V Brodě se stovky ptáků zabijí nárazem do skla, město je chce ochránit

  9:19aktualizováno  9:19
Stovky až tisíce ptáků ročně podle odhadu ochránců přírody zahynou v Havlíčkově Brodě po nárazu do skla. Radnice by s tím měla něco dělat, myslí si ornitologové. V zastupitelstvu města se jim podařilo prosadit návrh, aby se problematikou radní zabývali. Je možné, že město nechá prosklené plochy upravit.

Krytý plavecký bazén je pro ptáky v Havlíčkově Brodě podle ornitologů největším nebezpečím. Stojí v parku, ve dvou prosklených stěnách se odráží okolní stromy a zeleň. Po nárazu do oken tu každoročně zahyne velké množství ptáků. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Závažnost tohoto problému narůstá s tím, jak se zvyšuje obliba využívání prosklených ploch. Zabíjí se o ně strašné množství ptáků,“ vysvětlil na jednání zastupitelstva Václav Hlaváč. Nejen že sám je zastupitelem, je také ornitologem a vedoucím havlíčkobrodského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.

„I v majetku města je řada takových ploch. Při jejich zřizování je třeba zajistit nejen architektonický pohled, ale je třeba zohlednit i ptactvo. Už jsou vymyšlené metody, jak docílit toho, aby ptáci do prosklených ploch nenaráželi. Chtěli bychom, aby se tím rada města zabývala,“ konstatoval Hlaváč.

Oporou mu byl dokument, který sestavil odbor životního prostředí. Ten v Brodě vytipoval v tomto ohledu čtyři největší problémy. A současně navrhl způsob jejich řešení.

Pro ptactvo je největším nebezpečím krytý plavecký bazén. Ten se nachází v parku Budoucnost u potoka, přičemž celé dvě stěny má prosklené. „Velké skleněné plochy odráží okolní vegetaci, a ptáci tak nalétají do oken, která tvoří iluzi pokračující zeleně,“ píše se v dokumentu, jejž měli k dispozici i zastupitelé. V minulosti už tu uhynuli například ledňáčci, drozdi, kosi či stehlíci.

Mrtvý pták leží na místě pět minut, než se o něj kavky postarají

Problémem se ukazuje být i autobusové nádraží. To má prosklené stěny dlouhé několik desítek metrů mezi nástupišti. Náraz do nich už stál život například krahujce či mlynaříky. Stejně nebezpečné jsou podle odboru prosklené stěny podchodu u střední zdravotnické školy.

Problémem se ukazuje být i autobusové nádraží. To má prosklené stěny dlouhé...

Dokument pak zmiňuje i autobusové zastávky na území města. Těch je v Brodě celkem sedmadvacet. „Devět z nich bylo vyhodnoceno jako nebezpečných a šest s možným rizikem nárazu ptáků. Během náhodných kontrol byl nalezen čerstvě uhynulý vrabec polní,“ zmiňuje dokument.

K dokumentu měli výhradu opoziční zastupitelé za KSČM. Podle nich je zpráva nekonkrétní. „Zmiňuje pouze jednoho uhynulého vrabce a přitom hovoří o množství nebezpečných objektů,“ vrtalo hlavou Zdeňku Dobrému.

Václav Hlaváč mu vysvětlil, že je to jen díky velice početné populaci kavky obecné, která v Brodě sídlí. Mimo jiné mršinami se tito ptáci živí. „Pokud takto zahyne nějaký pták, vydrží na místě tak pět minut, než se o něj kavky postarají. Ročně nárazem do prosklených ploch ve městě přijdou o život stovky až tisíce ptáků,“ prohlásil Hlaváč.

Speciální samolepky s UV efektem vidí jen ptáci, člověk nikoliv

Odbor životního prostředí ve své zprávě zmiňuje celou řadu řešení, jak nárazům ptáků do prosklených ploch předejít. Od nejjednodušších polepů až po využívání žaluzií, záclon a závěsů a nejsložitějších obrovských rámů se síťovinou na administrativní budovy.

Na zmíněná problémová místa v Brodě odbor navrhuje využití klasických samolepek siluet ptáků. „To je nejjednodušší a pravděpodobně nejlevnější řešení. Je dobré volit barvu, která co nejvíce kontrastuje s odrazy v oknech. Při dodržení malých rozestupů zhruba deseti centimetrů fungují velmi dobře,“ zmiňuje dokument.

Stačily by ale i šrafované samolepky siluet, které tolik nestíní uvnitř budovy. Nebo dokonce speciální samolepky s UV efektem. „Ty dokážou odrážet UV světlo, takže ptáci je vidí jako jasně viditelné svítivé objekty, přestože pro lidi jsou téměř neviditelné,“ zmiňuje odbor životního prostředí.

„Nechme zpracovat studii, která posoudí, co to bude stát a jak moc to chování ptáků ovlivní. Podle ní pak můžeme posoudit, zda se to vyplatí,“ konstatoval Zdeněk Dobrý. Tak také brodští zastupitelé učinili.

Nejčtenější

V Jihlavě zemřel muž, který žil nejdéle s transplantovaným srdcem

Rudolf Sekava podstoupil transplantaci srdce na podzim 1984 a byl nejdéle...

Ve věku nedožitých 83 let zemřel v jihlavské nemocnici nejdéle žijící muž s transplantovaným srdcem. Rudolf Sekava v tu...

Sucho mění zvyklosti, města nechávají trávu růst a pěstují luční kvítí

Tak jako vykvetlá tráva na Dolním hřbitově ve Žďáře nad Sázavou, mohou postupně...

Ve městech na Vysočině se začíná čím dál častěji prosazovat nový trend v údržbě zeleně. Radnice reagují na klimatické...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Neústupný farmář soud prohrál, obchvat Havlíčkova Brodu se může stavět

Ilustrační snímek

Zahájení stavby jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu už po administrativní stránce nic nebrání. Krajský soud v...

Jedna z největších poutí v Česku začíná, do Žďáru láká obří ruské kolo

„Vždycky se snažíme přivézt něco nového,“ říká majitelka 35 metrů vysokého...

Čtyři stupně, studený vítr, déšť. I přes takové psí počasí světští finišují s přípravou svých atrakcí. Půlka května...

Další z rubriky

Každé auto musí mít svůj příběh, říká sběratel veteránských tatrovek

František Prosecký je sběratelem všeho, co souvisí se značkou Tatra. Ve svém...

Rozhovor s Františkem Proseckým vznikal za chůze. A to doslova. Přímo mezi exponáty Depozit - muzea veterán Tatra klubu...

VIDEO: Při rekordní salvě burácely v Jihlavě hákovnice i lodní dělo

Střelcům z jihlavského Spolku přátel dělostřelby se podařilo vystřelit postupně...

Lidé na jihlavském náměstí si zacpávali uši a očekávali hlasitou salvu. Ten den už poněkolikáté. Postupně zazněly...

Těžké stroje lesníků poničily zbytky středověkého hornického náhonu

Vedoucí archeologického oddělení Muzea Vysočiny David Zimola u Rantířova, na...

Důsledkem kůrovcové kalamity nejsou jen zdecimované smrkové porosty, ale také zničená středověká technická památka u...

Najdete na iDNES.cz