Zhruba třetina sedmihektarového území se nachází v takzvaném ochranném pásmu elektrického vedení. „Údržba tam tedy doposud probíhala tak, že plochy pod dráty postupně zarostly náletovými dřevinami, travou, třtinou křovištní i invazivními druhy rostlin. A tak to jednou za pár let energetická společnost celé projela frézou,“ popsal za Agenturu ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Vysočina. Právě ochranáři, společně s městem a spolkem Sdružení Krajina, na vzniku nové rezervace spolupracují.
Opakovaná údržba a čištění terénu frézou jsou však k přírodě značně nešetrná. Po jejím „řádění“ nemizí pouze nežádoucí křoviska, ale je osudná i pro hmyz, obojživelníky a další drobné živočichy. Takovým zásahům bude nyní konec, neboť o území v majetku města začnou pečovat vhodnější, živé „sekačky“.
Kam nemohou stroje, musejí zvířata. Žďárskou Zelenou horu spásá stádo beranů |
„Pastvu zatím plánujeme s pěti shetlandskými poníky a zhruba desítkou ovcí. Počet zvířat se pak ale může podle potřeby ještě postupně měnit,“ nastínil Tomáš Blažek, ředitel Sdružení Krajina, které sídlí v Počítkách u Žďáru.
Tomuto spolku se povedlo na oživení neutěšeného, ale přírodně dost cenného prostoru získat dotaci. Ta i pokryje veškeré více než třímilionové náklady.
Založeny budou květnaté louky i nové tůně
Na místě už jsou nyní v běhu přípravné práce. „Území určené pro pastvu bylo upraveno půdní frézou a poté přejeto klasickými branami jako příprava na setí. Ve spolupráci se žďárskou školou Na Radosti jsme tam pak vyseli regionální luční směs, která obsahuje vybrané rostliny, typické pro Žďárské vrchy,“ popsala Dagmar Kafková ze Sdružení Krajina. Do půdy už putovala rovněž semena, z nichž vyrostou květnaté pásy - zdroj nektaru pro včely a další opylovače.
Pastva bude zpočátku podpořena ještě kosením. Počítá se s ní od příštího roku prozatím na asi pěti hektarech; časem je v plánu ji ještě o jeden hektar rozšířit.
Na území, nacházejícím se jižně od Žďáru, mezi výpadovkou na Jihlavu a železniční tratí, vznikne také šest nových tůní. Plus město plánuje i obnovu několika dalších, jež u Kamenného rybníka už jsou, ovšem dost zanesené a zarostlé. Jejich obnova má pomoci kriticky ohroženým obojživelníkům, kteří se tam vyskytují. Konkrétně se jedná třeba o kuňku obecnou či čolka velkého.
„Celý projekt spočívá v proměně zanedbané, nevyužité a tak trochu opomíjené příměstské lokality pod vysokým napětím do podoby, která půjde více vstříc přírodě. Zlepší se také zadržování vody v krajině a v neposlední řadě místo poslouží veřejnosti jako odpočinkový, volnočasový i edukační prostor,“ vysvětlil žďárský starosta Martin Mrkos.
Ve finále by mohla vzniknout přírodní učebna
Ohrady s pasoucími se shetlandskými poníky a ovcemi plemene romney budou totiž průchozí, podobně jako je tomu například v okolí žďárského kostela na Zelené hoře. I tam se mohou zájemci procházet po louce s poklidně přežvykujícími berany. V rezervaci jsou navíc do budoucna v plánu i informační panely či vyhlídka na pastvinu.
„Mohla by tu vzniknout podobná přírodní učebna, jaká funguje třeba v Novém Městě na Moravě nebo v Křižánkách,“ zamýšlí se Blažek.
Květenu na Vysočině utiskují zelení vetřelci. Ochránci se jich zbavují ručně |
V péči o budoucí příměstské biocentrum je už aktivní zmíněná škola Na Radosti, a tento komunitní přesah má pokračovat dle Blažka i nadále, samozřejmě i s možností zapojení dalších zájemců.
Žďárští věří, že se rezervace stane častým cílem vycházek místních i turistů. Předpokladem pro to je mimo jiné těsná blízkost Žďáru i městských lesů. „Tyto lesy mají takzvanou funkci zvláštního určení - slouží hlavně pro relaxaci a odpočinek. Navazují navíc na naši soustavu Vetelských rybníků, kam lidé často jezdí na kole a chodí na procházky, zmínil Mrkos.
Inspirace, jak se o plochy pod dráty starat
Právě provázanost s rybniční sítí považuje za přínos i Sdružení Krajina. „Každé opečovávané území je skvělé, ale když ho obklopuje jen zástavba či síť silnic, živočichové nemohou dál migrovat. Prostupnost krajiny je přitom pro ně velmi důležitá,“ upozornil ředitel spolku.
Podle ochranářů by se nová rezervace mohla stát vzorovou plochou a inspirací pro další města i jiné majitele pozemků pod elektrickými dráty. „Tato území nejsou většinou využívaná, přitom mají často velký potenciál,“ míní Hlaváč.
Dotace pokryje náklady na projekt do září 2029. Poté bude péči dotovat Žďár, a to minimálně do roku 2034. „Udržitelnost vyjde město na asi 300 tisíc ročně,“ dodal starosta.
