Sociální chlouba Vysočiny se stává problémem. V Domově Jeřabina to vře

  8:42aktualizováno  8:42
Má to být sociální chlouba Vysočiny: mentálně a tělesně postižení lidé nejsou strčeni do velkého ústavu, ale žijí v jedné „domácnosti“ v rodinných domcích. Jenže v pelhřimovském Domově Jeřabina vyvstaly problémy. Jedním z nich je fluktuace personálu, dalším pak dusná pracovní atmosféra.

Takto před dvěma lety ředitelka Domova Jeřabina Simona Tomanová a radní kraje Zdeněk Chlád zahajovali stavbu domků pro klienty. | foto: Archiv Kraje Vysočina

„Ta práce je úžasná, naplní vás. Má to však svá ale...“ Taková slova nyní od některých zaměstnanců pelhřimovského Domova Jeřabina zaznívají.

„Problém je hlavně v komunikaci s vedením. A také v tom, že se zde dělá něco, co není potřeba, a naopak se nedělá to, co potřeba je,“ uvedli pro MF DNES někteří ze zaměstnanců. Nepřáli si však uvádět své jméno z obav o možnou ztrátu práce.

Upozornili například na to, že se dlouhé měsíce nemyslelo na stav matrací některých klientů či na to, že v domcích nejsou k dispozici pořádné židle, ale jen chatrné umělohmotné stoličky.

„Zato budeme dělat třeba hmyzí hotel nebo fontánu na jedné ze zahrad,“ zmínili.

Když mají v ruce výkaz pracovní doby, jsou z něj patrné přesčasy. Dvacet hodin za měsíc, to není nic neobvyklého. I kvůli podstavu personálu - nyní jsou neobsazená čtyři místa.

V domcích za 121 milionů v sedmi obcích žije 70 klientů

Domov Jeřabina, to není jeden velký ústav. Jde o organizaci, jejíž součástí je i několik domků, v nichž se pracovníci (na směně je vždy jeden nebo dva) starají o šest klientů - vážně mentálně postižených osob, jež případně mají i nějaký přidružený tělesný nebo smyslový handicap.

Jeřabina Pelhřimov

● Domov Jeřabina v současné době poskytuje pobytové a ambulantní sociální služby 70 klientům. Jedná se o klienty s různou mírou mentálního postižení a autismem.

● Nyní zde mají 75 zaměstnanců a dva pracovníky na zkrácené úvazky. Čtyři místa chce vedení domova ještě obsadit.

● Klienti žijí v domcích rozmístěných po několika místech na Pelhřimovsku. Tam se například učí dělat keramiku. Vedení domova pro ně chystá třeba i výlety nebo vzdělávací program o hmyzu.

Domky, v nichž žije dohromady 70 klientů a nacházejí se taktéž terapeutické dílny, stojí nejen v Pelhřimově, ale i Humpolci, Cetorazi, Horní Cerekvi, Novém Rychnově, Počátkách a Starém Pelhřimově. Dřív byli takoví klienti umístěni v ústavu v Cetorazi.

Transformace vyšla na 121 milionů korun. Inspiraci si Vysočina vzala z praxe ve Velké Británii i jiných zemích v západní Evropě.

Zatímco do roku 2015 se na Pelhřimovsku budovaly domky pro handicapované osoby z cetorazského ústavu, teď je potřeba k tomu ještě i „vybudovat“ dobrou atmosféru na pracovištích. Že to v tomto směru skřípe, ví vedení kraje i vysočinský sociální odbor nejen z obdržené petice.

To je jenom mezi mnou a ředitelkou, odpovídá krajský radní

„Já vám nemusím odpovídat na personální věci. To je mezi mnou a paní ředitelkou. Já se k tomu vyjádřím, až ty personální věci vyřeším, protože na drby já odpovídat nebudu,“ reagoval radní Petr Krčál na dotazy MF DNES.

Drby to nejsou. Potíž je třeba ve fluktuaci personálu. „Chceme, aby vedení organizace věnovalo stabilizaci prioritní pozornost,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.

„Také bychom chtěli, aby zaměstnanci pracovali v atmosféře, kdy vedení o jejich pocitech ví, mohou s ním o nich komunikovat,“ dodala. Kraj situaci v Jeřabině sleduje.

Zaměstnanci absolvují i osobní pohovory s ředitelkou či vyplňují dotazníky. „V srpnu nás čeká vyhodnocení, jak se zlepšování atmosféry daří,“ informovala Jitka Svatošová.

Pokud jde o matrace klientů, po dotazu MF DNES začala Jeřabina situaci řešit. „Nejde o velkou finanční investici a několik rezervních matrací má domov dokonce na skladě,“ podotkla mluvčí.

Vedení organizace už se poohlíží i po Ukrajincích

Takto vypadají domky, v nichž žije společně šest klientů Domova Jeřabina.

Takto vypadají domky, v nichž žije společně šest klientů Domova Jeřabina.

