Ten kontrast bije do očí. Na jedné straně je toto varování od policistů: „Buďte opatrní a nedůvěřiví k cizím lidem. Nepouštějte domů žádné cizí osoby.“ Takto policie už dlouho varuje zejména starší lidi, aby se bránili různým „šmejdům“.
A v této atmosféře nedávno přišly na radnice v Jihlavě a Třebíči dopisy z Akademie věd ČR, že se i u nich pořádá „výzkum v domácnostech“.
Jihlava a Třebíč jsou města, která mají na svém území zákaz podomního prodeje. Nyní mají vedení radnic vědcům pomoci svojí důvěryhodností. A to tak, že budou informovat své obyvatele, aby s návštěvami počítali.
Ovšem třeba třebíčskému starostovi Pavlu Janatovi přišel dopis se žádostí až několik dní po začátku výzkumu. „Je to zvláštní. Takže možná už někde byli,“ poznamenal k tomu starosta.
Dotazování trvá asi 40 minut, výběr domácností je náhodný
Dotazování potrvá až do konce listopadu prostřednictvím společnosti Median. V jedné rodině má trvat kladení otázek až čtyřicet minut.
„Jde o akademický projekt s názvem Společenské vztahy. Výzkum se koná ve třiceti zemích světa,“ uvedl Daniel Prokop ze společnosti Median.
Tazatelé podle něj musí ukázat lidem průkaz Medianu. „Výzkum se týká tradičních sociálních sítí a vztahů ve společnosti. Tím nemyslím Facebook, ale jak lidi komunikují s ostatními ve společnosti. Nakolik znají příslušníky různých povolání a podobně. Není v něm nic přehnaně osobního,“ doplnil Prokop.
Lidé by také měli dopředu vědět, jestli mají odpovídat ve svých bytech, či jen u vstupních dveří. Nebo jestli tazatelé zazvoní bez ohlášení, či si předem domlouvají schůzky. Výběr domácností, které zástupci Medianu navštěvují, je náhodný.
„Ale v metodice máme i možnost sjednat si schůzku jinde. Tazatelé nejprve domácnostem distribuují dopisy, kde je výzkum popsán. Informovali jsme rovněž obce, kde výzkum probíhá,“ doplnil Daniel Prokop.
Účastníci obdrží drobný dárek, jejich ochota ale klesá
Celkem bude osloveno 4,5 tisíce domácností v celé České republice. Vyptávání je anonymní. Poznatky budou podle Akademie věd sloužit nejen českým, ale i zahraničním vědcům. Mohou prý být následně základem pro zlepšování sociální politiky.
Účastníci výzkumu obdrží malý dárek. Michaela Röschová ze Sociologického ústavu Akademie věd však přiznává, že je v posledních letech složité získávat důvěru dotazovaných.
„Zatímco před dvěma desetiletími byla ochota veřejnosti účastnit se výzkumů velmi vysoká, dnes se již dostavila obecná únava z různých průzkumů, které jsou bohužel nezřídka jenom zástěrkou pro nějaký obchodní úmysl,“ uvedla.
K tomu se podle ní přidávají obavy o bezpečí a soukromí, strach z podomního prodeje i obecná nedůvěra k výzkumům všeho typu. Nebo zkrátka pocit, že i když se výzkumu člověk zúčastní, ničemu tím nepomůže a nic nezmění.
„U seriózního výzkumu musí mít respondent možnost předem si ověřit na dalších místech informace o obsahu a způsobu jeho provádění. Proto radíme občanům, aby se v případě jakýchkoli pochybností nejprve doptávali jak samotných tazatelů, tak organizací, pro něž dotazování provádí. Seriózní výzkumy jsou na takové otázky připraveny,“ ujistila Röschová.
Opatrnost je podle ní na místě zvláště v případě seniorů. Organizátoři kvalitních výzkumů mají udělat vše pro to, aby neohrozili bezpečí respondentů a také aby si uměli jejich důvěru získat.
