V průměru došlo za poslední rok ke zvýšení spotřeby mléčných výrobků o 2,3 procenta. Výrazněji rostla spotřeba smetany, másla a především sýrů. „U těch sledujeme meziroční nárůst o sedm a půl procenta, což je třikrát rychlejší než ve zbytku Evropy,“ uvedl zástupce Českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace a předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Pomalu, ale nepřetržitě se už dva roky zvyšuje i výkupní cena mléka, za níž ho mlékárny odebírají od prvovýrobců. Podle Kopáčka letos dosáhla na částku čtrnáct korun za litr. „To je průměrná cena v Evropské unii,“ podotkl.
Mnoho mlékáren na produktech prodělává
Za pozitivní tuto zprávu označil hlavně pro zemědělce. Horší už je pro zpracovatele mléka a výrobce mléčných produktů. Cena mléčných výrobků na pultech obchodů se sice zvyšuje, ale ne tak rychle, jak by podle mlékařů měla.
„Obchody nechtějí akceptovat výraznější zdražení. Mnoho mlékáren proto na některých svých produktech dokonce prodělává. Zpracovatelé pak nemají na nutné investice a omezují je,“ dodal Kopáček.
S jeho názorem polemizovala prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. „Mlékaři si nemohou dovolit zdražit. Ale přesto ceny v obchodech rostou. Kdopak za to může? “ ptala se zaplněného sálu přibyslavského zámku.
Test mléčných svačinek: Některé jogurty skrývají kostky cukru, jinde chybějí bílkoviny |
Jak dodala, prakticky všechny vstupy, které ovlivňují ceny mléčných výrobků, se postupně zvyšují. „Mezi lidmi se stále šíří představa, že se ceny potravin a mléčných výrobků někdy vrátí před rok 2022. Ne, nestane se to, je to představa mylná. Potraviny budou dál zdražovat,“ prohlásila.
Podle agrárního analytika Petra Havla jsou ceny v obchodech pro konečné spotřebitele naopak příliš nízké. Svědčit o tom má mimo jiné rostoucí spotřeba domácností. „Mlékárenské výrobky jsou dnes v přepočtu na průměrnou mzdu mnohem levnější, než byly v roce 1990,“ pronesl.
Od roku 1990 stoupla průměrná mzda na více než patnáctinásobek. Potraviny obecně, či konkrétně přímo mlékárenské výrobky, ale tolik rozhodně nezdražily. „Podle statistiků činí jen meziroční růst mezd 7,8 procenta. Peněz na nákupy mají lidé dost,“ nechal se slyšet Havel.
V obchodech jsou výrobky dražší a dražší
S jeho slovy ovšem zásadně nesouhlasí pětačtyřicetiletá Miroslava z Havlíčkova Brodu. Do obchodu chodí pravidelně, ale mléčných výrobků už nekupuje tolik co před pár lety. „Vůbec se mi nezdá, že bych zrovna na mléčné výrobky měla peněz dost. Naopak, konkrétně mléčné výrobky se mi zdají drahé dost. Přijde mi, že pokaždé, když do obchodu přijdu, jsou dražší a dražší,“ říká. Když měla malé děti, velice často jim kupovala jogurty. To si ale nyní odpouští. „Třeba zrovna jogurtů bereme poloviční množství co dřív,“ dodává.
Na čem se shodli všichni řečníci na konferenci bez rozdílu, byla kritika narůstající byrokracie související s opatřeními, kterými se trh s potravinami snaží ovlivňovat Evropská unie. „Bruselští úředníci jsou naprosto odtržení od reality,“ poznamenala Dana Večeřová.
Mléko zažívá v Americe comeback. Popularitu dmýchají sociální sítě |
Jako odstrašující příklad zmínila takzvané nařízení EU o odlesňování. Nové povinnosti pro firmy zahrnují sledovatelnost nejen dřeva, ale i produktů jako káva, kakao, čokoláda, sója či palmový olej – tedy komodity, které i mlékaři používají – až k jejich původu na konkrétním pozemku. Cílem nařízení má být zabránění odlesňování a znehodnocování lesů. „Jenže pro zpracovatele mléka to znamená hlídat až dva tisíce položek. Na to aby si firmy najali tři nové zaměstnance,“ zlobila se.
Důsledné dodržování tohoto nařízení by nejvíc postihlo zpracovatele právě na Vysočině. Podle krajského radního pro oblast zemědělství Pavla Řehoře hraje právě tento kraj prim v produkci spousty zemědělských komodit. „Na Vysočině se v roce 2024 vypěstovalo nejvíc brambor, máku, pícnin i kukuřice ze všech krajů v republice. Chová se tu nejvíc skotu, pochází odtud nejvíce mléka. Farmáře a zpracovatele přitom narůstající administrativa dusí,“ připomněl.
Snahou kraje je producentům i zpracovatelům pomoci. Jedním z kroků tím směrem by měla být masivní investice do rozvoje Zemědělské akademie a školního statku v Humpolci ve výši tři čtvrtě miliardy korun. Kraj Vysočina zároveň vytváří tržiště, aby zkrátil dodavatelské řetězce a kvalitní domácí potraviny se snáze dostaly mezi občany i třeba mezi děti do škol.
Čínské mléčné farmy „plavou“ v mléce. Ubylo dětí, o výrobky není zájem |
Konference odborníků, při níž zhodnotí vývoj na trzích a proberou novinky ve výrobě za poslední rok, se koná pravidelně před Mlékárenským dnem v Přibyslavi.
Samotný Mlékárenský den se odehraje v sobotu. Jedná se o ojedinělou prodejní výstavu svého druhu. V prostorách radničních sklepů a farní stodoly najdou zájemci expozice celkem 21 přihlášených mlékáren a farem vyrábějících mléčné produkty. Mohou nejen ochutnat jejich produkci, ale mléčné výrobky si i zakoupit. Využijí toho tisíce lidí.
