Tři sovětské tanky byly zničené, další těžce poškozený. Německý stroj Jagdpanzer, který na ně pálil, unikl do amerického zajetí.
„Pamatuji si, že tam ty vraky stály ještě dlouho po válce,“ říká pětasedmdesátiletý Zdeněk Němeček.
Tento muž byl tehdy po osvobození právě tím malým blonďatým chlapcem, který si ve vracích hrál. Byl u toho tenkrát jeho otec s fotoaparátem značky Contax. Vytvořil se svým synem sérii dosud veřejně neznámých snímků, které jsou cenné pro historiky i badatele.
Zdeněk Němeček se po více než sedmdesáti letech vrátil na místo, kde jako blonďatý kluk prolézal vrak německého nákladního auta vedle rozbitých tanků.
Fotky nyní umístil Jiří Vybíhal do své nové knihy Protektorátní Jihlava. Na dvou z nich sedí Zdeněk Němeček vedle hlavně tanku, který už ani nemá pásy. Další snímek byl překvapením i pro Jiřího Vybíhala. Blonďatý chlapec je na něm v kabině vraku auta vedle hlavního vstupu do hřbitova.
„Doposud se nevědělo, že před troskami tanků u hřbitova bylo ještě jedno zničené německé nákladní vozidlo,“ komentoval Vybíhal fotku s malým Zdeňkem Němečkem. Ten dodnes žije v Jihlavě. Vyrůstal s dvěma bratry. Celý život pracoval ve stavebnictví.
Dnes už plavé vlasy nemá, postupem let je poztrácel. „Začaly mi vypadávat na vojně, jak jsem stále nosil čepici. Míval jsem ale hodně vlasů,“ zasmál se.
S rodinou kdysi žili v Alšově ulici u hlavního nádraží v Jihlavě. „Bratr tam bydlí dodnes. Jako kluci jsme běhávali do luk za nádraží, hráli jsme fotbal, na vojáky ale ne. To asi až ta generace po nás,“ vzpomíná.
Jeho táta, který ho tehdy fotil, pracoval v Modetě a Motorpalu. Dnes je pochovaný na hřbitově, v jehož sousedství na syna po válce zaměřil Contax.
Němečkovi kdysi krátce bydleli i v Potůčkách na hranicích s Německem, kde zažili poválečný odsun. Hranici tam tvořil potok.
„Pamatuji si, že jsme chodili k doktorovi do Německa,“ vzpomíná Zdeněk Němeček. V penzi se věnuje včelařství, jezdí na chatu k rybníku. Stará se o velkou zahradu a rád chodí do lesa.
Dvě stovky dosud neznámých snímků
Jiří Vybíhal přináší v nové knize i deník známé postavy protektorátní historie v Jihlavě. Tou byl Eugen Fiechtner, vrchní zemský rada (oberlandrát).
„V jednom z německých archivů se nacházejí jeho paměti, ze kterých čerpají mnozí význační autoři při hodnocení doby obsazení Jihlavského jazykového ostrova vojsky hitlerovského Německa,“ popsal Vybíhal.
Fiechtner působil v Jihlavě od března 1939 do července 1942.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina. |
Jiří Vybíhal sehnal do nové knihy přes dvě stovky dosud neznámých snímků z doby druhé světové války.
Použil též zápisy kronikáře z Vyskytné Augustina Siegla. Ten třeba 30. ledna 1939 napsal, že byly poprvé vyvěšeny na vsích vlajky s hákovými kříži. Zavlály nalevo od těch československých.
Na konci června téhož roku zaznamenal, že zřejmě čeští fašisté zdemolovali v noci skautskou chatu nedaleko Zaječího skoku za Jihlavou. V červenci kdosi poničil židovské víkendové chaty v Pekelském údolí. „A v zahradě rantířovské hospody se 15. července objevil nápis Židi ven!,“ zapsal kronikář.
Všímal si i počasí. Například mezi šestým a osmým prosincem 1939 byly podle jeho zápisu lijáky a záplavy – neobvyklý jev pro tuto část roku.
Po záplavách se valila dál válečná katastrofa. Třeba v červnu 1940 se plnil Hitlerův rozkaz. Po tři dny musely půl hodiny po poledni vyzvánět zvony kvůli dění na frontě.
