Pouť na Křemešníku se koná každoročně osm neděl po Velikonocích. Na vrch nad Pelhřimovem přiláká stovky lidí. Vrcholem pouti bývá mše svatá, ke které se koná doprovodný kulturní program. Jeho stěžejní část byla v režii folklorního souboru Trnávka z Pacova.
Soubor předvedl dávný obyčej žehnání pramene. Je to místní tradice, která byla dávno zapomenutá. Vedoucí souboru Vladimíra Svobodová ji už v minulosti nastudovala. Strávila kvůli tomu desítky hodin bádáním v muzeích a archivech.
Právě ona zákaz focení a natáčení u Zlaté studánky vyhlásila. Lidé, kteří do té chvíle nic netušili, to nesli nelibě. Zvlášť, když se jednalo o veřejné prostranství a volně přístupnou akci, na níž se neplatilo žádné vstupné.
„Stalo se nám v minulosti, že si naše vystoupení jeden ze starostů natočil a pak to prodával a pouštěl všude. Jiné soubory nám pak představení okopírují, ovšem s nedostatky, a tím celou tradici znehodnocují,“ vysvětluje Svobodová.
„Každý si všechno přisvojuje“
Zákaz focení a natáčení bere jako ochranu duševního vlastnictví souboru. Shromažďování kulturních a folklorních tradic regionu se věnuje skoro půl století. Za tu dobu obnovila celou řadu zapomenutých obyčejů. Proto se snaží věrné podání tradic uhájit za každou cenu.
„Naše bádání a nastudování si pak přivlastňují jiní. Nejde jen o tanec, ale i kroje a detaily jako zdobení, ornamenty a doplňky. Důležité je i držení těla,“ tvrdí vedoucí pacovského souboru.
„Každý si všechno přisvojuje, přitom na to nemá právo. Krádež vědění a pochopení považuji za horší, než když někdo sebere něco hmotného,“ dodala.
Focení a natáčení nezakázala poprvé. Tvrdí však, že až do poslední pouti na Křemešníku s tím nebyl problém. Lidé to respektovali. Až nyní mnozí z nich odmítali.
Zákaz je nevymahatelný, tvrdí právnička
Podle oslovené právničky Dagmar Hartmanové ovšem záležitost není tak jednoznačná. „Na veřejném prostranství při volně přístupné akci nelze fotografování pro zpravodajské a soukromé účely zakázat,“ konstatovala. Takový zákaz je podle ní nevymahatelný.
Omezeno by ale mohlo být publikování fotek a nahrávek. To by se při striktním výkladu zákona nemělo dít bez souhlasu osob na záběrech zachycených a rozpoznatelných.
„Když soubor někde veřejně vystupuje a je tam de facto jako atrakce, musí počítat s tím, že si ho lidé budou chtít vyfotit,“ dodala Hartmanová.
Na některých koncertech či v divadlech bývá focení a natáčení zakázané poměrně často. To je ale jiný případ. Pořadatelé uzavřených akcí mohou zákaz fotografování zahrnout do podmínek vstupu. S těmi pak návštěvník vyjádří souhlas tím, že si koupí vstupenku. V případě Křemešníku šlo však o volně přístupnou akci bez vstupenek a podmínek pořadatelů.
Využila veřejné místo k vlastnímu obohacení?
„Nevím, proč je kolem toho takové haló. Šlo zhruba o půl hodiny vystoupení. Byla by přeci škoda, kdyby takové krásné tradice při neodborném podání degradovaly,“ dodala Vladimíra Svobodová.
Návštěvníky pouti navíc rozzlobil fakt, že si fotografie a video vystoupení mohli koupit. Vedoucí souboru je k tomu na akci přímo vybízela. Podle kritiků si tím neprávem nárokovala veřejné místo a využila ho k vlastnímu obohacení.
2. dubna 2020 |
