„Kdyby doslova za minutu dvanáct nebyl kostel opraven, hrozilo, že by musel být pravděpodobně dlouhodobě uzavřen pro statickou nestabilitu. Hrozilo, že by návštěvníci mohli být zasaženi částmi odpadajících fresek,“ pověděl jaroměřický farář Tomáš Holcner.
Při rekonstrukci restaurátoři v kupoli obnovili rozměrné 300 let staré fresky od Karla Františka Teppera a nově vytvořili zaniklou někdejší malbu Božího oka ve světlíku – takzvané lucerně – nad kupolí. „Je fascinující, že ta velká freska tolik let od vzniku až dodnes vydržela v dobrém stavu, i když před započetím oprav měla desítky trhlin a prasklin,“ popsal Holcner.
 |
Kostel byl uzavřen v roce 2019. V následujícím roce bylo v jeho interiéru vztyčeno velké lešení se středovou věží, která podpírala kupoli, jež je téměř celá ze dřeva.
„Kupole nebyla původně pokryta měděným plechem, ale dřevěným šindelem, takže tam dlouhodobě zatékalo. Po staletích začaly praskat svorné prvky, především lucerna. Praskliny zapříčinily posuny konstrukce krovu a nakonec se i vlastní lucerna začala naklánět a praskat,“ popsal Holcner.
Na freskách se dvakrát objevuje šlechtic
Po obnově fresek vyniknou zajímavé detaily. Pravděpodobně dvakrát je totiž na výmalbě zobrazen sám jaroměřický šlechtic Jan Adam z Questenberka. Ten byl velkým mecenášem umění a v roce 1737 jaroměřický kostel nechal do jeho současné podoby vybudovat přestavbou staršího chrámu.
„Zobrazení Questenberka v kupoli se předpokládá, i když písemné doklady pro to nemáme. On si na vytvoření fresky zjevně pozval nejlepší mistry své doby, které mohl zaplatit. Kvalita malby je velmi zřetelná, a tak si můžeme všimnout, že malíři vytvořili postavě Jana Evangelisty tvář nápadně podobnou tváři Questenberkově a stejně tak u výjevu vyzdvižení sv. Markéty do nebe jsou tváře andělů výrazně podobné na Questenberka a jeho manželku,“ popsal farář Holcner.
V rámci rekonstrukce kostel získal čtyři nové prvky liturgické výbavy: křtitelnici u vstupu, oltářní stůl, věčné světlo a ambon čili čtenářský pult uprostřed chrámové lodi. Jejich autorem je akademický sochař Otmar Oliva z Velehradu, mimo jiné autor výzdoby soukromé kaple papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu.
„Tyto prvky byly zaplaceny mimo vlastní rekonstrukci kostela z darů tří donátorských rodin,“ podotkl Holcner.
Bílý mramor z Řecka a světlá dlažba
Křtitelnice, ambon i oltářní stůl jsou z bílého mramoru z řeckého ostrova Thassos a z bronzu. „První křest se uskutečnil v nové křtitelnici hned v neděli po znovuotevření kostela,“ poznamenal Holcner.
Vyčištěn byl rozměrný hlavní oltářní obraz. Nově jsou nasvícené boční výklenkové kaple. Chrám získal také novou světlou dlažbu.
Obnoveny byly také stará i nová sakristie a oratoř, tedy prostor, z něhož prosklenou stěnou sledovali bohoslužby šlechtici. „Oratoř v minulosti nebyla zpřístupněná návštěvníkům. Sloužila jako skladiště farních depozitářů,“ řekl Holcner.
Novinkou je opravené schodiště do jižní chrámové věže, která bude v turistické sezoně v rámci prohlídkových tras zpřístupněna návštěvníkům. Nově otevřena bude také terasa u kostela s vyhlídkou na zámecký park, která bude prostorem posezení při kavárně, fungující zde jako součást farního komunitního centra.
Rekonstrukci farnost zaplatila převážně z evropské dotace, přispěla také vlastními penězi z darů a sbírek. Investici podpořilo i město a Kraj Vysočina.
Obnova kostela sv. Markéty ještě není úplná. Zrestaurování například čeká chrámové lavice.
