„Závažnost tohoto problému narůstá s tím, jak se zvyšuje obliba využívání prosklených ploch. Zabíjí se o ně strašné množství ptáků,“ vysvětlil na jednání zastupitelstva Václav Hlaváč. Nejen že sám je zastupitelem, je také ornitologem a vedoucím havlíčkobrodského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.
„I v majetku města je řada takových ploch. Při jejich zřizování je třeba zajistit nejen architektonický pohled, ale je třeba zohlednit i ptactvo. Už jsou vymyšlené metody, jak docílit toho, aby ptáci do prosklených ploch nenaráželi. Chtěli bychom, aby se tím rada města zabývala,“ konstatoval Hlaváč.
Oporou mu byl dokument, který sestavil odbor životního prostředí. Ten v Brodě vytipoval v tomto ohledu čtyři největší problémy. A současně navrhl způsob jejich řešení.
Pro ptactvo je největším nebezpečím krytý plavecký bazén. Ten se nachází v parku Budoucnost u potoka, přičemž celé dvě stěny má prosklené. „Velké skleněné plochy odráží okolní vegetaci, a ptáci tak nalétají do oken, která tvoří iluzi pokračující zeleně,“ píše se v dokumentu, jejž měli k dispozici i zastupitelé. V minulosti už tu uhynuli například ledňáčci, drozdi, kosi či stehlíci.
Mrtvý pták leží na místě pět minut, než se o něj kavky postarají
Problémem se ukazuje být i autobusové nádraží. To má prosklené stěny dlouhé několik desítek metrů mezi nástupišti. Náraz do nich už stál život například krahujce či mlynaříky. Stejně nebezpečné jsou podle odboru prosklené stěny podchodu u střední zdravotnické školy.
Dokument pak zmiňuje i autobusové zastávky na území města. Těch je v Brodě celkem sedmadvacet. „Devět z nich bylo vyhodnoceno jako nebezpečných a šest s možným rizikem nárazu ptáků. Během náhodných kontrol byl nalezen čerstvě uhynulý vrabec polní,“ zmiňuje dokument.
K dokumentu měli výhradu opoziční zastupitelé za KSČM. Podle nich je zpráva nekonkrétní. „Zmiňuje pouze jednoho uhynulého vrabce a přitom hovoří o množství nebezpečných objektů,“ vrtalo hlavou Zdeňku Dobrému.
Václav Hlaváč mu vysvětlil, že je to jen díky velice početné populaci kavky obecné, která v Brodě sídlí. Mimo jiné mršinami se tito ptáci živí. „Pokud takto zahyne nějaký pták, vydrží na místě tak pět minut, než se o něj kavky postarají. Ročně nárazem do prosklených ploch ve městě přijdou o život stovky až tisíce ptáků,“ prohlásil Hlaváč.
Speciální samolepky s UV efektem vidí jen ptáci, člověk nikoliv
Odbor životního prostředí ve své zprávě zmiňuje celou řadu řešení, jak nárazům ptáků do prosklených ploch předejít. Od nejjednodušších polepů až po využívání žaluzií, záclon a závěsů a nejsložitějších obrovských rámů se síťovinou na administrativní budovy.
Na zmíněná problémová místa v Brodě odbor navrhuje využití klasických samolepek siluet ptáků. „To je nejjednodušší a pravděpodobně nejlevnější řešení. Je dobré volit barvu, která co nejvíce kontrastuje s odrazy v oknech. Při dodržení malých rozestupů zhruba deseti centimetrů fungují velmi dobře,“ zmiňuje dokument.
Stačily by ale i šrafované samolepky siluet, které tolik nestíní uvnitř budovy. Nebo dokonce speciální samolepky s UV efektem. „Ty dokážou odrážet UV světlo, takže ptáci je vidí jako jasně viditelné svítivé objekty, přestože pro lidi jsou téměř neviditelné,“ zmiňuje odbor životního prostředí.
„Nechme zpracovat studii, která posoudí, co to bude stát a jak moc to chování ptáků ovlivní. Podle ní pak můžeme posoudit, zda se to vyplatí,“ konstatoval Zdeněk Dobrý. Tak také brodští zastupitelé učinili.
