Nemocných či uhynulých raků v oblasti Bystřice nad Pernštejnem si lidé všimli v uplynulých dnech. „Bylo patrné, že mnozí raci měli příznaky nákazy. Někteří ještě byli živí,“ uvedl pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny Josef Havelka, který na problém veterinární správu upozornil.
„Zprvu se jednalo asi o patnáct jedinců na úseku dlouhém zhruba 300 metrů,“ prozradil mluvčí SVS Petr Vorlíček.
Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu v Praze prokázalo ve vzorcích uhynulých raků původce nákazy. Tím byl račí mor, což je plísňové onemocnění, které napadá evropské raky a způsobuje jejich úhyn.
„Na tuto nákazu neexistuje účinná léčba. To zásadní a prakticky jediné možné, co lze udělat, je vymezit ochranné pásmo a přijmout v něm opatření na zamezení šíření nákazy. Ta časem vymizí, ale velkou část populace mor vyhubí,“ konstatoval Vorlíček.
Zakazuje se přemísťování ryb do jiných vod
Ochranné pásmo veterináři vymezili od výtoku říčky z Domanínského rybníka až po ústí Bystřice do řeky Svratky. Je dlouhé přibližně patnáct kilometrů. Platí v něm přísná omezení.
„Zakazuje se přemísťování ryb a dalších vodních živočichů z ochranného pásma do jiných vod. V ochranném pásmu je po lovu ryb nutné provést mechanickou očistu a dezinfekci rybářského náčiní,“ vyjmenoval Vorlíček.
„Bohužel, nákaza se může poměrně snadno šířit i proti proudu říčky. To situaci docela komplikuje. I proto bylo ustanoveno tak široké ochranné pásmo,“ vysvětluje Havelka.
Mimořádná veterinární opatření budou v platnosti půl roku. Agentura ochrany přírody a krajiny umístila v ochranném pásmu informační tabule, na kterých jsou opatření popsaná. Rovněž jsou na nich uvedené informace o nákaze a o možnostech prevence jejího šíření.
„Za nesplnění nebo porušení povinností vyplývajících z mimořádných veterinárních opatření může Krajská veterinární správa pro Kraj Vysočina uložit pokutu,“ upozornil mluvčí Státní veterinární správy.
Zdrojem nákazy jsou nepůvodní druhy
Račí mor je závažné infekční plísňové onemocnění, které napadá evropské druhy raků a způsobuje jejich úhyny. Zdrojem nákazy jsou nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky, které jsou na rozdíl od původních evropských raků vůči nákaze odolné.
Plíseň roste rakům na těle a do vody uvolňuje pohyblivé spory, jimiž se rozmnožuje. Plíseň je výhradně račím parazitem, jiné živočichy neohrožuje. Spory mohou přežívat ve vodě týdny až měsíce.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
K šíření přispívá například vypouštění raků do vodních toků z akvárií či vypouštění ryb, které mohly pobývat v kontaminované vodě. Spory se mohou šířit i na rybářském náčiní. K přenosu nemoci stačí i voda infikovaná zoosporami či mokré předměty, například sítě nebo holínky.
Podle Petra Vorlíčka se v České republice račí mor objevuje v jednotkách případů ročně. „Například loni jsme měli hlášené tři případy výskytu,“ podotkl. Pokud se dodržují přijatá opatření, jedná se o lokální problém.
Není ale výjimečné, že moru padne za oběť celá račí populace v daném místě. „Obvykle pro danou lokalitu bývá výskyt račího moru fatální. Jsem si skoro jist, že živé raky říční už bych v Bystřici dnes nenašel,“ poznamenal Josef Havelka. Nezastírá přitom strach o další lokality s potvrzeným výskytem raka říčního. Ty se nachází nedaleko.
18. srpna 2023 |