Kde má oblečení? A jak to, že jsou jeho boty na střeše? Třeba takové příběhy se řeší v pelhřimovské organizaci Domov Jeřabina.

Zaměstnanci musí pracovat i s agresivnějšími klienty.

Podtrženo sečteno: jde o náročné zaměstnání, nyní v podstavu minus čtyři pracovní místa. A také s řadou nováčků. Někteří ještě nevědí, zda takové zaměstnání chtějí vůbec dělat.

A bude ho chtít někdo dělat i do budoucna? „Určitě by v této věci pomohla větší podpora pro sociální služby ze státního rozpočtu, protože zejména na Pelhřimovsku jsou lidé na jednosměnném provozu v soukromé sféře placeni lépe, než si může dovolit kraj ve svých zařízeních,“ upozornila mluvčí Vysočiny Jitka Svatošová.

Podle krajského radního Petra Krčála teď k navýšení příspěvku od státu dojde - na Vysočinu má zamířit asi o 13,9 milionu korun navíc. I přesto je ale podle něj stále nutné zabývat se výší platů v sociálních službách.

„Mzdy jsou v této oblasti oproti jiným sférám nižší, sociální pracovníci odcházejí a na trhu práce je velmi náročné najít nové zaměstnance. Abychom tuto situaci vyřešili, jen na Vysočině bychom potřebovali přibližně 50 milionů korun,“ vysvětluje Krčál.

Kraj už pokukuje i po možnosti přivézt zaměstnance z partnerské Zakarpatské Ukrajiny. „Jednáme už i s konkrétními lidmi, je ale nutné vyřešit některé záležitosti - uznatelnost kvalifikačních požadavků, schopnost přiměřené komunikace v češtině anebo překonání administrativních bariér, například získání pracovního povolení,“ dodala mluvčí Svatošová.

Podle ředitelky pelhřimovského Domova Jeřabina Simony Tomanové existuje ještě i jiná cesta. „Je pro nás dobrým signálem, že v posledních měsících stávající zaměstnanci přivádějí své známé se zájmem o práci v našem zařízení. Na jaře jsme také navázali spolupráci se střední školou sociální v Jihlavě a dvě absolventky k nám již nastoupily,“ sdělila Tomanová.

Systém domků, který Vysočina v rámci péče o mentálně postižené klienty zavedla, je na rozdíl od toho předchozího, tedy velkých ústavů, složitější, pokud jde o řízení pracovníků na detašovaných pracovištích. A jejich zodpovědnost je vyšší.

Ve velkém zařízení má pracovník oporu nejen v kolezích sloužících v jiných odděleních či patrech budovy, ale také v obslužných provozech jako úklid, stravovací provoz či prádelna. V domku má vedoucí na starosti celý chod „domácnosti“ složené ze šesti klientů.

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Autoškoly končí s výukou jízdy na motorkách, stala se pro ně rizikem

Žák po zvládnutí techniky jízdy na cvičišti jezdí v provozu sám. Instruktor na...

Získat řidičský průkaz na motocykl je v poslední době výrazně složitější a dražší. Některé autoškoly už dokonce tuto...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Neústupný farmář soud prohrál, obchvat Havlíčkova Brodu se může stavět

Ilustrační snímek

Zahájení stavby jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu už po administrativní stránce nic nebrání. Krajský soud v...

Jedna z největších poutí v Česku začíná, do Žďáru láká obří ruské kolo

„Vždycky se snažíme přivézt něco nového,“ říká majitelka 35 metrů vysokého...

Čtyři stupně, studený vítr, déšť. I přes takové psí počasí světští finišují s přípravou svých atrakcí. Půlka května...

Těžké stroje lesníků poničily zbytky středověkého hornického náhonu

Vedoucí archeologického oddělení Muzea Vysočiny David Zimola u Rantířova, na...

Důsledkem kůrovcové kalamity nejsou jen zdecimované smrkové porosty, ale také zničená středověká technická památka u...

Další z rubriky

Hlavní silnici u Žďáru podjedou cyklisté tubusem, stavba omezila provoz

Spojnice Karlína s Žižkovem. Od roku 1953 tudy chodili dělníci z Žižkova do...

Stavba cyklostezky mezi Žďárem nad Sázavou a jeho místní částí Stržanovem omezila provoz na silnici I/37. Kvůli větší...

Na nové trase hradem Roštejn turisté zažijí pravou loveckou hostinu

Kastelánka hradu Roštejn Kateřina Rozinková má napilno. Veškeré stavební práce...

Další etapa obnovy interiérů a exteriérů loveckého hradu Roštejn u Telče se blíží ke konci. Po loňském zpřístupnění...

750 stupňů a 70 minut. Krematorium ukázalo, jak končí cesta člověka

Přípravy stavby jihlavského krematoria podle projektu Milana Blahuta začaly v...

Česká republika je globální velmocí v oboru pohřbívání žehem. V tuzemsku je 27 krematorií, což je nejvíce na světě na...

Najdete na iDNES.cz