Jan Štefáček byl přibyslavským rodákem. Studoval i na gymnáziu v Havlíčkově Brodě. Obě místa ho pak provázela po celý život. Byť patnáct let po studiích učitelství biologie a tělocviku na vysoké škole profesně strávil na učilišti v Šumperku.
Na Vysočinu se vrátil v roce 1989. Nastoupil na havlíčkobrodské gymnázium, kde se aktivně projevil za dob listopadové revoluce. Těsnou většinou svých kolegů byl proto záhy zvolen do funkce ředitele školy. Byl to právě on, kdo stál za zřízením osmiletého gymnázia. Ze školy odešel poté, co si v roce 2000 její zřizovatel vybral na tento post jeho nástupce.
Zemřela historička Milena Flodrová, definovala rozdíl mezi Brňanem a Brňákem |
V domovské Přibyslavi byl zprvu členem Občanské demokratické strany. Za ODS byl hned roku 2001 zvolen starostou třítisícového města, když v předchozím období zastával post místostarosty. Později však ze strany odešel a v roce 2010 byl naposledy zvolen do čela města už jako nezávislý. V roce 2014 kandidoval za ANO a čtyři roky byl řadovým zastupitelem.
S jeho působením na radnici je spojena řada významných skutků. Za jeho éry Přibyslav otevřela nové koupaliště, postavila novou školku v Bezručově ulici, zrekonstruovala městskou věž nebo kompletně modernizovala základní školu. Během působení Štefáčka v čele města byla postavena i dnes už ikonická cyklostezka po staré železniční trati do Sázavy.
