítem. Na půdorysu písmene C a ve srovnání s okolními domy v lokalitě působí až impozantně.
Dům si v roce 1925 nechal postavit Ústřední svaz pěstitelů zemáků. „Tak rozsáhlou stavbu si mohl dovolit, neboť prostřednictvím dalších organizací prakticky ovlivňoval většinu zemědělského produkčního, obchodního a zpracovatelského potenciálu v kraji,“ uvedl pro radniční Havlíčkobrodské listy historik a archivář Státního okresního archivu Miloš Tajovský.
Stavba ikonického domu trvala pouhé dva roky. Navrhl ho pražský architekt W. Honich. O stavební práce se postarala místní firma Františka Lišky. Do nového domu se pak přestěhovala většina agrárních organizací. Dostal název Rolnický dům.
 |
Nesloužil však jen jako reprezentativní sídlo zemědělců. V budově byl prostor i pro další využití. V přízemí se zabydlely obchody a restaurace, v domě dokonce sloužily parní lázně a v přízemí fungovala družstevní mlékárna. „Nikoliv prodejna, ale skutečná výrobna mlékárenského zboží,“ podotýká Tajovský.
„Český pse, jak nedáš hadr dolů, zastřelím tě“
Do historie města se budova výrazně vepsala o dvacet let později, když končila druhá světová válka. Na přelomu dubna a května 1945 Rudá armáda nezadržitelně postupovala Moravou směrem ku Praze. Místní odbojáři se připravovali na povstání a revoluční národní výbor na převzetí moci. V sobotu 5. května, ráno přesně v 9:15, přišla na telefonní ústřednu Rolnického domu zpráva, že v Praze vypuklo povstání.
„Správce objektu Miloslav Pittner nelenil, z úkrytu vytáhl československou vlajku a společně s Josefem Vyhnalíkem, redaktorem Havlíčkova kraje, který v domě taktéž sídlil, ji vyvěsil na budovu,“ přiblížil Tajovský. Ihned poté se Josef Vyhnalík odebral do města, aby o pražských událostech zpravil členy revolučního národního výboru.
Německý Brod se Havlíčkovým stal už před koncem války |
Pittnera však čekaly mnohem dramatičtější momenty. V Rolnickém domě tehdy měla úřadovnu mimo jiné i německá policie. A aby na budově vlála československá vlajka, navíc na konci války jako na vůbec první budově ve městě, to nemohla strpět.
„Vzápětí přiběhl velitel německých četníků jako smyslů zbavený a řval, že všechno jsem zavinil já. Přitom mě tloukl pěstí do hlavy a já ustupoval ke dveřím. Několik ran hlavou o dveře a já se dostal na chodbu,“ popisoval později Pittner.
Tím to ale neskončilo. Velitel vytáhl revolver a na správce namířil „Křičel jako zběsilý: ‚Ty český pse, jak nedáš ten hadr dolů, tak tě na místě zastřelím, rozumíš tomu?‘,“ líčil ve svých vzpomínkách.
Pittnerovi se přeci jen podařilo utéct a při následné honičce s četníky se ukryl v jednom z bytů. Poté nepozorovaně opustil budovu zadním vchodem.
Název se dvakrát změnil, pak se vrátil zpět
Mezitím Broďáci po zprávách o vypuknutí povstání v Praze zaplnili náměstí. Správy nad městem se ujal revoluční národní výbor, který okamžitě z balkonu radnice oznámil přejmenování města z Německého Brodu na Havlíčkův Brod. Občané to s nadšením přijali.
Radost však rychle přerušil zásah jihlavského gestapa, který zaktivizoval místní silnou jednotku SS. Brod a jeho občané si pak prožili další tři dramatické dny, než se definitivně dočkali osvobození.
Před 150 lety vdechla železnice Brodu nový život, bez ní by město živořilo |
V událostech z konce druhé světové války hrál Rolnický dům nezastupitelnou roli. „Na paměť místa, kde poprvé po šesti letech opět zavlála československá vlajka, jež se stala signálem k povstání proti okupantům v našem městě, byl Rolnický dům přejmenován na Dům 5. května,“ sdělil Miloš Tajovský. Čin připomíná i bronzová pamětní deska u hlavního vchodu.
Název Dům 5. května přetrval i po konci komunistického režimu. Změnil ho až nový majitel, který na přelomu tisíciletí budovu získal. Stala se jím stavební společnost Ross. Ta budovu po letech opravila, přistavěla část bočních křídel a v rozlehlých půdních prostorách zřídila nové byty. Dala jí název RossIn.
Ten ale dlouhého trvání neměl a ani se dostatečně nevžil. Po krachu stavební firmy koupil většinový podíl v domě soukromý majitel. Posledních osm let nese budova opět původní název Rolnický dům. Někdejším účelům už ovšem neslouží. V budově jsou komerční prostory, kanceláře i ordinace, ve vyšších patrech pak byty. Zemědělské organizace tu už sídlo nemají.
