„Bydlím kilometr a půl odsud, postavil jsem si zde před osmi lety dům. A najednou vám ze dne na den řeknou, že váš dům i pozemky ztratily hodnotu a že vám teoreticky hrozí za humny takováto megastavba,“ kroutí hlavou Petr Andrýsek.
On sám je nyní místopředsedou Spolku SOS Na Skalním. V sobotu se svými kolegy uspořádal v lokalitě protestní akci, které se zúčastnilo více než pět stovek lidí z obcí v okolí. Nejprve se vydaly na pochod či cyklojízdu, pak se sešly pod vrcholem kopce, kde by jednou mohlo úložiště vzniknout.
Lidé se tímto způsobem v lokalitě Na Skalním přidali k celorepublikovému protestu. Ten byl pojmenován jako Den proti úložišti a uskutečnil se ve všech devíti lokalitách, které dosud Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytipovala.
Lokalita Na Skalním rozléhající se v okolí obcí Boňov, Lipník, Myslibořice a Ratibořice severovýchodně od Jaroměřic nad Rokytnou při tom dlouho mezi vytipovanými místy pro vybudování hlubinného úložiště nebyla. Alespoň lidé nic netušili.
„Dozvěděli jsme se to až před necelými dvěma měsíci s tím, že se celá věc připravuje už od roku 2015 a že už se tu uskutečnily nějaké výzkumy. Bylo to vše potají, většina zdejších občanů o ničem nevěděla,“ tvrdí Andrýsek.
„Pro nás to bylo obrovským překvapením. Od starostů šla informace, že se jedná o předběžný úmysl, který není ničím podložen. A najednou přijde někdo s tím, že je po dvou letech hotová studie, která nás má dát na roveň s lokalitami, které se zkoumají deset nebo dvanáct let,“ říká.
Vždyť SÚRAO říká na každé besedě něco jiného, diví se lidé
Během poslední doby se odpůrci záměru sešli na několika besedách s představiteli SÚRAO. A z jejich výsledků jsou čím dál víc rozčarovaní. „Vždy na nich mluvili trochu jinak,“ podivuje se František Krotký, který na protest přišel z Lipníka.
„Na každé jednání přišli s jinou variantou, přestože to údajně připravují patnáct let. Každý týden mění koncepci. Jednou se do úložiště má dopravovat materiál uložený v pevných schránkách a podruhé ne, jednou má jet po silnici a jindy zase po železnici, jednou mluví o tunelu, podruhé jen o šikmé pět kilometrů dlouhé chodbě. Na tom všem je vidět, že se vaří z vody,“ nelíbí se Andrýskovi.
Lidé pak mají zákonitě největší výhrady ke způsobu komunikace ze strany státu a SÚRAO. Nikdo jim negarantoval, jak bezpečné úložiště bude. Lidé hovoří o tom, že by navíc nemělo být nikterak hlídané a nikdo by nemonitoroval procesy, k jakým po letech pod zemí bude v radioaktivním odpadu docházet.
Na Skalním
„Co jsme slyšeli, úložiště se vybuduje, pak se uzavře a nebude nijak monitorované. Máme strach o své děti, aby se nemusely stěhovat pryč a aby ze zdejší krajiny něco zbylo,“ podotkla Marie Rotková starší z Ratibořic.
„Je spousta otázek, na které nikdo neumí odpovědět, spousta nejasností, spousta faktů, které se SÚRAO snaží nějak prezentovat, ale při tom si za nimi ani nestojí. Na každé schůzi mluví jinak. Ani si nejsou jisti tím, jak bude odpad po letech reagovat,“ doplnila ji Marcela Jeřábková pocházející ze stejné vesnice.
„Je to úlitba lobby, která chce stavět pátý blok v Dukovanech“
Podle dalšího účastníka protestu, Petra Sedláka z Třebíče, by měli odborníci hledat jinou variantu, než je ukládání odpadu do země. „Připadá mi, že chybí jakákoliv alternativa, že se o ní vůbec nemluví,“ namítá.
Za hodně laciné při tom považuje to, že by stát obcím, poblíž kterých by úložiště třeba jednou vzniklo, vyplácel peníze. „Slibovat za to peníze na nové hřiště či kabiny mi přijde hodně laciné. Kluci třeba za pár let fotbal hrát přestanou, ale úložiště tu bude navždy. To je chvilková radost za dlouhodobé nebezpečí,“ varoval.
Častý názor na protestní akci byl takový, že je už předem rozhodnuto a že úložiště vznikne právě Na Skalním. „Přijde mi, že je to úlitba lobby, která chce stavět pátý blok v Dukovanech. Řekli ‚dejte nám pátý blok, my vám pomůžeme s úložištěm‘. A samozřejmě to nenavrhli u sebe,“ poznamenal Petr Andrýsek. Lokalita Na Skalním je dukovanské elektrárně nejblíž, je to jen 15 kilometrů vzdušnou čarou.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého jaderného paliva, má vzniknout do roku 2065. Stavba a provoz mají stát asi 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů v areálech elektráren.
Pro zřízení úložišť bylo vytipováno devět lokalit, z toho hned dvě se nachází na Třebíčsku a čtyři v Kraji Vysočina. SÚRAO chce do konce roku zúžit počet vhodných míst na čtyři.
