Pachatelé své oběti přesvědčovali i s využitím „policejní identity“. Jeden z podvodníků se představil jako policista a ohrožení peněz na účtu potvrdil. Oběti se přitom objevilo skutečné telefonní číslo policie, protože se jednalo o takzvaný spoofing.
„Někdy hovory s falešným bankéřem trvaly minuty, někdy hodiny. V kontaktu byli i více dní - tři až čtyři,“ popsal Pavel Peňáz, náměstek ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina.
Poškození jsou v rámci celé České republiky. V součtu se jedná o 803 objasněných dílčích skutků. Způsobená škoda přesahuje 195 milionů korun. V průměru vylákali od lidí stovky tisíc korun. Nejvyšší škoda na jeden skutek přesáhla 2,5 milionu korun.
Na případu pracovali kriminalisté z Vysočiny společně s kolegy z Ukrajiny a ve spolupráci a koordinaci s národní jednotkou Europolu a Eurojustu. Stopy totiž vedly do zahraničí.
„Podařilo se zjistit, že ‚falešní bankéři‘ pobývali na Ukrajině, kde také bylo jejich ‚call centrum‘. Konkrétně ve městě Dnipro, odkud docházelo k navolávání obětí,“ uvedl Pavel Peňáz. Toto call centrum se čtyřikrát přestěhovalo.
Vydání do Česka se vehementně bránili
V dubnu se uskutečnila společná akce české a ukrajinské policie. Zasahovali v Plzeňském kraji a na Ukrajině v oblasti města Dnipro. Zúčastnilo se jí na 140 policistů. Kriminalisté také uskutečnili několik domovních prohlídek, během kterých zajistili velké množství výpočetní techniky, mobilních telefonů, SIM karet a finančních prostředků.
Do případu bylo podle policie zapleteno celkem deset pachatelů. V osmi případech se jednalo o občany České republiky a ve dvou případech o cizince - státní příslušníky Ukrajiny a Běloruska.
Vyvíjeli neskutečně enormní snahu o to, aby vydáni do České republiky nebyli. Podávali stížnosti, odvolání, procesní námitky. Perličkou bylo, že všichni si podali žádost o azyl na Ukrajině, ačkoli se nacházeli 200 kilometrů od válečné zóny
Pavel Peňáznáměstek ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina
V České republice zadrželi policisté čtyři podezřelé. Na území Ukrajiny působilo šest lidí. Čeští občané byli následně vydáni do České republiky. Pachatelé jsou ve věku od 18 do 29 let a někteří mají za sebou trestní minulost.
Do České republiky byli pachatelé proti své vůli vydáni na přelomu září a října.„Vyvíjeli neskutečně enormní snahu o to, aby vydáni do České republiky nebyli. Podávali stížnosti, odvolání, procesní námitky. Perličkou bylo, že všichni si podali žádost o azyl na Ukrajině, ačkoli se nacházeli 200 kilometrů od válečné zóny,“ poznamenal Peňáz.
„Tento případ byl pro naše policisty velice složitý především z hlediska procesního, ale i z hlediska technického řešení. Bylo třeba zajistit překlady usnesení a zahájení trestního stíhání do dvou jazyků, zajistit tlumočníky i účast českých policistů při zásahu na Ukrajině. To se podařilo díky zapojení Národní policie Ukrajiny, Europolu a Eurojustu,“ dodal Peňáz.
Paní u bitcoinmatu zaháněla strážníky
Proč byli pachatelé tak úspěšní a podvedených je tolik? „Dokázali vzbudit v poškozených strach, že přijdou o peníze. Poškození byli často lidé vzdělaní, zaměstnanci bank i policie, kteří se nechali přesvědčit k převodu peněz. Pachatelé byli velice sebevědomí, věřili, že se na ně nepřijde, že není prostor, aby je policie chytla a usvědčila. Kryli se, byli opatrní a také se v průběhu těch několika let zdokonalovali,“ řekl vedoucí odboru obecné kriminality krajské policie na Vysočině Pavel Kubiš.
Jak dodal, policie opakovaně apeluje na veřejnost, aby si dávala na podobné telefonáty pozor. Je třeba si veškeré informace přímo u bank ověřovat.
Přesvědčovací schopnosti podvodníků byly podle policie takřka na profesionální úrovni. Policisté připomněli jeden kuriózní případ, který se stal v Praze.
Naletěla e-šmejdům a přišla o tři miliony. Vánoce budou pro kyberzločince žně |
„Uniformovaná hlídka policie viděla u bitcoinmatu starší paní, která s někým dlouho komunikovala po telefonu. Varovali ji, že může jít o podvod, ale přesvědčovací metody podvodníků byly takové, že žena začala hlídku zahánět. Podvodníci jí tvrdili, že jsou z kriminálky, že se vše děje v utajení a běžná hlídka o tom nic neví,“ připomenul Peňáz s tím, že podvodníci dokázali vyvolat u svých obětí veliký strach, že přijdou o veškeré své životní úspory.
Když se kriminalisté z Vysočiny začali v březnu 2021 zabývat případem podvodu, kdy neznámý pachatel vylákal od poškozeného 500 tisíc korun, našli vazby s dalšími případy po celém Česku. Jen v roce 2021 jich zmapovali 370.
Jakmile bylo zřejmé, že bude nutná spolupráce s ukrajinskou stranou, vznikl společný tým. Jeho spolupráci řídily národní jednotky evropské policejní agentury Europol a úřadu evropské justiční spolupráce Eurojust. První setkání společného vyšetřovacího týmu se konalo v nizozemském Haagu v únoru 2022 krátce před začátkem ruského útoku na Ukrajinu.
Podle Kubiše válka spolupráci zkomplikovala, ale nezastavila. Ukrajinská policie navíc zadržela v souvislosti s podvody další osoby, které ale do České republiky nevydala. „Ukrajina podle své ústavy nemůže vydat k trestnímu stíhání své občany,“ řekl Peňáz.
Podle policie vzhledem k mezinárodnímu charakteru případu a státní příslušnosti pachatelů bude ještě nějakou dobu trvat, než bude celé vyšetřování ukončeno a případ se dostane před soud.
O podvodném call centru na Ukrajině pod vedením Čechů ukrajinská policie informovala už v září (29. září 2023):
29. září 2023 |
