"Před patnácti lety jsme se rozhodli, že uděláme každoročně přivítání nového roku týden po Silvestru, protože na Vánoce ani Silvestra jsme se nikdy v hojném počtu nedokázali sejít," vysvětlil instruktor České potápěčské školy v Jihlavě Richard Gardlo.
Už tradičního setkání se letos zúčastnilo méně mužů v neoprenech než třeba loni, kdy se potápěčů podle Gardla sešlo asi kolem čtyřiceti, z toho dvanáct lidí šlo ve výstroji do vody.
Letos ale byla účast podstatně slabší, potápěčů se nesešlo ani deset. "Díky tomu, že je čím dál větší nabídka adrenalinových sportů, tak zájem o potápění klesá. Po revoluci byl o potápění velký zájem," vzpomínal instruktor potápěčské školy Gardlo. Za úbytkem zájemců o potápění, které je drahým koníčkem, stojí podle něj i současná ekonomická krize.
Ti, co v sobotu na břeh zatopeného kamenolomu dorazili, si ale setkání užívali. Díky mírné zimě se obešli bez vysekávání ledu pro vstup do vody. "Potápění v zimě, když je led, vyžaduje znalosti potápění v uzavřených prostorách. Lidé to hodně podceňují, ale je to stejné, jako když se potápíte v jeskyni. Nemůžete ven přímo k hladině, ale můžete ven jen tudy, kudy jste přišli," vysvětlil Gardlo.
Potápění v zimě není jen pro vyvolené
Podle něj jinak není potápění v zimě nic náročného, když má člověk tu správnou výbavu, která se od výbavy pro letní potápění odlišuje. Například přístrojové vybavení potápěče musí být odolné proti mrazu a potápěč musí být vycvičen i na potápění pod ledem.
Zimní potápění podle instruktora zvláštní nároky na fyzičku neklade. "Dnes jsou kvalitní obleky z dobrých materiálů. Že je voda ledová, víme v podstatě jen podle budíku, který nám teplotu ukáže," dodal.
Podle něj pod vodou převažují jen příjemné chvíle. "Je to krásný pocit, kdy se pohybujete podobně jako kosmonaut v trojrozměrném prostoru, pod vodou se jakoby vznášíte. Po půl až tři čtvrtě hodině už ale je cítit chlad, je to stejný pocit, asi jako když v létě jdete v mokrém tenkém obleku, za hodinu je vám taky zima," popsal pocity zimního potápěče třiačtyřicetiletý Gardlo, který se sám potápění věnuje už sedmadvacet let. Za tu dobu se podle něj výbava pro potápění značně zlepšila.
Mezi potápěči je lom u Horní Cerekve, který má dno v nejhlubším místě dvaadvacet metrů pod hladinou, pro svou kvalitu vody oblíbený. "V letních měsících je hodně studený, ale díky tomu je zase hodně čistý," dodal Gardlo. Na dně jsou připravené pro potápěče i atrakce. Třeba starodávný žebřiňák, postava vodníka nebo obrovský sud, kterým potápěči mohou proplavat.
Přes hodinu, přesně osmašedesát minut, vydržel v sobotu ve vodě i sedmačtyřicetiletý potápěč Dušan Maleček ."Rád bych tam byl déle, ve vodě je tepleji než venku," sdělil po navrácení na souši Maleček, který se potápí tři roky.
Pro rozumného potápěče by podle Gardla nikdy neměla být cílem co největší hloubka ponoru. "Pokud je potápěč opravdu rozumný, hloubka nikdy není jeho cílem, s takovými se raději nepotápíme. Pro nás je spíš cílem zajímavý vrak, kde se dá pod vodou něco vidět," sdělil učitel potápění, který byl už na několika potápěčských expedicích ve Středozemním moři, kde potápěči prozkoumávali vraky letadel z druhé světové války. Také se zúčastnil první expedice na křižník z první světové války.
V sobotu si v lomu u Horní Cerekve společně s dalšími vyznavači podvodního sportu ve vodě připil lahví sektu.
