V roce 2020 se obnova povedla u 1,5 kilometru dlouhé trasy v oblasti Vetelských rybníků. Loni krajinu znovu protnula půlkilometrová stezka mezi Radonínem a Budčí.
„Letos plánujeme obnovit polní cestu, která propojí okraj Žďáru se silničkou mezi městem a obcí Vysoké. Směřovat bude od Hlohové ulice k Černému rybníku. Druhá cesta povede původním úvozem od zámku směrem na místní část Stržanov,“ popsal žďárský starosta Martin Mrkos.
Prvně jmenovaná trasa bude mít délku zhruba 600 metrů, druhá, stržanovská, asi třikrát tolik. V plánu jsou rovněž další výsadby remízků.
Obnovy polňaček stojí podle vedení města řádově statisíce korun. Vetelská cesta předloni vyšla na přibližně 600 až 700 tisíc, úsek mezi Budčí a Radonínem na 300 tisíc korun, přičemž část nákladů na vybudování a následnou péči pokryla i dotace od Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR).
Ochranáři kříšení starých polních tras vítají. „Možnost obnovit na svých pozemcích cesty, které už téměř zanikly, ale stále jsou ještě zanesené v katastrálních mapách, má celá řada obcí. Každou takovou snahu vnímáme velmi pozitivně a podporujeme ji nejen morálně, ale případně i finančně,“ přiblížil za AOPK ČR Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Znovuvytvoření dávných spojnic mezi poli podle něj přináší přírodě řadu benefitů. Polní stezky, ideálně i lemované vhodnou zelení, rozčleňují velké lány. Zamezují tak půdní erozi, zadržují vodu a vedou tím i k jejímu intenzivnějšímu vsakování do půdy.
„Přispívají také k větší rozmanitosti přírody. Porost podél cest slouží jako úkryt pro hmyz, polní ptactvo a mnohé další druhy živočichů,“ uvedl Hlaváč. A nezanedbatelná je dle jeho slov rovněž funkce rekreační, kdy lidé mohou trasy využívat k procházkám a relaxaci v přírodě.
Pozemky, na nichž Žďár polní cesty obnovuje, jsou obvykle v rukou zemědělských nájemců, takzvaných pachtýřů. „Snažíme se s nimi vždy domluvit, zda by z pachtu tuto polní cestu nevyjmuli za účelem její obnovy,“ objasnil Mrkos.
Travnatý pás lemují listnaté a ovocné stromy
Stezku pak tvoří většinou 2,5 až tři metry široký travnatý pás, jenž je lemován jednořadým či dvouřadým stromořadím. Tvoří jej vhodné stromy, případně i keře.
„Na křižovatky cest sázíme lípy, jinak jsou to hlavně duby nebo javory. V případě ovocných stromů potom třešně, jabloně, hrušně a švestky. Většinou se jedná o staré krajové odrůdy typické pro Vysočinu,“ nastínil žďárský starosta.
Trasy jsou před robustními zemědělskými stroji chráněny velikými kůly či balvany. Ani to však kolizi s technikou vždy nezabrání.
„Všichni víme, jak velké traktory a další stroje dnes po polích jezdí, což vede samozřejmě k poškozením cest či zeleně. Následná péče je tedy zásadní pro to, aby se cesta udržela, etablovala do krajiny a sloužila pro zemědělce jako pomyslná zeď,“ dodal Mrkos.
