Desítky vlaštovek v minulosti hnízdily v areálu bývalého statku mezi Rozkošskou a Ledečskou ulicí. Protože léta nevyužívaná stará stavení notně zchátrala a developer vypracoval projekt na výstavbu nového sídliště v této lokalitě, musela být zbourána.
Jenže co s vlaštovkami?
Ochránci přírody proto přišli s originální myšlenkou. Pro vlaštovky vybudují náhradní hnízdiště. Jako jedno z opatření to v rámci stavebního řízení orgán ochrany přírody nařídil investorovi. Ten na takové řešení přistoupil.
Na městském pozemku nedaleko zbouraného statku tak vyrostl malý dřevěný domeček o půdorysu 5 krát 7 metrů. Speciálně je určen vlaštovkám, prostor pod střechou pak mohou využívat k úkrytům netopýři. „Je to první dům tohoto typu v republice,“ poznamenal vedoucí havlíčkobrodského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč.
„Společně s ochránci přírody jsme vytvořili projekt, dohodli se s městem na možnosti využít část jeho pozemku a dům jsme postavili. Vyšlo to přibližně na 150 tisíc korun,“ prozradil Adam Hlaváč, developer, který výstavbu na místě bývalého statku připravuje. Shoda jmen s Václavem Hlaváčem je čistě náhodná. Firma vlaštovčí dům zafinancovala z vlastních peněz. „Chystaný projekt to nijak neohrozí,“ pousmál se investor.
O umělá hnízda vlaštovky nestály, stavěly svoje
Domek se začal stavět v březnu, během dubna ho dělníci dokončili. Stihli to na poslední chvíli před zahájením hnízdění vlaštovek. Už během pár dní se v něm zabydlel jeden pár vlaštovek. Postavil hnízdo, samice sedí na vejcích. První malé vlaštovky by se podle Václava Hlaváče měly vylíhnout právě o tomto víkendu.
„Stalo se to 15. května. Nejprve přilétl sameček, asi čtyřikrát během dne. Dům si prohlížel, byl i uvnitř. Pak se na pár dní ztratil. Už jsme si mysleli, že ho nezaujal. Po třech dnech se ale vrátil i se samičkou. Bylo vidět, že tam zůstávají, začali tam postupně i nocovat,“ popsal Václav Hlaváč. Díky fotopasti a kvalitnímu fotoaparátu má přehled, co se uvnitř děje.
Krmítkům na Vysočině kraluje sýkora, polepšil si kos. Nejvíce je však vrabců |
Přestože ochránci přírody interiér domečku vybavili několika prefabrikovanými napodobeninami vlaštovčích hnízd, ptáci si poměrně záhy začali stavět své vlastní. „Vlaštovky si staví hnízdo z bláta a slin. Protože v květnu bylo poměrně sucho, připravili jsme jim hned u domu a denně doplňovali kaluž vody. Okamžitě se ji naučili využívat a hnízdo měli hotové během pěti dnů,“ říká Václav Hlaváč.
Jak ovšem upozornil, nalákat do nového domu první obyvatele nebylo vůbec jednoduché. Vlaštovky jsou totiž tvorové velice konzervativní. Jak se někde zabydlí, nechtějí jinam a na známé místo se vracejí. Nosí v sobě zakódované místo, kde se narodili a kde se usadili.
„Bylo nám jasné, že jdeme do rizika, a tak jsme se snažili pro přehnízdění vlaštovek udělat maximum. Hned, jak byl dům dokončen, nainstalovali jsme na něj reproduktory a lákali zájemce na vlaštovčí zpěv,“ vypráví Václav Hlaváč. Večer co večer pak musel jezdit reproduktory vypínat.
Místa k hnízdění těchto ptáků ve městech mizí
Že se už po pár dnech v domě usídlil jeden pár, považuje za ohromný úspěch. Dává naději, že další vlaštovky budou následovat. Při navrhování domu se počítalo s jeho obsazením až během čtyř let.
„Je to ohromný úspěch možná až evropského významu, mám z toho hroznou radost. Vypadalo to jako bláznivý nápad, ale povedlo se ho, zdá se, dotáhnout. Moc si toho cením,“ vzkázal starosta města Zbyněk Stejskal. Sám se v hnízdění vlaštovek angažuje. Na tento projekt ale z veřejných peněz nešla ani koruna.
Vlaštovky to mají ve městech čím dál těžší. „Je to původně jeskynní druh, který se naučil využívat lidská obydlí, stáje, stodoly. Býval nejtypičtějším ptákem vesnických stavení. Jenže dnes jsou nemovitosti ve městech udržované a vhodná hnízdiště mizí,“ vysvětluje Václav Hlaváč. Hnízdění třeba na nákladních rampách obchodů nebo v automyčkách bývá často neúspěšné.
Stovky bytů i domů. Havlíčkův Brod otevírá cestu investorům a nové výstavbě |
Konkrétně v Havlíčkově Brodě si tito ptáci oblíbili kryté společné garáže. Usadili se v nich jak na Ledečské ulici, tak v ulici Zahradnického. Byť si v prvně jmenovaných budovali hnízda na společné chodbě a nikoliv přímo v jednotlivých stáních, majitelé je tam nechtěli. Podle ochránce přírody jim to dali najevo nešťastným způsobem.
„Část vlastníků byla až tak zarputilá, že někdo v době hnízdění ptáků zavřel všechna okna. Polovina zdejší populace tak byla uvězněna bez potravy uvnitř, druhá polovina zoufale létala venku a hledala cestu dovnitř. Lidem bylo úplně jedno, co způsobili,“ zlobí se Hlaváč. V Zahradnického ulici u Penny marketu se tak daleko situace nevyhrotila.
Největším nepřítelem jsou kočky a kuny
Kromě člověka se vlaštovky i ve městech musí mít na pozoru před svými přirozenými nepřáteli. Těmi jsou, vyjma velmi vzácných dravců ostřížů a častějších kavek, v první řadě kočky a kuny. Pokud se dostanou k hnízdišti, dokážou celou populaci doslova zdecimovat. Proto museli stavitelé dům důkladně zabezpečit.
„Otvory jsou zajištěné plechem, stavení je obehnané drátem, což kuny ani kočky nemají rády. Proti kavkám jsme se pojistili natažením ohradníkové šňůry kolem vletů. Kavka by si na ni musela sednout, a to si netroufne,“ líčí Václav Hlaváč.
Až se mladé vlaštovky vylíhnou, chce Agentura ochrany přírody a krajiny vlaštovčí dům využívat i k osvětě a pozorování vlaštovek či netopýrů. „Po domluvě se zájemci mohou přijít podívat, nakouknout s námi i dovnitř. Budeme se snažit zveřejňovat i videa a záběry z přístrojů, které tam máme,“ plánuje Václav Hlaváč.
A kdo ví, časem možná podobných vlaštovčích domů po Brodě vyroste víc. Nakloněn je tomu i starosta Stejskal.
