Z nerezové trubky pod kapličkou vedle kostela svaté Anny začala voda vytékat loni v listopadu. Její množství se postupně zvětšovalo. A nyní už je konečně i zdravotně zcela nezávadná.
„Obec Pohled si nedávno nechala zpracovat laboratorní rozbory. Voda je skutečně čistá a opět stejně tak kvalitní, jako vždy bývala,“ uvedl Oldřich Kučera, děkan havlíčkobrodské farnosti, pod niž Pohled spadá.
Lidé se znovu mohou osvěžit, čehož jich okamžitě začala využívat celá řada. Jen během jediné hodiny v pátek dopoledne se u pramene vystřídalo několik návštěvníků.
Pár doušků polkl houbař, který mířil do okolních lesů. Zastavila se tu také také maminka se dvěma dětmi, kteří kolem jeli na kole. Osvěžení jim přišlo vhod. Další muž se u pramene zastavil s autem a načepoval dvě velké PET lahve.
„Už to tu zase začíná trochu žít,“ spokojeně a s úsměvem se na ně díval farář.
Probudila se i příroda okolo pramene
Že se cosi změnilo, je vidět i na okolní přírodě. Tráva v okolí pramene utěšeně roste a je zelená, jako už dlouho nebyla. Keře bují a v sousedním mokřadu, který byl dlouho vyschlý, už je zase na první pohled vidět voda.
Podle Kučery je to právě dostatek vláhy, co znovu oživilo silný pramen. „Poslední roky tady všude bylo sucho. Spodní voda byla o metr a půl níž než normálně,“ rozhlíží se děkan brodské farnosti.
Když v srpnu roku 2016 z ničeho nic přestala voda z pramene vytékat, leckoho to překvapilo. Vždyť k něčemu takovému nedošlo v posledních 130 letech ani jednou. Hlavu si s tím lámalo vedení Pohledu, v jehož katastru poutní místo leží, i představitelé farnosti.
Společně zajistili odkrytí studánky a malého rezervoáru pod kapličkou a hledali, zda se na prameni neusadila žába. Obrazně i doslova. Po odstěhování kamenného oltáře dovnitř nahlédli hydrogeologové, archeologové i spousta dalších odborníků, experti na digitální technologie provedli 3D skenování studny. K žádnému kloudnému výsledku a závěru to však nevedlo. Jednu chvíli se dokonce začalo uvažovat o prohloubení rezervoáru a posunutí přepadové trubky níž, aby na vodu vůbec dosáhla.
Znečištění vody při rekonstrukci podlahy
Nedostatek vody však nebyl jediný problém, který na svatoanenský pramen uhodil. Po velkých deštích v roce 2017, když už to vypadalo, že by mohla voda znovu téct, došlo k silnému znečištění studny. Při rekonstrukci podlahy a drenáže v kapličce dělníci do studny nedopatřením svedli dešťovou vodu.
„Neuváženost tohoto našeho kroku se projevila během přívalového deště, kdy došlo ke kontaminaci studánky povrchovou vodou,“ sypal si pak popel na hlavu v Pohledském zpravodaji jeden z dělníků Jan Novotný mladší.
Do zásobníku s vodou se dostaly koliformní bakterie, což jsou organismy fekálního původu. „Protože je málo vody, nepodařilo se studnu zatím vyčistit a rezervoár s odtokovou trubkou propláchnout,“ zmiňoval tenkrát pohledský starosta Milan Klement.
Zvažovalo se vysypání části studny jílem, který mohl vodu čistit.
Příroda si ale nakonec poradila sama, stačilo vlhčí období. „Spodní prameny, které tady u kostela svaté Anny máme, přestaly být při suchu tak intenzivní a s odstupem času se ukázalo, že spodní tlak vody vytvářející rezervoár pod kaplí byl slabý,“ konstatoval Oldřich Kučera.
Nebyly potřeba žádné stavební úpravy, prohlubování studny ani speciální čištění. Stačila na srážky bohatá zima, deštivější jaro i léto s dostatkem vláhy. Hladina spodní vody opět stoupla, voda se bezpečně dostala k přepadu a - jak ukázaly poslední testy - dokonce se dokázala i sama vyčistit. Že by další zázrak?
Zástupy poutníků lákala pověst o zázračné voděŘíká se, že voda ze slabě radioaktivního sirnatoželezitého pramene od svaté Anny má léčivé účinky. Mezi lidem je známá už od poloviny 18. století. Za její oblibu může údajný zázrak, kdy otíráním očí svatoanenskou vodou byla uzdravena poloslepá žena dřevaře Tondla. Tato zpráva se rychle roznesla a u pramene přibývalo poutníků i nemocných. Opat pohledského kláštera Bohuslav Tureček a abatyše Kandida Marešová nechali kvůli množícím se zázrakům postavit v místě roku 1752 poustevnu. Mnich František Augustin Hertwig, který v ní sloužil, jen do roku 1773 sepsal údajných zázraků osmadvacet. Když počet poutníků vystoupal do tisíců, byl u pramene z milodarů postaven rokokový kostelík. Vysvěcen byl v roce 1761, o pět let později byl obohacen o dva zvony. První poutní éra skončila roku 1824 přestavbou kapličky u pramene na větší kapli. Velké poutě se u svaté Anny konají i dnes, každoročně na konci července. |