Starostové si od projektu slibují výrazné oživení turistického ruchu na Třešťsku, Telčsku, Jemnicku, Dačicku. A také ve dvou regionech na severu Rakouska.
„Snažíme se o to od roku 2015. Celý projekt je koncipován jako připomenutí dávno zapomenutého dědictví minulosti. Chceme ukázat naše přírodní i kulturní bohatství a rádi bychom, aby u nás i díky tomu turisté trávili více času,“ říká Eva Požárová, místostarostka Třeště a předsedkyně Mikroregionu Třešťsko.
Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Viléma Frčka byl projekt odsouhlasen na konci března v rakouském Freistadtu.
„V současnosti probíhá fáze přípravy smluvní dokumentace mezi jednotlivými vedoucími partnery a řídícím orgánem, kterým je Úřad vlády Dolního Rakouska. V nejbližších dnech mohou žadatelé očekávat oficiální vyrozumění o stavu projektu,“ uvedl.
Podle informací MF DNES byla projektu přiznána částka ve výši 1,5 milionu eur.
O sumu se podělí sedm partnerů - pět českých a dva z Rakouska. Za českou stranu je kromě Třešťska, Telčska, Jemnicka a Dačicka zapojená i Akademie věd České republiky, která je vlastníkem zámeckého hotelu a parku v Třešti.
Prokoukne zřícenina Štamberk i zámecký park v Třešti
Pozornost by měla být v projektu věnována i zřícenině hradu Štamberk u Lhotky nedaleko Telče a blízkému kamennému moři, kam by měla vést nová naučná stezka.
„Na Štamberku bychom chtěli dokončit archeologický průzkum, který tam byl před lety amatérsky zahájen, ale nedořešil celé území. Zafixovat chceme zbytky zdí, které tam z hradu zůstaly a hrozí zřícením,“ říká telčský starosta Roman Fabeš.
Éra rozsáhlejší těžby kamene začala v Mrákotíně po roce 1870. Tamní žula se proslavila díky své kvalitě. A právě o historii kamenictví by zde měla být plánovaná naučná stezka a venkovní expozice.
V prvních fázích tohoto záměru Akademie dokonce počítala s tím, že v Třešti umístí simulátor zemětřesení. „V konečné verzi přístrojová technika ale již není,“ prozradil Pavel Formáček, ředitel divize správy majetku a služeb ze Střediska společných činností Akademie věd.
Ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem nakonec v zámeckém parku vznikne geopark.
„Necháme tam rozmístit třicet opracovaných kamenů do 3,5 tuny, u nichž bude zřetelná struktura horniny. Doplněny budou popiskami. Kameny budou zejména z tohoto regionu. Současně budou upraveny cesty, doplněn mobiliář a vznikne i altán se vzdělávacími panely,“ popsal Formáček.
Partneři z Rakouska se zaměřují především na cyklistiku a hodlají vyvinout mobilního průvodce, který propojí jednotlivé regiony na obou stranách hranice. V dolnorakouském Allentsteigu by mělo vzniknout třeba muzeum vystěhovalců a například u Dyje budou obnoveny přírodní lázně.
Uskutečnění celého projektu je naplánováno do konce roku 2022.
